ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.33.2012.1
sp. zn. 11 Tvo 33/2012-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. října 2012 stížnost zúčastněné osoby J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 4 To 46/2012, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost zúčastněné osoby J. S.
z a m í t á .
Odůvodnění:
V trestní věci obviněného F. B. a spol. vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 3/2011 rozhodl Vrchní soud v Olomouci k návrhu zúčastněné osoby J. S. usnesením podle §31 odst. 1 z důvodů uvedených v §30 odst. 2, 3 tr. ř., že předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D., není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci ve vztahu k rozhodování o zajištěném majetku zúčastněné osoby J. S..
Proti tomuto usnesení podala J. S. stížnost. V té uvedla, že nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, výkladem §30 tr. ř. lze podle ní dovodit, že úmyslem zákonodárce bylo zajistit dodržení jedné z elementárních zásad trestního procesu, nestrannosti soudu, a to absolutně. Jmenovaný soudce se podílel na rozhodování věci v I. stupni, byť ne meritorně, ale jako soudce vrchního soudu. Již před nápadem věci si tak mohl vytvořit vztah tím, že činil související rozhodnutí.
Závěrem pak navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci a rozhodl v její prospěch.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.
Předně je nutno konstatovat, že stěžovatelka nespecifikuje, kdy se měl podle ní předseda senátu podílet na rozhodování v prvním stupni, navíc se jedná o logický nesmysl, pakliže tak měl podle ní učinit jako soudce vrchního soudu, neboť předseda senátu vrchního soudu nerozhoduje v prvním stupni. Její stížnost je v tomto ohledu nekonkrétní a napadené rozhodnutí není možné na základě takto formulované námitky přezkoumat.
Podobně neurčitá byla ostatně již samotná námitka stěžovatelky, že předseda senátu je vyloučen z rozhodování této trestní věci, o které rozhodl Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením. Zde stěžovatelka pouze jednou větou konstatuje, že předseda senátu se již v průběhu jak soudního, tak přípravného řízení zúčastnil rozhodování o majetku zúčastněné osoby. Na takto formulovanou námitku bylo přesto ze strany Vrchního soudu v Olomouci široce a komplexně reagováno v napadeném usnesení jak z pohledu odstavce třetího §30 tr. ř., na který poukazovala stěžovatelka, tak i z pohledu odstavce druhého tohoto ustanovení, jehož znění by podle názoru vrchního soudu spíše odpovídalo smyslu její námitky. Lze souhlasit s odůvodněním tohoto rozhodnutí, že rozsah ustanovení §30 tr. ř. nelze výkladem rozšiřovat tak, jak navrhuje stěžovatelka, neboť z jeho smyslu to nevyplývá. I pokud by se předseda senátu soudu druhého stupně seznámil se spisovým materiálem před vynesením rozsudku soudu prvního stupně např. v rámci rozhodování o stížnosti, nejedná se o situaci obdobnou situacím vyjmenovaným v ustanovení §30 odst. 2 a 3 tr. ř. Výčet těchto situací je taxativní a jakékoli jeho rozšiřování by bylo v rozporu se zásadou zákonného soudce.
Nejvyšší soud se tak ztotožňuje se závěrem Vrchního soudu v Olomouci, že JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D., není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 To 46/2012. Nezbylo proto než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch