Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2012, sp. zn. 11 Tvo 39/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.39.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.39.2012.1
sp. zn. 11 Tvo 39/2012-20 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. prosince 2012 stížnost obviněného V. Ú., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 2 To 84/2012, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného V. Ú. z a m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 2012, č. j. 9 T 11/2011-1079, byl obviněný V. Ú. uznán vinným zločinem znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž mu bylo podle §99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení sexuologické ústavní formou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, a to do výroku o vině i trestu. Z podnětu jeho odvolání bylo u Vrchního soudu v Praze nařízeno veřejné zasedání na den 18. 10. 2012. Jak se podává ze spisového materiálu, obviněný V. Ú. se v předmětné věci ve vazbě nacházel od 4. 5. 2011, přičemž o vazbě bylo opakovaně rozhodováno. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2012, č. j. 2 To 110/2011–833, byly omezeny důvody vazby obviněného na vazbu předstižnou podle §67 písm. c) tr. ř. Následně rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 4. 2012, č. j. 9 T 11/2011-956, které nabylo právní moci dne 13. 6. 2012, o ponechání obviněného ve vazbě rovněž z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř. Stížnost obviněného proti citovanému usnesení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2012, č. j. 2 To 56/2012-977, jako nedůvodnou zamítl. Tříměsíční vazební lhůta uvedená v ustanovení §72 odst. 1 tr. ř. tedy končila dne 13. 9. 2012. Jelikož se věc v té době nacházela v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Praze, tento byl příslušný rozhodovat o dalším trvání vazby. Vrchní soud v Praze s poukazem na ust. §73d odst. 3 tr. ř. obviněnému přípisem ze dne 4. 9. 2012 sdělil, že dne 13. 9. 2012 v 9.00 hodin bude o jeho vazbě rozhodováno v neveřejném zasedání s tím, že vazební zasedání, v němž by byl k vazbě slyšen, bude v této věci uvedeného dne konáno jen pokud Vrchnímu soudu v Praze do 7. 9. 2012 sdělí, že žádá o jeho konání. Na tuto výzvu obviněný nereagoval. Na základě skutečností zjištěných z předloženého spisového materiálu rozhodl Vrchní soud v Praze o dalším trvání vazby obviněného V. Ú. v neveřejném zasedání konaném dne 12. 9. 2012 (!), usnesením sp. zn. 2 To 84/2012 tak, že jej podle §72 odst. 1, odst. 4 tr. ř. ponechal ve vazbě, když existenci vazebního důvodu podle §67 písm. c) tr. ř. u obviněného shledal zejména ve skutečnosti, že podle znaleckého posudku ústavu z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, sexuologie a klinické psychologie vypracovaného Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně bylo zjištěno, že obviněný trpí poruchou sexuální preference typu patologické sexuální agresivity s částečně narušenou diferenciací věku u osob ženského pohlaví. Jak z posudku dále vyplývá, jedince s patologickou sexuální agresivitou charakterizuje náhlý útok na neznámou oběť s loveckým přiblížením se k ní, spojený buď s hrubým osaháváním bez směřování ke koitu, nebo sražením k zemi s pokusy o penetraci, někdy o znehybnění oběti, přičemž tato porucha sexuální preference je dlouhodobého až trvalého charakteru. Podle vrchního soudu tak vzhledem k uvedenému hrozila reálná obava, že obviněný by na svobodě mohl opakovat trestnou činnost, pro kterou byl stíhán. Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce stížnost, v jejímž rámci vytkl v prvé řadě procesní nedostatky, kterých se Vrchní soud v Praze v řízení o vazbě dopustil. Namítl, že pokud je v odůvodnění napadeného usnesení uvedeno, že ke dni 13. 4. 2012 končí lhůta trvání předstižné vazby obviněného konstituovaná předchozím rozhodnutím o vazbě a bylo rozhodnuto o jeho dalším ponechání ve vazbě, bylo soudem rozhodnuto po lhůtě. Soudu vytkl i další pochybení, když uvedl, že Vrchní soud v Praze zaslal do Vazební věznice v Hradci Králové fax dne 4. 9. 2012 ve 13:01 hod., jehož písemné vyhotovení bylo doručeno dne 6. 9. 2012. Tímto bylo obviněnému sděleno, že dne 13. 9. 2012 v 9.00 hod. bude Vrchním soudem v Praze rozhodováno o jeho vazbě a obviněný bude slyšen, pokud do 7. 9. 2012 soudu sdělí, že žádá o konání vazebního zasedání. Ani jednomu z jeho obhájců však tato informace sdělena nebyla, a nebylo jim tak umožněno se výslechu klienta zúčastnit, ačkoliv obviněný spoléhal, že budou informováni a soudu sdělí, že hodlá být soudem vyslechnut. Z důvodu končící lhůty mu tak nebylo umožněno, aby se s obhájci mohl domluvit, v čemž shledal závažné porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces. Nelze též pominout, že vrchním soudem byl vyrozuměn, že dne 13. 9. 2012 v 9.00 hod. bude rozhodováno o vazbě, ačkoliv ve skutečnosti bylo rozhodováno o den dříve, t. j. dne 12. 9. 2012. Jak dále obviněný konstatoval, je osobou zcela bezúhonnou, v minulosti nebyl nikdy trestně stíhán ani dosud soudně trestán. Posuzované trestné činnosti se nedopustil, což je zřejmé z obsahu ve věci provedených důkazů, které svědčí v jeho prospěch. Při provádění některých z těchto důkazů však došlo k závažným pochybením, která jejich závěry zpochybňují a znehodnocují, přičemž své námitky těchto se týkající, v podrobnostech rozvedl. Taktéž vytkl, že důkazy soudy nesprávně hodnotily a vyvodily z nich nesprávné právní závěry. Rovněž byly odmítnuty jeho návrhy na doplnění dokazování. Namítl, že pokud se trestné činnosti nedopustil, což je vylučováno provedenými výslechy svědků, časovým snímkem, expertizami DNA atd., neexistuje reálné nebezpečí, že by v případě propuštění na svobodu mohl opakovat jednání, kterého se nedopustil, a nepřichází tak v úvahu ani vazební důvod uvedený v §67 písm. c) tr. ř. V závěru své stížnosti obviněný navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a podle §72 odst. 3 tr. ř. jej propustil z vazby na svobodu, neboť zákonné důvody vazby podle §67 tr. ř. nejsou dány. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že se nejedná o stížnost důvodnou. Z obsahu spisu lze zjistit, že ve veřejném zasedání konaném dne 18. 10. 2012 Vrchní soud v Praze na základě odvolání obviněného rozsudkem sp. zn. 2 To 84/2012, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody. Dále podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného V. Ú. podle §56 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zák. pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařadil do věznice s dozorem. Tím Vrchní soud v Praze pravomocně ukončil trestní stíhání obviněného (§12 odst. 10 tr. ř.). Po vyhlášení tohoto rozhodnutí odvolací soud současně u obviněného nařídil výkon uloženého trestu odnětí svobody (viz č. l. 1174 spisu). Jen pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že pokud je obviněným ve stížnosti namítáno, že se trestné činnosti nedopustil, ve vazebním zasedání není rozhodováno o vině obviněného, ale toto je právě úlohou soudu v odvolacím řízení. V současné době se obviněný nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, do něhož byl z vazby převeden již dne 18. 10. 2012. Spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 26. 11. 2012, tedy poté, co Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl ve věci samé, a kdy se obviněný již ve vazbě evidentně nenacházel. I když z výše uvedeného postupu Vrchního soudu v Praze je zřejmé, že se vrchní soud ve vazebním řízení dopustil procesních pochybení, v současné době je rozhodování o stížnosti obviněného do usnesení o jeho ponechání ve vazbě z důvodu trvajícího vazebního důvodu podle §67 písm. c) tr. ř. již bezpředmětné, neboť po vyhlášení výše citovaného rozhodnutí odvolacího soudu se ve vazbě již nenachází. Nejvyšší soud má rovněž za to, že Vrchní soud v Praze jinak důvodně rozhodl o ponechání obviněného ve vazbě, když v době jeho rozhodování byla existence vazebního důvodu předvídaného ustanovením §67 písm. c) tr. ř. věcně plně opodstatněna. Za této situace Nejvyšší soud nemohl stížnost obviněného V. Ú. shledat důvodnou a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. ji zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. prosince 2012 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/14/2012
Spisová značka:11 Tvo 39/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.39.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Trvání vazby
Dotčené předpisy:§72 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02