ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.219.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 219/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. P. P. , zastoupeného JUDr. Ing. Rostislavem Pilcem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dělnická 30, proti povinnému L. Š. , zastoupenému JUDr. Zitou Chvojanovou, advokátkou se sídlem v Rakovníku, Na Sekyře 164, pro 5 660 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 2 Nc 2488/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2011, č. j. 27 Co 181/2011-62, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 22. 2. 2011, č. j. 2 Nc 2488/2007-49, v tom správném znění, že se návrh povinného na částečné zastavení exekuce na majetek povinného, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 30. 10. 2007, č. j. 2 Nc 2488/2007-16, ve spojení s usnesením ze dne 12. 11. 2007, č. j. 2 Nc 2488/2007-2, zamítá. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že povinný nedoplnil, o jakou konkrétní částku má být exekuce zastavena a z jakého důvodu či o jaký právní titul povinný svůj návrh opírá. Současně není zřejmé, zda a v jakém rozsahu po vydání exekučního titulu právo jím přiznané zaniklo jinak než vynucením povinnosti v rámci exekuce. Proto také odvolací soud dospěl k závěru, že důvod pro zastavení exekuce není dán.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb, občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Zásadní právní význam napadeného usnesení spojuje s otázkou, že se odvolací soud nezabýval jeho návrhem na částečné zastavení exekuce, přestože povinný v odvolání uvedl výši částky, o kterou by měla být exekuce zastavena, a již soudu prvního stupně zaslal notářský zápis o konkrétních strojích a jejich vložení do společnosti Šípek – silniční stavby s.r.o. a také znalecký posudek o jejich ohodnocení. Dále zaslal fakturu vystavenou na M. K. na částku 3 811 500,- Kč a navrhl její výslech. Povinný chtěl nezaplacenou fakturu vymáhat na paní K., ale oprávněný mu sdělil, že „mu to paní K. zaplatila, ale dle paní K. mu ji nezaplatila, ale došlo k vzájemnému zápočtu, neboť pan P. dlužil paní K.“. Tímto způsobem si tak oprávněný z uvedené společnosti odčerpal částku 3 811 500,- Kč. Připomněl, že exekučními tituly jsou notářské zápisy ze dne 27. 6. 2005 a 22. 3. 2006, které byly sepsány dříve, než došlo ke skutečnosti, na základě níž se domáhá částečného zastavení exekuce. Uvedl také, že je již čtyři roky ve výkonu trestu a že nemá možnost si obstarat podklady a být účasten jednání. Vytýká soudu, že mnohokrát žádal o ustanovení zástupce, aby se jeho prostřednictvím mohl účinně bránit. Nesouhlasí s údaji uvedenými v návrhu, že z dlužné částky 3 000 000,- Kč bylo zaplaceno 140 000,- Kč a z dlužné částky 3 600 000,- Kč 800 000,- Kč. Trvá na tom, že oprávněný odčerpal částku 3 811 500,- Kč a o tuto částku by měla být exekuce zastavena. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné) je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.
Namítá-li povinný, že odvolací soud nepřihlédl k předložené faktuře vystavené M. K. na částku 3 811 500 Kč a znaleckému posudku o ohodnocení strojů, stejně jako k ostatním navrhovaným důkazům (výpovědi svědků), tedy že dostatečně nezjistil skutkový stav, uplatňuje výhradně vady řízení, jež však přípustnost dovolání (jak již bylo řečeno) podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nemohou.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že z hlediska možnosti podání nového návrhu na zastavení exekuce je nutné rozlišovat, stalo-li se tak z důvodu, jenž tento závěr činí závěrem „pro tentokrát“ nebo z jiných důvodů (srov. JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., Praha – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2004, str. 234). Jedná-li se o situaci prvně zmíněnou, může účastník podat nový „řádný“ návrh na zastavení exekuce.
O případných nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. prosince 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu