ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2840.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 2840/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Frenn Trading B. V. , se sídlem Strawinskylaan 965 WTC, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, registrační číslo 16039519, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 3201/6, proti povinné PERFEKTA a. s. , se sídlem v Kroměříži, nám. Míru 3287, identifikační číslo osoby 46900314, zastoupené Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská 710, o prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 12Nc 3277/2007, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 12. 5. 2011, č. j. 58Co 180/2011-235, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 1. 2011, č. j. 12Nc 3277/2007-215, tak, že exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 2. 2007, č. j. 12Nc 3277/2007-9, zastavil (výrok I), soudnímu exekutoru nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II) a zavázal oprávněnou k zaplacení nákladů řízení povinné (výrok III). Dospěl k závěru, že exekuční titul, a to usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 7. 12. 2006, č. j. Nc 159/2005-27, je materiálně nevykonatelný, neboť neobsahuje označení výše zajištěné pohledávky, která má být uspokojena z výtěžku zpeněžení zástavy, jako nutnou náležitost výroku tohoto exekučního titulu uvedenou v §261a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“).
Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) a §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), neboť materiální vykonatelnost exekučního titulu lze dovodit z jeho záhlaví, ve kterém je přesně specifikována částka, jejíž vymožení se oprávněná domáhá prodejem zástavy a to slovy „pro částku 129.095.503,70 Kč“. Má za to, že „Označení věci (včetně označení účastníků) je neoddělitelnou součástí výroku soudního rozhodnutí.“ Z uvedeného je proto zřejmé, pro jakou výši pohledávky, včetně příslušenství, byl prodej zástavy nařízen. Dále poukázala na to, že vykonatelnost exekučního titulu byla přezkoumána jak soudem prvního stupně, tak i soudem odvolacím při nařízení této exekuce. Napadené rozhodnutí z uvedených důvodů spočívá na nesprávném právním názoru a nesprávném právním posouzení věci a navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dán, neboť exekuční titul je materiálně nevykonatelný, protože neobsahuje označení výše zajištěné pohledávky, která má být uspokojena z výtěžku zpeněžení zástavy.
Usnesení o nařízení prodeje zástavy, které soud vydává v řízení podle §200y až 200za o. s. ř., je po materiální stránce vykonatelné (§261a odst. 4 o. s. ř.), jestliže obsahuje:
– přesnou individualizaci oprávněného (zástavního věřitele) a povinného (zástavního dlužníka),
– přesné označení zástavy, jejíž prodej byl nařízen,
– přesné označení a výši pohledávky a jejího příslušenství, zajištěné zástavním právem, která má být uspokojena z výtěžku zpeněžení zástavy.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1145/2007, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2008, pod číslem 127, dovodil, že usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, které neobsahuje označení výše zajištěné pohledávky, popřípadě též i výši jejího příslušenství, jež mají být uspokojeny z výtěžku zpeněžení zástavy, je z materiálního hlediska nevykonatelné (srov. též usnesení Nejvyšší soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3046/2009). Z uvedeného vyplývá, že uvedení finanční částky, která má být uspokojena ze zpeněžení výtěžku prodeje zástavy, je nutnou náležitostí výroku usnesení, kterým se nařizuje prodej zástavy podle shora citovaných ustanovení občanského soudního řádu. Podle §155 odst. 1 o. s. ř. obsah rozhodnutí soud vyslovuje v jeho výroku a jen výrok rozhodnutí je závazný (§159a o. s. ř.). Splnění předpokladů materiální vykonatelnosti musí proto vyplývat z výroku rozhodnutí, který lze vykládat v souvislosti se záhlavím rozhodnutí (zejména ohledně přesné identifikace oprávněného a povinného) nebo s odůvodněním, jestliže obsah výroku blíže ozřejmuje a je-li možné s jeho pomocí odstranit případné pochybnosti o obsahu uložené a vykonávané povinnosti. V dané věci však výrok exekučního titulu uvedení vymáhané zajištěné pohledávky neobsahuje, je proto nepřípustné ji dovozovat ze záhlaví rozhodnutí, neboť není co upřesňovat obsahem záhlaví (srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2011, sp. zn. 20 Cdo 3077/2009). Závěr odvolacího soudu, že exekuční titul je materiálně nevykonatelný, je správný.
K námitce dovolatelky, že vykonatelnost exekučního titulu byla přezkoumána jak soudem prvního stupně, tak i soudem odvolacím při nařízení této exekuce, Nejvyšší soud odkazuje na svá rozhodnutí (srov. usnesení ze dne 30. 6. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1828/2011, případně usnesení z téhož dne sp. zn. 20 Cdo 1923/2011), v nichž odůvodnil závěr, jejž zastává i odborná literatura (srov. JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., Praha – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2004, str. 350, 351), že nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) zastaví soud i bez návrhu (§269 odst. 1 o. s. ř.) vždy, existuje-li taková relevantní okolnost, pro niž je provedení výkonu nepřípustné. Ani případná právní moc usnesení o nařízení výkonu nezhojí vady, bránící provedení výkonu rozhodnutí a existující již v době jeho vydání. Nařízenou exekuci tedy lze zastavit také tehdy, zjistí-li soud (dodatečně), že exekuční titul je materiálně nevykonatelný.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
Podle §243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. by právo na náhradu nákladů dovolacího řízení měla povinná, té však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Dovolací soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu