ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2721.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2721/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Pozemkového fondu České republiky , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby 45797072, proti povinným 1) Základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Osada Jesénka , se sídlem v Ostravě-Petřkovicích, 2) A. G. , 3) J. B. , 4) V. D. , 5) P. S. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Kupkou, advokátem se sídlem v Ostravě – Svinově, Tichá 464/1, 6) A. G. , a 7) V. B. , vyklizením nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 92 E 373/2002, o dovolání 5) povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 10. 2005, č. j. 9 Co 590/2005-78, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil ve všech napadených výrocích usnesení z 15. 3. 2004, č. j. 92 E 373/2002-25 (ve znění opravného usnesení z 3. 8. 2004, č. j. 92 E 373/2002-63), jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí. Odvolací soud uzavřel, že „exekuční titul byl povinnému 5) řádně doručen postupem předpokládaným v ustanovení §46 odst. 4 o. s. ř. v tehdy platném znění (tj. účinném do 31. 12. 2004), nabyl právní moci dne 8. 12. 2001 a uplynutím lhůty k plnění se stal vykonatelným.“ Ze sdělení adresovaného okresním soudem povinnému jako žalovanému v nalézacím řízení (č.l. 177 nalézacího spisu) odvolací soud zjistil, že „povinný 5) byl písemně informován o skutečnosti, že exekuční titul (rozsudek Okresního soudu v Ostravě z 25. 6. 2001, č. j. 37 C 109/94-144 /správně má být 37 C 469 /94-144/) mu byl řádně doručen v souladu s ust. §46 odst. 4 o. s. ř. v tehdy platném znění. Na této skutečnosti nic nemění, že byl poštou mylně informován o delší úložní lhůtě. O soudem doručované písemnosti (exekučním titulu) se dozvěděl, jak sám uvedl, dne 9. 10. 2001 a dne 24. 10. 2001 mu bylo sděleno, že písemnost byla vrácena soudu, z čehož vyplývá, že mu nic nebránilo rozsudek (exekuční titul) vyzvednout u soudu ještě v průběhu odvolací lhůty.“
V dovolání, aniž se zabývá otázkou přípustnosti, povinný 5) namítá stejně jako v odvolání, že mu exekuční titul doručen nebyl.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel zpochybnil závěr, že k výkonu navržený exekuční titul je vykonatelný. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda k výkonu rozhodnutí navržený rozsudek Okresního soudu v Ostravě z 25. 6. 2001, č. j. 37 C 469/94-144 byl povinnému 5) řádně doručen. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Za použití druhého (posuzováno podle obsahu dovolání) z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že odvolací soud „blíže nezkoumal důvod, pro který si povinný č. 5 nemohl doručenou zásilku vyzvednout“.
I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním. Vady řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nimž patří i dovolatelem vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení exekučního titulu), však – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (§238a odst. 2 o. s. ř.) být nemohou.
Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak měli na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok shora uvedený
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2012
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu