ECLI:CZ:NS:2012:11.TZ.97.2011.1
sp. zn. 11 Tz 97/2011-56
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. 4. 2012 v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. Ř. , jednak proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, jednak proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, kterým byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného P. Ř. proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, jímž bylo rozhodnuto podle §91 odst. 1 tr. zákoníku, že obviněný P. Ř. vykoná zbytek trestu z trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 2 PP 1104/2008, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a podle §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I.
1. pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §35 odst. 2 tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
2. pravomocný rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, se ve výroku o trestu zrušuje, jakož se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu;
3. Okresnímu soudu v Mostě se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl;
II.
1. usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a předcházejícím usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, v ustanovení §91 odst. 1 tr. zákoníku a v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř.;
2. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, jakož i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, se zrušuje stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007 , byl obviněný P. Ř. uznán vinným v bodě 2) výroku rozsudku pokusem trestného činu úvěrového podvodu podle §8 odst. 1 k §250b odst. 1, 3 tr. zák. (zde i v dalším textu míněn zákon č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009) a byl odsouzen podle §238 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Citovaný rozsudek ohledně obviněného P. Ř. nabyl právní moci dne 30. 10. 2008. Obviněný P. Ř. se trestné dopustil společně s obviněnou K. T. v době od 22. 12. 2006 do 29. 12. 2006.
Proti tomuto pravomocnému rozsudku podal ve prospěch obviněného P. Ř. stížnost pro porušení zákona ministr spravedlnosti . Uvádí v ní, že jím byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §35 odst. 2 tr. zák., a to v neprospěch obviněného P. Ř.. Okresní soud v Mostě v trestní věci u něj vedené pod sp. zn. 6 T 182/2007 pochybil podle názoru ministra spravedlnosti zejména tím, že neshledal důvod k uložení souhrnného trestu i ve vztahu k rozhodnutí Okresního soudu v Mostě sp. zn. 5 T 117/2007. Z časového hlediska rozhodoval Okresní soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 182/2007 jako poslední, a bylo na něm, aby pochybení při ukládání souhrnného trestu, jež bylo v době jeho posledního rozhodování zjevné, napravil. Rozhodnutím o trestu ve věci vedené pod sp. zn. 6 T 182/2007 Okresní soud v Mostě porušil zákon v neprospěch obviněného a navíc nenapravil dřívější porušení zákona ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 5 T 117/2007, ač vzhledem ke zjevnému vztahu souběhu a tudíž i důvodu pro uložení souhrnného trestu tak učinit mohl a měl. Přitom Okresní soud v Mostě měl k dispozici trestní spisy tohoto soudu sp. zn. 6 T 224/2006 a 5 T 117/2007 i Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 2 T 92/2007, jejichž obsahy při hlavním líčení dne 6. 5. 2008 konstatoval, nicméně jejich hodnocení neodpovídalo požadavkům ustanovení §2 odst. 6 tr. ř.
Z hlediska zásad důležitých pro úvahu, zda a v jakých věcech přichází v úvahu uložení souhrnného trestu ve věci Okresního soudu v Mostě ve věci vedené pod sp. zn. 6 T 182/2007, je odsuzující rozhodnutí za sbíhající se trestnou činnost obviněného P. Ř., za niž byl odsouzen pravomocným trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 6 T 224/2006. Tento trestní příkaz byl obviněnému P. Ř. doručen dne 3. 5. 2007. Odpor obviněný nepodal, a rozhodnutí tak nabylo právní moci dnem 12. 5. 2007. Z hlediska posuzování vztahu souběhu je tedy rozhodujícím momentem právě doručení tohoto trestního příkazu, mající účinek vyhlášení odsuzujícího rozsudku, tedy den 3. 5. 2007. Z hlediska úvah o uložení souhrnného trestu, pak by sbíhající se trestná činnost musela předcházet datu 3. 5. 2007.
Okresní soud v Mostě proto správně ukládal souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, jímž byl obviněný P. Ř. uznán vinným jednak trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2, 3 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a byl mu uložen podle §238 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 6 T 224/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Na základě odvolání obviněných P. Ř. a D. P. ve věci jednal Krajský soud v Praze, který rozsudkem ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. 13 To 258/2007, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ohledně obviněného D. P. částečně zrušil, a to ve výroku o trestu, a podle §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině rozhodl znovu sám o uložení trestu obviněnému D. P.a současně podle §256 tr. ř. odvolání obviněného P. Ř. zamítl.
Obviněný P. Ř. byl v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007 stíhán za trestnou činnost, jíž se dopustil dne 4. 10. 2006, a toto datum samozřejmě předchází momentu doručení citovaného trestního příkazu, k němuž se vztahují úvahy z pohledu aplikace ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. V této trestní věci byl proto uložen souhrnný trest správně v souladu s ustanovením §35 odst. 2 tr. zák.
Protože však obviněný P. Ř. byl v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 182/2007 stíhán za trestnou činnost, jíž se dopustil v době od 22. 12. 2006 do 29. 12. 2006, a tato doba rovněž předchází dni 3. 5. 2007, kdy došlo k doručení trestního příkazu vydaného v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2006, k němuž se vztahují úvahy z pohledu aplikace ustanovení §35 odst. 2 tr. zák., Okresní soud v Mostě tedy rozsudkem ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, nepochybil, pokud obviněnému Ř. uložil souhrnný trest za současného zrušení výroku o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Pochybení se však Okresní soud v Mostě ve věci vedené pod sp. zn. 6 T 182/2007 podle názoru ministra spravedlnosti dopustil při ukládání souhrnného trestu ve vztahu k výroku o trestu z pravomocného trestního příkazu vydaného v trestní věci vedené rovněž u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 5 T 117/2007, kde je situace o to složitější, že trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v Mostě ze dne 14. 9. 2007, sp. zn. 5 T 117/2007, byl porušen zákon při ukládání souhrnného trestu v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného P. Ř..
Citovaným trestním příkazem byl obviněný Ř. uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a byl odsouzen pro tento a pro sbíhající se trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. podle §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. a za použití §35 odst. 2, §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 20 měsíců. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 6 T 224/2006, který byl obviněnému P. Ř. doručen dne 3. 5. 2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 26. 9. 2007; právní moci pak nabyl dnem 5. 10. 2007.
Obviněný byl v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 5 T 117/2007 stíhán za trestnou činnost, jíž se dopustil dne 27. 11. 2006, a toto datum také předchází momentu doručení trestního příkazu vydaného ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2006, tedy dni 3. 5. 2007, k němuž se vztahují úvahy z pohledu aplikace ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. Okresní soud v Mostě ovšem vydal citovaný trestní příkaz dne 14. 9. 2007, tedy v době, kdy rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, nebyl ještě v právní moci (pravomocným se stal až rozhodnutím odvolacího soudu dne 9. 10. 2007).
Okresní soud v Mostě tedy v trestní věci u něj vedené pod sp. zn. 5 T 117/2007 podle názoru uvedeném ve stížnosti pro porušení zákona objektivně pochybil, pokud nevyčkal pravomocného rozhodnutí v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007 a teprve poté ve smyslu ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. rozhodl o uložení souhrnného trestu, a to za veškerou sbíhající se trestnou činnost, tedy za jednání, za které byl obviněný P. Ř. postupně pravomocně odsouzen ve věcech vedených u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2006 i u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007, na druhou stranu ovšem v době svého rozhodování o existenci této další trestní věci obviněného zjevně nevěděl a vědět dost dobře ani nemohl.
To ovšem nic nemění na faktu, že za trestnou činnost, pro niž byl obviněný P. Ř. uznán vinným v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2006, mu byly pravomocně uloženy dva tresty, a totiž ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007 a u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 5 T 117/2007.
V návaznosti na vpředu uvedené pak ovšem pochybil i Okresní soud v Mostě při svém rozhodování dne 30. 10. 2008 pod sp. zn. 6 T 182/2007 při ukládání souhrnného trestu, protože jej neuložil i ve vztahu k výroku o trestu z rozsudku v trestní věci vedené rovněž u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 5 T 117/2007, přestože odsuzoval obviněného P. Ř. za trestnou činnost spáchanou v době od 22. 12. 2006 do 29. 12. 2006, tedy rovněž za sbíhající se trestnou činnost předcházející datu doručení trestního příkazu vydaného v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2206, tedy přede dnem 3. 5. 2007. Správně aplikoval §35 odst. 2 tr. zák. potud, pokud ukládal souhrnný trest ve vztahu k výroku o souhrnném trestu, když zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, jakož i všechna na něj obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Pochybil však tím, že neaplikoval §35 odst. 2 tr. zák. a neuložil souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu i z pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 14. 9. 2007, sp. zn. 5 T 117/2007, a tím by napravil i výše uvedené pochybení v této trestní věci při ukládání souhrnného trestu. Okresní soud v Mostě ve věci sp. zn. 6 T 182/2007 měl tedy správně uložit obviněnému P. Ř. souhrnný trest za veškerou sbíhající se trestnou činnost, za niž byl odsouzen v trestních věcech Okresního soudu v Mostě sp. zn. 6 T 224/2006, 5 T 117/2007 a Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti s odkazem na shora uvedené důvody navrhl, aby Nejvyšší soud
1. podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §35 odst. 2 tr. zák.;
2. podle §269 odst. 2 tr. ř. pravomocný rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, ve výroku o trestu zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu;
3. a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a Okresnímu soudu v Mostě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl;
II.
Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 2 PP 1104/2008, které nabylo právní moci téhož dne, byl obviněný P. Ř. podle §61 odst. 1 písm. a) tr. zák. podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007. Podle §63 odst. 1, 3 tr. zák. mu byla stanovena zkušební doba v trvání jednoho roku, zároveň byl nad obviněným vysloven dohled a byla mu uložena povinnost, aby v této době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, bylo rozhodnuto podle §91 odst. 1 tr. zákoníku, že obviněný P. Ř. vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 2 PP 1104/2008.
Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta stížnost obviněného P. Ř. proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008.
Proti tomuto rozhodnutí rovněž směřuje stížnost pro porušení zákona. Ministr spravedlnosti poukazuje na to, že Okresní soud v Chomutově jednal o podmíněném propuštění na základě žádosti obviněného Ř. ze dne 11. 12. 2008, přičemž měl k dispozici zprávu Vězeňské služby ČR - Věznice ve Všehrdech o počátku trestu dne 23. 2. 2008 a konci trestu připadajícím na den 23. 8. 2009, včetně hodnocení uvedené věznice ze dne 16. 12. 2008, rovněž měl k dispozici opis z evidence rejstříku trestů obviněného P. Ř. ze dne 22. 12. 2008, ve kterém ještě nebylo zaevidováno jeho odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, a tím skutečnost, že uvedeným rozsudkem byl výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, podle §35 odst. 2 tr. zák. při ukládání souhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody zrušen. Rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, nabyl ohledně obviněného P. Ř. právní moci již dne 30. 10. 2008, takže v době rozhodování Okresního soudu v Chomutově dne 29. 1. 2009 o podmíněném propuštění obviněného z výkonu trestu uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, tento již neexistoval.
Tímto rozhodnutím objektivně došlo k porušení zákona spočívající v tom, že byl obviněný podmíněně propuštěn z výkonu již neexistujícího trestu odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že obviněný vykonal z uloženého trestu 11 měsíců a 5 dnů, vykonal polovinu jak nařízeného trestu, tak i polovinu v té době platného souhrnného trestu odnětí svobody uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008 pod sp. zn. 6 T 182/2007, z jehož výkonu měl být správně podmíněně propuštěn.
K nařízení výkonu souhrnného trestu ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 182/2007 se zápočtem trestu dosud vykonaného ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007, však došlo až dne 8. 4. 2009, tedy až poté, kdy byl obviněný dne 29. 1. 2009 podmíněně z výkonu propuštěn, a to již z v té době pravomocně zrušeného souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007. Obviněný měl tedy správně žádat o podmíněné propuštění z výkonu souhrnného trestu odnětí svobody uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, o jehož existenci v den podání žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu dne 11. 12. 2008 on sám věděl, a nikoli z výkonu souhrnného trestu uloženého mu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007. Problém byl však v tom, že k nařízení výkonu souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců v době podání žádosti a rozhodování Okresního soudu v Chomutově o podmíněném propuštění z výkonu trestu ještě, jako shora uvedeno, nedošlo, příslušná věznice tedy o tomto trestu nevěděla a dost dobře o něm nemohl vědět ani Okresní soud v Chomutově.
Toto pochybení nicméně bylo de facto zhojeno usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 4. 2009, sp. zn. 6 T 182/2007, kterým bylo rozhodnuto podle §38 odst. 2 tr. zák. tak, že obviněnému P. Ř. do souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců se zařazením do věznice s dozorem, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, se započítává doba výkonu trestu odnětí svobody ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007, a to v době od 23. 2. 2008 ve 22.40 hodin do 29. 1. 2009.
Ovšem následně bylo stejně chybně Okresním soudem v Chomutově pod sp. zn. 2 PP 1104/2008 rozhodnuto o nařízení výkonu zbytku již neexistujícího souhrnného trestu odnětí svobody uloženého obviněnému P. Ř. původně ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007.
Okresní soud v Chomutově dne 25. 10. 2010 však při rozhodování o výkonu zbytku trestu v této věci nezjistil, že rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, byl ve výroku o trestu zrušen při ukládání souhrnného trestu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008 pod sp. zn. 6 T 182/2007, ačkoli to je z opisů z evidence rejstříku trestů obviněného jednoznačně zřejmé. Příslušné trestní spisy si ani nevyžádal, nezjistil svá pochybení při předchozím rozhodování a rozhodl de facto o tom, že obviněný Ř. ještě vykoná zbytek již neexistujícího trestu.
Toto zcela zjevné pochybení ovšem ani Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud stížnostní nezjistil. Při svém rozhodování o stížnosti obviněného, se ztotožnil se závěrem Okresního soudu v Chomutově.
Krajský soud v Ústí nad Labem nepřezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a zejména i řízení předcházející napadenému usnesení. Zjištěná vpředu citovaná pochybení Okresního soudu v Chomutově nezjistil, a proto je ani nenapravil a v rozporu s ustanovením §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zjevně důvodnou stížnost obviněného zamítl.
Ministr spravedlnosti proto ve vztahu k této části stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud
1. podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a předcházejícím usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, rovněž v ustanovení §91 odst. 1 tr. zákoníku a v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř.;
2. podle §269 odst. 2 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, zrušil, jakož i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, a aby zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Ke stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřil prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Petry Hrachy obviněný. V něm v podstatě zrekapituloval svou trestnou činnost a odsouzení v posuzovaném období i rozhodování ve věci podmíněného propuštění a uvedl stejné výtky jako ve stížnosti pro porušení zákona. Shodně se stížností pro porušení zákona učinil i návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Připomněl navíc, že při novém rozhodování ve věci bude nutno brát zřetel na skutečnost, že platí nový trestní zákoník.
Nejvyšší soud na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků obou rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodu v ní uvedených. Zjistil přitom, že stížnost pro porušení je důvodná, zákon byl skutečně ve vytýkaných směrech porušen.
K bodu I.
Především lze plně souhlasit se stížností pro porušení zákona, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v tom směru, jak je v tomto mimořádném opravném prostředku namítáno.
Obviněný P. Ř. se v roce 2006 dopouštěl různé trestné činnosti, a to zejména na konci tohoto roku v poměrně krátkých časových intervalech. Za tuto trestnou činnost byl opakovaně souzen samostatnými rozhodnutími soudů v roce 2007 za situace, kdy ve všech těchto případech byly splněny podmínky souhrnnosti a musel být ukládán za veškerou trestnou činnost souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák.
Z hlediska důvodů významných pro závěr, zda a v jakých věcech přichází v úvahu uložení souhrnného trestu ve věci Okresního soudu v Mostě vedené pod sp. zn. 6 T 182/2007, je odsuzující rozhodnutí za sbíhající se trestnou činnost obviněného P. Ř., za niž byl odsouzen pravomocným trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 6 T 224/2006. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 3. 5. 2007. Odpor obviněný nepodal, a rozhodnutí tak nabylo právní moci dnem 12. 5. 2007. Z hlediska posuzování vztahu souběhu je tedy rozhodujícím momentem právě doručení tohoto trestního příkazu, mající účinek vyhlášení odsuzujícího rozsudku, tedy den 3. 5. 2007. Z hlediska úvah o uložení souhrnného trestu, pak by sbíhající se trestná činnost musela předcházet datu 3. 5. 2007.
To platí, jak je podrobně rozvedeno a odůvodněno ve stížnosti pro porušení zákona, jak pro trestnou činnost uvedenou v citovaném trestním příkazu samosoudce Okresního soudu v Mostě, ale i pro trestnou činnost, pro níž byl odsouzen Okresním soudem v Mělníku rozsudkem ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, spáchanou dne 4. 10. 2006, trestnou činnost, pro níž byl odsouzen pravomocným trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v Mostě ze dne 14. 9 2007, sp. zn. 5 T 117/2007, která byla spáchána dne 27. 11. 2006, a samozřejmě trestnou činnost, pro níž byl souzen napadeným rozsudkem, která byla spáchána v době od 22. do 29. 12 2006.
Přitom soudy, které rozhodovaly v období po 3. 5. 2007, bylo důsledně respektováno ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. v případě Okresního soudu v Mělníku rozsudkem ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, který uložil za posuzovanou trestnou činnost a trestnou činnost, za kterou byl obviněný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 6 T 224/2006, a současně zrušil výrok o trestu z tohoto trestního příkazu.
Okresní soud v Mostě sice ve věci sp. zn. 5 T 117/2007 rozhodoval v době, kdy rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, nenabyl právní moci, avšak objektivně pochybil, pokud nevyčkal až citovaný rozsudek nabude právní moci a teprve poté ve smyslu ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. měl rozhodnout o uložení souhrnného trestu, a to za veškerou sbíhající se trestnou činnost, tedy za jednání, za které byl obviněný P. Ř. postupně do jeho rozhodnutí pravomocně odsouzen ve věcech vedených u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2006 i u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007. Tak se stalo, že ve věci Okresního soudu v Mostě sp. zn. 5 T 117/2007, byl uložen souhrnný trest, kterým byl zrušen výrok o trestu uloženém obviněnému P. Ř. ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 6 T 224/2006, přičemž tento výrok o trestu zrušil a souhrnný trest uložil i Okresní soud v Mělníku rozhodnutím ve věci u něj vedené pod sp. zn. 2 T 92/2007.
Okresní soud v Mostě ve věci vedené pod sp. zn. 6 T 182/2007 proto nepostupoval správně při ukládání souhrnného trestu, pokud jej neuložil i ve vztahu k výroku o trestu z pravomocného trestního příkazu vydaného v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 5 T 117/2007. Pokud by ukládal souhrnný trest i za trestnou činnost, za níž byl obviněný uznán vinným tímto trestním příkazem a zrušil přitom jeho výrok o trestu, mohl a vlastně byl povinen napravit shora uvedené další pochybení, ke kterému došlo při posuzování trestné činnosti obviněného P. Ř. záležející v dvojím odsouzením za stejnou trestnou činnost, na něž rovněž důvodně poukazuje stížnost pro porušení zákona.
Nejvyšší soud proto vyslovil, zjištěné porušení zákona, ke kterému došlo napadeným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007. Zrušil jeho vadný výrok o trestu a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Při novém projednání věci odstraní okresní soud vytýkané pochybení způsobem naznačeným v tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu. To znamená, že uloží souhrnný trest za veškerou trestnou činnost, za kterou byl obviněný uznán vinným ve shora popsaných trestních věcech, tedy i ve věci Okresního soudu v Mostě vedené pod spisovou značkou 5 T 117/2007. Při tomto postupu bude odstraněna i vada spočívající v dvojím potrestáním za trestnou činnost, za kterou byl uznán vinným ve věci Okresního soudu v Mostě spisové značky 6 T 224/2006. I při ukládání trestu ve věci, kde je již pravomocný výrok o vině, je nutno vycházet ze skutečnosti, že došlo ke změně trestního zákona a posuzovat ukládání trestu (srov. č. 11/1991 Sb. rozh. tr.) podle zásad platných pro posuzování časové působnosti trestních zákonů ( §16 odst. 1 tr. zák., §2 odst. 1 tr. zákoníku). Je dále nutné, aby při svém rozhodování o souhrnném trestu okresní soud vycházel ze současné judikatury, konkrétně ze stanoviska Nejvyššího soudu uveřejněného pod č. 48/2010 Sb. rozh. tr., podle jehož právní věty platí: Jestliže soud znovu ukládá pachateli souhrnný trest, který mu byl uložen již dřívějším rozsudkem za některé sbíhající se trestné činy, je třeba vyslovit zrušení výroků o trestech obsažených ve všech dřívějších rozsudcích, jimiž byly uloženy tresty za ostatní trestné činy spáchané v souběhu. Byl-li dřívější trest, ve vztahu k němuž se ukládá souhrnný trest, uložen rozsudkem odvolacího soudu po zrušení výroku o trestu v rozsudku soudu prvního stupně, je třeba při ukládání souhrnného trestu zrušit oba tyto dřívější rozsudky ve výrocích o trestu.
K bodu II.
Souhlasit je možné se stížností pro porušení zákona i v tom, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a předcházejícím usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, v ustanovení §91 odst. 1 tr. zákoníku a v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř.;
Podstatou vad uvedených rozhodnutí je, jak správně uvádí stížnost pro porušení zákona, že již usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. PP 1104/2008, objektivně došlo k porušení zákona spočívající v tom, že byl obviněný Pa. Ř. podmíněně propuštěn z výkonu již neexistujícího trestu odnětí svobody, který byl původně uložen rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007. Neměl k dispozici informaci o jeho odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, a tím o skutečnosti, že uvedeným rozsudkem byl výrok o trestu z citovaného rozsudku Okresního soudu v Mělníku podle §35 odst. 2 tr. zák. při ukládání souhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody zrušen. Rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, nabyl ohledně obviněného P. Ř. právní moci již dne 30. 10. 2008, takže v době rozhodování Okresního soudu v Chomutově dne 29. 1. 2009 o podmíněném propuštění obviněného z výkonu trestu uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, tento již neexistoval.
Vzhledem k tomu, že obviněný vykonal z uloženého trestu 11 měsíců a 5 dnů, vykonal polovinu jak nařízeného trestu, tak i polovinu v té době platného souhrnného trestu odnětí svobody uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008 pod sp. zn. 6 T 182/2007, z jehož výkonu měl být správně podmíněně propuštěn.
Pochybení, ke kterému došlo rozhodnutím o podmíněném propuštění, bylo jak správně připomíná stížnost pro porušení zákona, prakticky odstraněno tím, že usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 4. 2009, sp. zn. 6 T 182/2007, bylo rozhodnuto podle §38 odst. 2 tr. zák. tak, že obviněnému P. Ř. do souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců se zařazením do věznice s dozorem, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 6 T 182/2007, se započítává doba výkonu trestu odnětí svobody ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007, a to v době od 23. 2. 2008 ve 22.40 hodin do 29. 1. 2009.
Ovšem pochybení v této věci podmíněného propuštění pokračovala, když bylo stejně vadně rozhodnuto Okresním soudem v Chomutově pod sp. zn. 2 PP 1104/2008 o nařízení výkonu zbytku již neexistujícího souhrnného trestu odnětí svobody uloženého obviněnému P. Ř. původně ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 92/2007.
Ani při tomto rozhodnutí Okresní soud v Chomutově nezjistil, že rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 2 T 92/2007, byl ve výroku o trestu zrušen při ukládání souhrnného trestu rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 30. 10. 2008 pod sp. zn. 6 T 182/2007, ačkoli to je z opisů z evidence rejstříku trestů obviněného jednoznačně zřejmé. Příslušné trestní spisy si ani nevyžádal, nezjistil svá pochybení při předchozím rozhodování a rozhodl ve skutečnosti o tom, že obviněný Ř. ještě vykoná zbytek již neexistujícího trestu.
Toto zcela zjevné pochybení ovšem nezjistil ani Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud stížnostní. Při svém rozhodování o stížnosti obviněného, kterou tento nezdůvodnil, se ztotožnil se závěrem Okresního soudu v Chomutově, že obviněný ve zkušební době podmíněného propuštění nevedl řádný život, neboť se dopustil další úmyslné trestné činnosti, uzavřel, že za tohoto stavu soud prvního stupně rozhodl v souladu s ustanovením §91 odst. 1 tr. zákoníku, že obviněný P. Ř. vykoná zbytek trestu odnětí svobody, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn.
Nejvyšší soud proto vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ř. v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a předcházejícím usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, rovněž v ustanovení §91 odst. 1 tr. zákoníku a v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř.; usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 5 To 607/2010, zrušil, jakož i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. 2 PP 1104/2008, a zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 4. 2012
Předseda senátu
JUDr. Karel H a s c h