ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3755.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 3755/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného MVDr. K. M. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Novákem, advokátem se sídlem ve Studené, Mírová 432, proti povinné E. Z., za účasti pověřené soudní exekutorky JUDr. Jany Fojtové, Exekutorský úřad Pelhřimov, se sídlem v Pelhřimově, Pražská 1156, a přihlášených věřitelů 1) Komerční banky, a.s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, identifikační číslo osoby 453 17 054, zastoupené JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 15, 2) JUDr. I. Š. , 3) GE Money Bank, a.s. , se sídlem v Praze 4, Michli, Vyskočilova 1422/1a, zastoupené JUDr. Janem Brožem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, 4) CETELEM ČR, a.s. , se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 5/3208, identifikační číslo osoby 250 85 689, 5) P. V. , zastoupené JUDr. Jiřím Drahotou, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo nám. 70/II, a 6) ZP Hospříz, a. s. , se sídlem v Hospřízi 62, okres Jindřichův Hradec, identifikační číslo osoby 251 75 661, o rozvrhu rozdělované podstaty, pro 53.283,40 Kč s příslušenstvím, vedené u pověřené soudní exekutorky pod sp. zn. 049 EX 315/09, o dovolání věřitelek Komerční banky, a.s. , a GE Money Bank, a. s. , proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. června 2011, č. j. 24 Co 840/2011 - 101, takto:
I. Dovolání se z a m í t a j í .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Pověřená soudní exekutorka usnesením ze dne 17. 3. 2011, č. j. 049 EX 00315/09 - 091, rozhodla tak, že z rozdělované podstaty ve výši 546.666,66 Kč se uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
v první skupině podle §337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. (1) pohledávka JUDr. Jany Fojtové, soudní exekutorky Exekutorského úřadu Pelhřimov, na náhradu nákladů exekuce ve výši 107.052,- Kč podle příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 11. 2. 2011, sp. zn. 049 EX 315/09 - 075, k hotovému zaplacení, ve třetí skupině podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. (2) pohledávka oprávněného v celkové výši 66.770,40 Kč k hotovému zaplacení, (3) pohledávka zástavní věřitelky Komerční banky, a.s., v celkové výši 24.990,97 Kč k hotovému zaplacení, (4) pohledávka JUDr. I. Š. ve výši 11.196,- Kč k hotovému zaplacení, (5) pohledávka zástavní věřitelky GE Money Bank, a.s., v celkové výši 67.386.87 Kč k hotovému zaplacení, (6) pohledávka JUDr. I. Š. ve výši 7.800,- Kč k hotovému zaplacení, (7) pohledávka CETELEM ČR, a.s., v celkové výši 83.264,- Kč k hotovému zaplacení, (8) pohledávka Komerční banky, a.s., v celkové výši 60.898,98 Kč k hotovému zaplacení, (9) pohledávka CETELEM ČR, a.s., ze zbytku rozdělované podstaty ve výši 109.507.44 Kč k hotovému zaplacení, čímž byla rozdělovaná podstata vyčerpána a na úhradu zbývajících pohledávek náležejících do šesté skupiny podle §337c odst. 1 písm. f) o. s. ř., a to 1) na pohledávku P. V. ve výši 81.500,-Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, 2) na pohledávku ZP Hospříz, a.s., ve výši 479.680,- Kč s příslušenstvím, a 3) na pohledávky Komerční banky, a.s., ve výši 60.600,70 Kč a ve výši 49.238,21 Kč s příslušenstvím již ničeho nezbývá (tito věřitelé nepožádali o zaplacení).
V odůvodnění tohoto rozhodnutí pověřená soudní exekutorka uvedla, že exekuce k vydobytí pohledávky oprávněného ve výši 53.283,40 Kč s příslušenstvím byla nařízena k jeho návrhu ze dne 3. 6. 2009 usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 9. 6. 2009, č. j. 10 Nc 4182/2009 - 8. Na základě dražební vyhlášky ze dne 15. 9. 2010, č. j. 049 Ex 315/09 - 47, proběhla dne 10. 11. 2010 dražba nemovitostí povinné zapsaných pro obec a kat. území Jindřichův Hradec na listu vlastnictví č. 11006 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, že při dražbě byl udělen příklep usnesením ze dne 10. 11. 2010, č. j. 049 Ex 315/09 - 72, vydražiteli M. V., který při dražbě učinil nejvyšší podání ve výši 546.666,66 Kč a který je ve stanovené lhůtě doplatil a stal se vlastníkem vydražených nemovitostí. Okolností rozhodnou pro pořadí pohledávek ve třetí skupině podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. je: 1) u pohledávky oprávněného datum podání návrhu na nařízení exekuce, tj. 3. 6. 2009 , 2) u pohledávky zástavní věřitelky Komerční banky, a.s., ve výši 24.990,97 Kč, doručení exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 5. 2. 2010, č. j. 091 Ex-008981/2009, katastrálnímu úřadu, tj. 29. 3. 2010 , 3) u pohledávky zástavní věřitelky JUDr. I. Š. ve výši 11.196,- Kč datum doručení exekučního příkazu o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti ze dne 5. 2. 2010, č. j. 091-Ex 008981/09-31, katastrálnímu úřadu, tj. 29. 3. 2010 , 4) u pohledávky téže zástavní věřitelky ve výši 7.800,- Kč rovněž doručení exekučního příkazu o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti ze dne 12. 5. 2010, č. j. 091-Ex 00881/2010, katastrálnímu úřadu, tj. 11. 6. 2010 , 5) u pohledávky zástavní věřitelky GE Money Bank, a.s. , datum doručení exekučního příkazu o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti ze dne 10. 5. 2010, č. j. 076 Ex 443/2010, katastrálnímu úřadu, tj. 1. 7. 2010 , 6) u pohledávky zástavní věřitelky JUDr. I. Š. ve výši 7.800,- Kč datum doručení exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 091-Ex 01471/2010, katastrálnímu úřadu, tj. 13. 7. 2010 , 7) u pohledávky zástavního věřitele CETELEM ČR, a.s. , ve výši 83.264,- Kč datum doručení exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 3. 8. 2010, č. j. 035 Ex - 774/2010, katastrálnímu úřadu, tj. 13. 8. 2010 , 8) u pohledávky zástavní věřitelky Komerční banky, a.s. , datum doručení exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 9. 8. 2010, č. j. 091 Ex-05005/2010, katastrálnímu úřadu, tj. 22. 9. 2010 , a 9) u pohledávky zástavního věřitele CETELEM ČR, a.s. , ve výši 360.101,- Kč datum doručení exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 7. 9. 2010, č. j. 035 Ex 872/2010, katastrálnímu úřadu, tj. 10. 9. 2010 . Částečným uhrazením pohledávky CETELEM ČR, a.s., ve třetí skupině pod bodem 9) ze zbytku rozdělované podstaty ve výši 109.507,44 Kč je celá podstata vyčerpána a na úhradu zbývajících pohledávek náležejících do šesté skupiny podle §337c odst. 1 písm. f) o. s. ř. již ničeho nezbývá. Jedná se o tyto pohledávky: 1) věřitelky P. V. ve výši 81.500,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou , pro jejíž pořadí ve skupině je okolností rozhodnou datum doručení přihlášky pohledávky, tj. 16. 10. 2009, 2) věřitele ZP Hospříz, a.s., ve výši 479.680,- Kč s příslušenstvím , pro jejíž pořadí v téže skupině je okolností rozhodnou datum doručení přihlášky pohledávky, tj. 19. 7. 2010, 3) věřitelky Komerční banky, a.s., ve výši 60.600,70 Kč, pro jejíž pořadí v šesté skupině je okolností rozhodnou datum doručení přihlášky pohledávky, tj. 4. 11. 2010, 4) téže věřitelky ve výši 49.238,21 Kč s příslušenstvím, pro jejíž pořadí je okolností rozhodnou datum doručení přihlášky pohledávky, tj. 4. 11. 2010.
Soudní exekutorka nepřihlédla k přihlášce pohledávky P. V. ve výši 14.790,- Kč, neboť k ní nebyla v souladu s §336f odst. 2 o. s. ř. připojena listina prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku, a ze stejného důvodu ani k přihlášce pohledávky ZP Hospříz, a.s., ve výši 28.262,50 Kč.
K odvolání věřitelky P. V. krajský soud shora označeným usnesením změnil usnesení soudní exekutorky tak, že z rozdělované podstaty se uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
1) pohledávka JUDr. Jany Fojtové, pověřené soudní exekutorky, na náhradu nákladů exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 11. 2. 2011, sp. zn. 049 EX 315/09 - 075, ve výši 107.052,- Kč k hotovému zaplacení,
2) pohledávka P. V. ve výši 144.482,-Kč k hotovému zaplacení,
3) pohledávka oprávněného v celkové výši 66.770,- Kč k hotovému zaplacení,
4) pohledávka společnosti ZP Hospříz, a.s. ve výši 228.363,- Kč k hotovému zaplacení,
čímž je rozdělovaná podstata vyčerpána (výrok I.).
Dále odvolací soud uložil povinné zaplatit věřitelce P. V. na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.655,- Kč (výrok II.).
Odvolací soud na rozdíl od soudní exekutorky dospěl s odkazem na §14 odst. 1 a §15 zákona č. 119/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2009 Sb., k závěru, že do třetí skupiny patří i pohledávky věřitelky P. V. a ZP Hospříz, a.s. , pro které jsou vedeny exekuce u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 10 Nc 4117/2009 a sp. zn. 10 Nc 5886/2009 a které byly „ohledně prodeje nemovitostí povinné dražených v této exekuci soudní exekutorkou JUDr. Janou Fojtovou přerušeny“ a pohledávky v nich vymáhané „řádně do rozvrhu v této exekuci přihlášeny“. Jejich pořadí je pak dáno dnem, kdy došel návrh na nařízení té které exekuce soudu, tj. dnem 27. 5. 2009, kdy návrh podala věřitelka P. V., a dnem 19. 10. 2009, kdy návrh podal věřitel ZP Hospříz, a.s. Pohledávka jmenované věřitelky, již tvořila jistina ve výši 81.500,- Kč s příslušenstvím, smluvní pokuta ve výši 13.591,- Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 32.438,- Kč, tedy měla být uspokojena jako první v pořadí v rámci třetí skupiny (náklady exekučního řízení ve výši 14.790,- Kč nebyly z podstaty uspokojeny, neboť k přihlášce nebyla přiložena listina, která by prokazovala, že jde o vymahatelnou pohledávku ve smyslu §336f odst. 2 o. s. ř.). Jako druhá pak byla ve třetí skupině uspokojena pohledávka oprávněného ve výši 66.770,40 Kč, jejíž pořadí je dáno dnem zahájení řízení, tedy dnem 3. 6. 2009 , a jako třetí ve třetí skupině pohledávka věřitele ZP Hospříz, a.s., jejíž pořadí je dáno dnem 19. 10. 2009 a kterou tvořila jistina ve výši 479.680,- Kč a specifikované zákonné úroky z prodlení, náklady nalézacího řízení ve výši 75.715,- Kč a náklady exekučního řízení ve výši 28.262,56 Kč; protože ale rozdělovaná podstata již na její celou úhradu nestačila, byla uspokojena jen do výše 228.363,- Kč, čímž byla rozdělovaná podstata vyčerpána.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podaly věřitelky GE Money Bank, a.s., a Komerční banka, a.s., dovolání.
Zástavní věřitelka GE Money Bank, a.s., napadla rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, jímž usnesení soudní exekutorky bylo změněno, dovolacím důvodem podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť krajský soud „ignoroval“ judikaturu Nejvyššího soudu a na věc aplikoval zákon č. 119/2001 Sb., který na ni nedopadá. Uvedla, že podle konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu citovaný zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů a dalších orgánů v případech souběhu „exekuce“ nařizované (vždy podle občanského soudního řádu) soudem a prováděné (podle téhož předpisu) soudem nebo podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, soudním exekutorem na jedné straně, s „exekucí“ daňovou (podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), případně správní na straně druhé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2004, sp. zn. 20 Cdo 331/2004, uveřejněné pod číslem 2/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu sp. zn. 20 Cdo 1673/2006). Dále dovolatelka namítá, že i kdyby se na danou věc zák. č. 119/2001 Sb. vztahoval, s čímž ovšem nesouhlasí, pak odvolací soud jeho ustanovení nesprávně vyložil, neboť zaměnil dva rozdílné instituty, a to pořadí pohledávky a skupinu. Ve smyslu §337c o. s. ř. se však pohledávky při rozvrhu výtěžku z prodeje nemovitosti uspokojují postupně podle skupin a teprve v rámci skupin podle pořadí. Byť by tedy při srovnání pořadí pohledávek určeného ve smyslu §337c odst. 5 o. s. ř. a §15 zák. č. 119/2001 Sb. „předstihoval“ přihlášený oprávněný z přerušené exekuce i oprávněného z prováděné exekuce, bude uspokojován až po něm. Ustanovením §15 zák. č. 119/2001 Sb. je však stanoveno, že zůstává zachováno pořadí, a toto se při rozvrhu uplatní až v rámci tzv. skupin [viz Kuklová Radmila, Střety souběžně probíhajících exekucí (2. část) ASPI]. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Rovněž Komerční banka, a.s., v dovolání, které podala proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., namítá, že zákon č. 119/2001 Sb. neměl krajský soud aplikovat, a taktéž poukázala na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, jmenovitě na jeho usnesení ze dne 21. července 2004, sp. zn. 20 Cdo 331/2004, uveřejněné pod číslem 2/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení téhož soudu sp. zn. 20 Cdo 1673/2006. Stejně jako první dovolatelka dále namítá, že odvolací soud navíc použitá ustanovení §14 a 15 zákona č. 119/2001 Sb. nesprávně vyložil, když pohledávky věřitelů nezajištěné zástavním právem (zařazené soudní exekutorkou do šesté skupiny) zařadil do skupiny třetí, ačkoli takový postup nemá zákonnou oporu, jelikož zákon „hovoří“ o zachování pořadí přihlášené pohledávky a nikoliv o uspokojování pohledávek podle skupin. V této souvislosti poukazuje na §337c o. s. ř., podle kterého se přihlášené pohledávky uspokojují podle skupin uvedených v jeho odstavci 1 pod písm. a) - f); pokud nelze plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí. Na základě ustanovení §14 a 15 zákona č. 119/2001 Sb., s jehož aplikací ovšem dovolatelka nesouhlasí, tudíž není možné měnit zařazení přihlášených pohledávek do skupin a pohledávky nezajištěné zástavním právem zařadit do třetí skupiny. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolací soud po zjištění, že obě dovolání byla podána včas, účastnicemi řízení, řádně zastoupenými advokáty a že proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu jsou přípustná podle §238a odst. 1 písm. e), odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2009, ve spojení s §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a s §130 zákona č. 120/2001 Sb., dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k závěru, že dovolání nejsou důvodná.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Odvolací soud v projednávané věci vyšel ze zjištění, že před tím, než v dané věci podal oprávněný dne 3. 6. 2009 návrh na nařízení exekuce, podala dne 27. 5. 2009 návrh na nařízení exekuce proti povinné věřitelka P. V., přičemž řízení je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 10 Nc 4117/2009, a že dne 19. 10. 2009 podal návrh na nařízení exekuce proti povinné věřitel ZP Hospříz, a.s., přičemž řízení je vedeno u téhož soudu pod sp. zn. 10 Nc 5886/2009. Obě tato řízení byla „ohledně prodeje nemovitostí povinné dražených v této exekuci soudní exekutorkou JUDr. Janou Fojtovou přerušena“ a pohledávky v nich vymáhané byly řádně do rozvrhu v této exekuci přihlášeny“ (věřitelka P. V. ovšem v odvolání proti usnesení soudní exekutorky, jímž rozhodla o rozvrhu rozdělované podstaty, uvedla, že provedením exekuce ve věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 10 Nc 4117/2009 byl pověřen soudní exekutor JUDr. Pavel Vyžral, který dne 26. 6. 2009 vydal exekuční příkaz, jímž rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitosti povinné - bytu č. 759/2 zapsaného na listu vlastnictví pro kat. území Jindřichův Hradec).
Podle závěrů Nejvyššího soudu vyslovených v usnesení ze dne 21. července 2004, sp. zn. 20 Cdo 331/2004, uveřejněném pod číslem 2/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž odkázaly obě dovolatelky, „předmětem úpravy obsažené v zákoně č. 119/2001 Sb. není postup soudů v případech souběhu výkonu rozhodnutí (podle občanského soudního řádu), nařízeného i prováděného soudem, s exekucí (podle exekučního řádu), nařízenou soudem a prováděnou soudním exekutorem, nýbrž - jak to plyne z jeho §1 a §2 odst. 1 písm. a) - tento předpis upravuje postup soudů, soudních exekutorů a dalších orgánů v případech souběhu „exekuce“ nařizované (vždy podle občanského soudního řádu) soudem a prováděné (podle téhož předpisu) soudem nebo (podle exekučního řádu) soudním exekutorem na jedné straně, s „exekucí“ daňovou (podle zákona č. 337/1992 Sb.), případně správní (podle zákona č. 200/1990 Sb.) na straně druhé.
Zákonem č. 286/2009 Sb. byl s účinností od 1. 11. 2009 změněn zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
Podle Čl. II bodu I. přechodných ustanovení k novele exekučního řádu není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Podle §130 odst. 3 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009, jsou-li exekucemi prováděnými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí prováděným podle občanského soudního řádu postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, postupuje se podle zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí (zákon č. 119/2001 Sb.).
Citovaným zákonem č. 286/2009 Sb. byl s účinností od 1. 11. 2009 změněn mimo jiné i zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, v jeho §2 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 1 až 3, jenž zněl: „Pro účely tohoto zákona se rozumí exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem a prováděný soudem nebo soudním exekutorem podle zvláštních právních předpisů1), daňová exekuce nařizovaná a prováděná správcem daně podle zvláštního právního předpisu2), a výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný orgánem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu“, tak, že zní: „Pro účely tohoto zákona se rozumí exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem podle zvláštního právního předpisu1), exekuce nařizovaná soudem a prováděná soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu1a), daňová exekuce nařizovaná a prováděná správcem daně podle zvláštního právního předpisu2) a exekuce nařizovaná a prováděná správním orgánem podle zvláštního právního předpisu3).
Poznámky pro čarou zní:
„1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“.
V §2 písm. e), jenž zněl: „nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí nebo nařídil exekuci, vydání exekučního příkazu správcem daně a vydání příkazu orgánem veřejné správy“, byl zákon č. 119/2001 Sb. změněn tak že, se slova „a vydání příkazu orgánem veřejné správy“ nahrazují slovy „nebo správním orgánem“. V §14 pak byl doplněn odstavec 5, který zní: „Zpeněžením nemovitosti zanikají účinky dalších nařízení výkonu rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu týkajícím se zpeněžené nemovitosti.“.
Zákon č. 286/2009 Sb. ve vztahu k zákonu č. 119/2001 Sb., který jím byl novelizován, neobsahuje žádná přechodná ustanovení.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona č. 286/2009 Sb. „navrhované znění §130 odst. 3 exekučního řádu řeší postup při souběhu exekuce a výkonu rozhodnutí, resp. případ, kdy v rámci těchto řízení byly postiženy tytéž majetkové hodnoty a odkazuje na postup podle zákona č. 119/2001 Sb.“.
V téže důvodové zprávě k návrhu změny zákona č. 119/2001 Sb. k bodu 1 a 2 [§2 písm. a) a e)] se uvádí: „Navrhuje se technická změna definice obsažené v písm. a) a e). Nová formulace terminologicky odpovídá platným právním úpravám výkonu rozhodnutí a exekuce v občanském soudním řízení, exekučním řízení, správním řízení a daňovém řízení.
V bodu 3 (ke změně §14 odst. 5 zákona č. 119/2001 Sb.) je pak v důvodové zprávě vysvětleno: „Navržené ustanovení má za cíl zajistit výmaz o prováděných exekucích, byla-li předmětná nemovitost, k níž se exekuce pojí, již vydražena. V případě, že se určité nemovitosti týká více exekučních příkazů, a nemovitost je v prvním z exekučních řízení zpeněžena, se proto stanoví, že účinky dalších exekucí zanikají. Vzhledem k dosavadní absenci takového ustanovení zůstávají další exekuční řízení pouze přerušena a je pro vydražitele obtížné zajistit výmaz poznámek o probíhajících exekucích prostřednictvím jednotlivých exekutorů . Navíc dosavadní postup administrativně zatěžuje soudy a exekutory a snižuje se prodejnost nemovitostí prodávaných v exekuci, neboť je to negativně vnímáno zájemci o koupi nemovitosti, na niž je vedeno několik exekucí. Tyto jevy by měla nová úprava odstranit“. K bodu 4 až 7 (ke změně §16 a §16a cit. zákona) dále, že „navrhovanou změnou se řeší problematika střetu exekucí, které postihují podnik povinného. Navrhuje se transparentní řešení, spočívající v evidenci pořadí jednotlivých exekucí s tím, že přednost má ta dřívější a řízení v ostatních exekucích se v tomto směru přerušují až do skončení oné předchozí exekuce. Pro případ stejného data u kolidujících exekucí rozhodne o pořadí obecný soud povinného“.
Z pojmu „exekucemi“ obsaženého v ustanovení §130 odst. 3 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009, lze jazykovým výkladem dovodit, že zákon č. 119/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2009 Sb., je - mimo případů uvedených v R 2/2006 - třeba aplikovat nejen při souběhu výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti podle občanského soudního řádu s exekucí prodejem nemovitosti podle exekučního řádu, ale také v situaci, jsou-li tytéž nemovitosti postiženy dvěma či více exekucemi podle exekučního řádu. Pro tento závěr svědčí i argumenty uvedené v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 286/2009 Sb., a to jak k novele exekučního řádu, tak i k novele zákona č. 119/2001 Sb., z nichž vyplývá vůle zákonodárce řešit postup při souběhu exekuce a výkonu rozhodnutí, jakož i případy, kdy v rámci exekucí nařízených soudem a prováděných soudními exekutory byly postiženy tytéž majetkové hodnoty povinného, a to podle zákona č. 119/2001 Sb.
Závěr, že na souběh exekucí podle exekučního řádu je třeba aplikovat zákon č. 119/2001 Sb., zastává i odborná literatura [srov. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání, Praha 2010, str. 457 - výklad k §130 odst. 3 exekučního řádu, podle kterého „podřízení střetu exekucí prováděných podle exekučního řádu zákonu č. 119/2001 Sb., které přinesla novela č. 286/2009 Sb., vyřešilo mnohačetné výkladové obtíže při dosavadní aplikaci pravidel daných v o. s. ř. pro střety výkonů rozhodnutí“.
Z uvedeného pro danou věc vyplývá, že byly-li exekučními příkazy vydanými podle exekučního řádu postiženy tytéž nemovitosti povinné, je třeba na souběh těchto tří exekucí aplikovat zákon č. 119/2001 Sb., ve znění účinném od 1. 11. 2009; právní názor odvolacího soudu v tomto ohledu je tudíž správný a naopak důvodná není námitka dovolatelek, že odvolací soud nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu, jmenovitě R 2/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, neboť od účinnosti zákona č. 286/2009 Sb. již nelze ze závěrů uvedených v tomto rozhodnutí vycházet.
Dovolací soud se ztotožňuje i s dalšími závěry odvolacího soudu uvedenými v napadeném rozhodnutí.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému katastrálnímu úřadu
a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí,
b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem,
c) byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daně.
Podle §15 citovaného zákona oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle §14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Pořadí, které pohledávka má v exekuci, v níž bylo řízení podle §14 přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci zůstává zachováno.
Podle §69 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.
Podle §337c odst. 1 o. s. ř. se podle výsledků rozvrhového jednání z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,
b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§336a odst. 1 písm. c)],
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní pohledávky.
Podle §337c odst. 5 o. s. ř. pro pořadí je rozhodující
a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
e) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,
f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
Z uvedené úpravy vyplývá, že oprávnění z přerušených exekucí prodejem nemovitosti se mohou domoci uspokojení své pohledávky prostřednictvím přihlášky pohledávky do probíhající exekuce. Na rozdíl od mobiliární exekuce je u exekuce prodejem nemovitostí stanoven výslovně i nejzazší okamžik, do kdy může být takováto přihláška účinně podána - pohledávka musí být přihlášena nejpozději do zahájení dražebního jednání. Režim pro dosažení uspokojení z exekuce prodejem nemovitosti je v tomto pro oprávněné z přerušených exekucí v zásadě shodný jako pro ostatní přihlášené na střetu se nepodílející věřitele vykonatelných pohledávek (viz §336f o. s. ř.). Podstatné pro ně je však to, že pořadí jejich pohledávky, které by tato měla v přerušené exekuci, jim i v tomto řízení, do nějž se fakticky dostali až podáním přihlášky, zůstává při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci zachováno. S ohledem na to, že pravidlo určení pořadí nařízení exekuce uvedené v §14 odst. 2 zákona č. 119/2001 Sb. podle výslovného odkazu k odst. 1 platí pouze pro účely stanovení pořadí rozhodného pro určení, která z exekucí bude prováděna a které (event. která) se přeruší, lze z §15 citovaného zákona dovodit, že pro pořadí pohledávek k uspokojení v rozvrhu se vychází (není-li důvodu pro příznivější pořadí z titulu zástavního práva nebo, že jde o pohledávku z hypotečního úvěru) ze dne, který je rozhodný pro pořadí pohledávky oprávněného při exekuci prodejem nemovitosti podle předpisů, kterými se přerušená exekuce řídí [srov. Kulková, R. Střety souběžně probíhajících exekucí, Právní rozhledy č. 9, ročník 2002, str. 417 - 422, a obdobně Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání, Praha 2010, str. 457]. V komentáři k §130 odst. 3 exekučního řádu se dále uvádí, že zákon č. 119/2001 Sb. oproti úpravě obsažené v občanském soudním řádu pro oprávněné přináší výhodu zachování pořadí pohledávky z exekuce, kterou ze své iniciativy zahájili pro případ, kdy se přihlásí do rozvrhu rozdělované podstaty získané v jiné exekuci (§15 zákona č. 119/2001 Sb.) a jejich pořadí se neodvíjí až od okamžiku podání přihlášky [srov. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání, Praha 2010, str. 457]. V tomto směru dovolací soud pouze pro úplnost konstatuje, že nelze souhlasit s názorem (viz Kulková, R. Střety souběžně probíhajících exekucí, Právní rozhledy č. 9, ročník 2002, str. 417 - 422), že ve smyslu §337c o. s. ř. lze za rozhodný pro pořadí pohledávek k uspokojení v rozvrhu považovat u exekuce prováděné soudním exekutorem den vydání exekučního příkazu. Pořadí pohledávky oprávněného v (přerušeném) exekučním řízení se totiž řídí podle §337c odst. 1 písm. c) a §337 odst. 5 písm. a) o. s. ř., přičemž za rozhodující se považuje den, kdy soudu výkonu (soudnímu exekutorovi), došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Bylo-li v posuzované věci zjištěno, že ve věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 10 Nc 4117/2009 podala oprávněná P. V. dne 27. 5. 2009 proti téže povinné návrh na nařízení exekuce na její majetek, že exekučním příkazem soudní exekutorky JUDr. Jany Fojtové (správně exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Pavla Vyžrala ze dne 26. 6. 2009, sp. zn. 105 EX 547/09 - jak z obsahu spisu vyplývá) bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem totožných nemovitostí povinné jako v dané věci, že toto řízení bylo podle §14 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném od 1. 11. 2009, přerušeno, a dále že ve věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 10 Nc 5886/2009 podal oprávněný ZP Hospříz, a.s., dne 19. 10. 2009 proti téže povinné návrh na nařízení exekuce na její majetek, že exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Pavla Vyžrala (ze dne 18. 2. 2010, č. j. 105 Ex 900/09-9) bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem totožných nemovitostí povinné jako v dané věci a jako ve shora uvedené exekuci, že toto řízení bylo podle §14 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném od 1. 11. 2009, přerušeno, je jednoznačné, že těmto oprávněným pořadí, které jejich pohledávky mají v exekucích, v nichž byla řízení podle §14 přerušena, tj. ve třetí skupině podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř., jim při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci zůstávají zachována. Protože podle §337c odst. 5 o. s. ř. je pro pořadí rozhodující dle písm. a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), a podle písm. d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva, má pohledávka věřitelky P. V. ve třetí skupině první pořadí , neboť návrh na nařízení exekuce na majetek povinné podala dne 27. 5. 2009, druhé pořadí má pohledávka oprávněného, které je dáno dnem zahájení daného řízení, tedy dnem 3. 6. 2009 , a třetí pořadí ve třetí skupině má pohledávka věřitele ZP Hospříz, a.s., dané zahájením řízení dne 19. 10. 2009, čímž byla rozdělovaná podstata vyčerpána. Pohledávky dovolatelek zajištěné zástavním právem, jež věřitelce GE Money Bank, a.s. , vzniklo dne 1. 7. 2010 , a věřitelce Komerční bance, a.s. , dne 29. 3. 2010 a dne 22. 9. 2010 , tudíž již nemohly být z rozdělované podstaty uspokojeny.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné a dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. tak nebyl naplněn, Nejvyšší soud obě dovolání jako nedůvodná podle §243b odst. 2, věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Jelikož dovolání byla zamítnuta a žádnému z účastníků - vyjma dovolatelek - účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měli právo, podle obsahu spisu nevznikly, dovolací soud rozhodl, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §150 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2012
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu