ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.18.2012.1
sp. zn. 11 Tvo 18/2012-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. července 2012 stížnost obviněného J. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2012, sp. zn. 11 To 94/2012, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného J. K. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 23. 4. 2012, sp. zn. 56 T 9/2011, byl obviněný J. K. uznán vinným pokračujícím zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, přečinem nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl podle §283 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí blíže specifikovaných v označeném rozsudku.
Proti tomuto rozsudku podali obviněný a státní zástupce odvolání, která byla předložena Vrchnímu soudu v Praze. Dne 15. 6. 2012 rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením podle §72 odst. 1, 3 tr. ř., že obviněný se ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, ve které uvedl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí, vazební důvod podle něj není dán. Má zajištěno zaměstnání i bydlení a nesouhlasí se závěrem soudu, že hrozí nebezpečí pokračování v trestné činnosti. Je ve vazbě od ledna 2011 a v jeho věci dosud nebylo vydáno konečné rozhodnutí.
V závěru své stížnosti obviněný navrhl, aby „napadené usnesení přezkoumal odvolací soud, který nechť napadené usnesení zruší a rozhodne sám o tom, že obviněného propustí z vazby na svobodu“.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Vrchní soud v Praze rozhodl podle §72 odst. 1, 3 tr. ř. o ponechání obviněného ve vazbě, neboť od posledního rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 2. 2012 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 11 To 47/2012, o ponechání obviněného ve vazbě uplynuly tři měsíce.
Vrchní soud v Praze zdůvodnil své rozhodnutí zejména tím, že na straně obviněného stále trvají důvody vazby podle §67 písm. c) tr. ř. Od výše citovaného posledního rozhodnutí vrchního soudu nedošlo k žádným změnám okolností, pro něž byl obviněný ve vazbě ponechán. Navíc byl obviněný nepravomocně shledán vinným shora označenými trestnými činy, mimo jiné i trestnou činností drogového charakteru, které se měl dopouštět po poměrně dlouhou dobu a vůči mnoha osobám ve velkém rozsahu přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech již odsouzen, přičemž jeho trestná činnost byla v podstatě ukončena až jeho zadržením Policií ČR. V minulosti byl obviněný již třikrát soudně trestán, posuzované trestné činnosti se měl dopustit ve zkušební době podmíněného propuštění z naposled vykonávaného trestu. Z toho Vrchní soud v Praze dovodil, že k páchání této trestné činnosti má obviněný sklony, od nichž jej neodradilo ani jeho poslední odsouzení. Nelze proto vyloučit, že v případě propuštění z vazby na svobodu bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. Takovou možnost považuje Nejvyšší soud na základě jmenovaných skutečností za pravděpodobnou a ztotožňuje se proto se stanoviskem Vrchního soudu v Praze. Obviněný navíc odůvodnil svou stížnost velmi stručně a nekonkrétně, jeho argumenty, že má zajištěno bydlení a zaměstnání v žádném případě nemohou obavu z dalšího páchání obdobné trestné činnosti vyvrátit.
Pokud jde o délku vazebního stíhání obviněného, je třeba vzít v úvahu závažnost trestné činnosti, pro kterou je stíhán, a z toho vyplývající složitost trestního řízení. I v tomto bodě se Nejvyšší soud ztotožňuje se názorem Vrchního soudu v Praze. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze i s jeho odůvodněním ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného J. K. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. července 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch