ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.20.2012.1
sp. zn. 11 Tvo 20/2012-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. srpna 2012 stížnost obviněného M. J., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 10 To 67/2012, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného M. J. z a m í t á .
Odůvodnění:
Krajské státní zastupitelství v Plzni podalo dne 28. 12. 2011 ke Krajskému soudu v Plzni obžalobu mimo jiné na obviněného M. J. pro zvlášť závažný zločin loupeže podle §173 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku. Dne 20. 6. 2012 rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením, sp. zn. 2 T 15/2011, podle §72 odst. 1, 3 tr. ř., že obviněný M. J. se ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, o které rozhodl dne 10. 6. 2012 Vrchní soud v Praze usnesením, sp. zn. 10 To 67/2012, tak, že podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení zrušil a znovu rozhodl tak, že obviněný M. J. se podle §72 odst. 1, 3 tr. ř. ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř. a podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. se slib obviněného M. J. nepřijímá.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, ve které uvedl, že vazební důvod podle §67 písm. a) tr. ř. je odůvodňován toliko hrozícím vysokým trestem. Další hrozby útěku nebo skrývání prakticky neexistují. Obviněný se k trestné činnosti doznal a zásadním způsobem dopomohl k odhalení trestné činnosti jeho spolupachatelů. Výše trestu, který mu hrozí, není taková, aby mohla sama o sobě být důvodem útěkové vazby. Ohledně důvodu vazby uvedeného v §67 písm. c) tr. ř. pak obviněný uznává, že byl v minulosti trestán pro majetkovou trestnou činnost, avšak k takovému jednání v posledních letech již nedocházelo. V případě propuštění z vazby by jeho obživu zajišťovala jeho matka. Rozhodnutí o ukončení jeho trestní minulosti je třeba spatřovat i v jeho doznání a spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Obviněný žádá, aby Nejvyšší soud přihlédl také k dlouhé době, kterou již ve vazbě strávil, a k dalšímu předpokládanému protahování soudního řízení ze strany jeho spoluobviněných.
V závěru své stížnosti obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud stížností napadené usnesení zrušil a obviněného za současného přijetí slibu a vyslovení dohledu probačního úředníka propustil z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v té části, ve které Vrchní soud v Praze rozhodoval v prvním stupni, tedy nepřijal slib obviněného podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř., a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Vrchní soud v Praze rozhodl jednak o stížnosti obviněného proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o vazbě a dále pak v prvním stupni nepřijal slib obviněného jako náhradu vazby. Se zdůvodněním jeho rozhodnutí se Nejvyšší soud zcela ztotožňuje. Obviněný je ohrožen trestní sazbou od pěti do dvanácti let, případný trest by byl ukládán s ohledem na jeho předchozí odsouzení, dlouhodobě nebyl v pracovním poměru. V minulosti byl trestán pro majetkovou trestnou činnost. To vše jsou závažné skutečnosti, z nichž vyplývá, že nahrazení vazby slibem nelze považovat za dostatečná opatření k tomu, aby nebyl ohrožen účel trestního řízení. Taktéž doba, po kterou je obviněný ve vazbě, je zatím úměrná složitosti této trestní věci a nedosahuje ani poloviny lhůt upravených v §72a odst. 1, 2 tr. ř. Nejvyšší soud neposuzoval problematiku nutnosti vazby obviněného z hlediska jejího možného nahrazení dohledem probačního úředníka nad obviněným ve smyslu §73 odst. 1 písm. c) tr. ř., jak ve své stížnosti navrhuje obviněný. Tento návrh je nutno považovat za samostatný návrh na rozhodnutí soudu o vazbě, přičemž příslušný k němu bude soud prvního stupně.
Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze i s jeho odůvodněním ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného M. J. setkat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. srpna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch