ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.25.2012.1
sp. zn. 11 Tvo 25/2012-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 3. října 2012 stížnost obviněného Ing. K. F. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 4. 2012, č. j. 2 To 39/2012-1131, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného Ing. K. F. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 61 T 15/2009, byl obviněný Ing. K. F. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. d) tr. zák. (č. 140/1961 Sb.) dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a za tento trestný čin a trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle §215a odst. 1, 2 tr. zák., ohledně něhož zůstal rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 17. 1. 2011, č. j. 61 T 15/2009-894, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 2011, č. j. 2 To 21/2011-971, nezměněn, byl odsouzen podle §235 odst. 2 ve smyslu §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo předloženo Vrchnímu soudu v Olomouci, kde je věc vedena pod sp. zn. 2 To 39/2012.
Dne 17. 4. 2012 pak rozhodl Vrchní soud v Olomouci k návrhu obviněného usnesením podle §31 odst. 1 tr. ř. za použití §30 odst. 1 tr. ř. a contrario, že soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vladimír Štefan, JUDr. Martina Kouřilová, Ph. D., a JUDr. Jaroslav Zbožínek, nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost do protokolu o veřejném zasedání konaném dne 17. 4. 2012, při kterém byl zastoupen obhájcem JUDr. Květoslavem Hlínou. Následně advokát Mgr. Vlastimil Němec podal u Vrchního soudu v Olomouci podání v trestní věci obviněného označené jako „odůvodnění stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 4. 2012, č. j. 2 To 39/2012-1131“ doplněné plnou mocí udělenou mu JUDr. Květoslavem Hlínou, z jejíhož obsahu však nevyplývá, že by se jednalo o substituční plnou moc, tedy že by byl Mgr. Němec tímto zmocněn k obhajobě obviněného Ing. K. F. Jedná se o tzv. generální plnou moc, kterou zpravidla advokáti sepisují s klienty, z jejíhož obsahu vyplývá, že JUDr. Hlína zmocnil Mgr. Němce, aby jej (JUDr. Hlínu) obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval s následným výčtem úkonů, ke kterým je Mgr. Němec zmocněn. Na základě této plné moci je tedy Mgr. Němec oprávněn obhajovat, resp. zastupovat JUDr. Hlínu při výkonu práv náležejících JUDr. Hlínovi, nikoli vykonávat obhajobu obviněného, který k obhajobě JUDr. Hlínu zmocnil, neboť v tomto případě nejde o výkon práv přímo JUDr. Hlínovi náležejících. K tomuto podání tak nemohl Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) přihlížet, neboť bylo učiněno osobou neoprávněnou.
Z podnětu podané stížnosti proto přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.
Ve své původní námitce podjatosti předložené Vrchnímu soudu v Olomouci dne 13. 4. 2012 obviněný navrhl vyloučení všech členů senátu 2 To z projednávání jeho trestní věci pro poměr tohoto senátu a jeho jednotlivých soudců k této trestní věci. Poukázal přitom na předchozí meritorní rozhodnutí v dané trestní věci s tím, že vrchní soud od počátku nepřípustně zasahoval do hodnocení důkazů soudem prvního stupně, kterému v rámci svých rozhodnutí podsouval svůj pohled na věc, bez řádného odůvodnění zrušoval zprošťující rozsudky soudu prvního stupně a věc vracel k dalšímu řízení. Nad rámec tohoto řízení Nejvyšší soud poznamenává, že v podobném duchu argumentoval také Mgr. Němec ve výše označeném podání.
Poměr k projednávané věci může podle ustálené soudní judikatury spočívat např. v tom, že orgán činný v trestním řízení byl poškozen projednávaným trestným činem, byl svědkem trestného činu, ve věci vystupoval jako tlumočník, vyjádřil se v tisku před rozhodnutím o odvolání ohledně správnosti rozsudku soudu prvního stupně (č. 14/2000 Sb. rozh. tr.) apod. Naopak mezi důvody vyloučení orgánů činných v trestním řízení nepatří úroveň jejich odborné způsobilosti (srov. č. 23/1998 Sb. rozh. tr.) nebo odlišný právní názor. Poměr k věci u soudců soudu prvního stupně nelze také vyvozovat z rozhodnutí soudu druhého stupně, které nalézacímu soudu vytýká pochybení při hodnocení důkazů (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 5. 1998, sp. zn. 1 To 90/1998).
Z naznačeného výkladu je patrné, že obviněným namítané skutečnosti nemohou být důvodem vyloučení orgánu činného v trestním řízení z projednávání věci, je totiž zřejmé, že judikatura se kloní k závěru, že vztah k projednávané věci nelze vyvozovat ze způsobu jejího rozhodování, případně z odůvodnění předchozích rozhodnutí, se kterými obviněný není spokojen. V obecné rovině lze říci, že samozřejmě i soudce se jako každý člověk může dopustit pochybení, k přezkoumání správnosti rozhodnutí ve věci samé jsou však určeny řádné a mimořádné opravné prostředky. Rozhodně není možné v takové situaci spatřovat vztah k projednávané věci a v rámci tohoto řízení provádět jakýsi „přezkum“ předchozích rozhodnutí vrchního soudu.
Protože Nejvyšší soud nezjistil žádné jiné skutečnosti, které by vedly k závěru o možném vyloučení soudců senátu 2 To pro poměr k projednávané věci, k obviněnému, jeho obhájci, případně dalším zúčastněným osobám, nebo pro poměr k orgánu činnému v trestním řízení, ztotožnil se se závěrem Vrchního soudu v Olomouci, že soudci tohoto soudu JUDr. Vladimír Štefan, JUDr. Martina Kouřilová, Ph. D., a JUDr. Jaroslav Zbožínek, nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci. Nezbylo proto než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch