ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3862.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 3862/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné CZ PAP s. r. o. , se sídlem v Praze 7, Veverkova 23/765, identifikační číslo osoby 63075661, zastoupené JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 1001/3, proti povinné TRANSPETROL, a. s. , se sídlem v Bratislavě, Šumavská 38, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 31341977, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, pro 12 684 021,81 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 Nc 1254/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2010, č. j. 39 Co 165/2010-663, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 5 160,- Kč.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 1. 4. 2010, č. j. 20 Nc 1254/2009-324, zamítl návrh povinné ze dne 16. 9. 2009 na zastavení exekuce. Uvedl, že exekutorský zápis (exekuční titul) byl sepsán dne 4. 6. 2009 spolu s dohodou o jeho vykonatelnosti, že za povinnou exekutorský zápis podepsal Mgr. Ing. I. I. jako předseda představenstva povinné a JUDr. J. H. jako člen představenstva povinné a že byli za povinnou oprávněni jednat, neboť byli jako členové představenstva jmenováni na mimořádné hromadě povinné, konané dne 29. 4. 2009, která byla svolána na základě rozhodnutí Okresního soudu v Bratislavě ze dne 30. 3. 2009, č. j. 36 CbR 14/2008-224, Sa 507/B. Toto rozhodnutí bylo sice zrušeno rozhodnutím Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 20. 5. 2009, tato skutečnost však sama o sobě nemá vliv na platnost mimořádné valné hromady konané dne 29. 5. 2009. Podstatné je, že o tom, že by byla mimořádná valná hromada neplatná, nebylo pravomocně soudem rozhodnuto, a ani povinná nic takového netvrdila. Proto důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neshledal.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se exekuce, nařízená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 8. 2009, č. j. 20 Nc 1254/2009-13, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2010, č. j. 39 Co 469/2009-287, zastavuje. (výrok I). Oprávněné uložil zaplatit povinné na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 12 120,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Radka Pokorného (výrok II) a dále oprávněné uložil zaplatit náklady exekuce, jejichž výše a lhůta k plnění bude stanovena v samostatném rozhodnutí, soudní exekutorce JUDr. Evě Jablonské. Tyto náklady poté vyčíslil částkou 6 500,- Kč (usnesení ze dne 29. 7. 2010, č. j. 39 Co 165/2010-695). Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že shromáždění svolané na základě usnesení Okresního soudu Bratislava 1 ze dne 30. 3. 2009 za mimořádné valné shromáždění povinné považovat nelze. Bylo totiž zjištěno, že generální prokurátor Slovenské republiky podal dne 23. 4. 2009 mimořádné dovolání k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, v němž navrhl odklad vykonatelnosti. Podle §243ha odst. 1 zákona č. 99/1963 Zb., občiansky súdny poriadok („o. s. p.“) platí, že „ak generálný prokurátor podá mimoriadne dovolanie a súčasne s podáním mimoriadneho dovolania navrhne odklad vykonatelnosti napadnutého rozhodnutia, odkladá sa doručením mimoriadného dovolania dovolaciemu súdu vykonatelnost napadnutého rozhodnutia“. V daném případě tedy byla odložena vykonatelnost usnesení, na základě kterého byla mimořádná valná hromada svolána, dne 23. 4. 2009, proto dne 29. 4. 2009 mimořádná valná hromada nemohla proběhnout. Uvedl dále, že usnesení Okresního soudu v Bratislavě 1 ze dne 30. 3. 2009 neopravňovalo společnost TRADEUNION, společnost s ručením omezeným, jen ke svolání mimořádné valné hromady, ale také k jejímu provedení, tedy k realizaci stanoveného programu. Jestliže došlo k odložení vykonatelnosti, nemohla již pověřená společnost mimořádnou valnou hromadu provést. Protože nešlo o mimořádnou valnou hromadu, nevztahuje se na věc ustanovení §183 obchodního zákoníku, upravující možnost domáhat se neplatnosti usnesení na valné hromadě přijaté. Současně na ní nemohly být zvoleny orgány společnosti, a tak Mgr. I. I. a JUDr. J. H., kteří byli zvoleni předsedou a členem představenstva, nelze považovat za členy představenstva povinné. Proto ani nemohli za povinnou podepsat plnou moc pro B. K., stejně jako vykonávaný exekutorský zápis se svolením k jeho vykonatelnosti. Ze stejného důvodu tak nelze přihlížet ke vzdání se odvolání proti přezkoumávanému usnesení, které učinila B. K. Za zástupce povinné je naopak třeba považovat Mgr. Radka Pokorného, kterému byla plná moc udělena dne 31. 8. 2009 (č. l. 16). Odvolací soud tak uzavřel, že exekutorský zápis je neplatný, nemůže být proto exekučním titulem podle §40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), a proto je dán důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 7. 2009), uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Předně namítá, že Mgr. Radek Pokorný není oprávněn povinnou osobu zastupovat, a proto exekuční soudy nižších stupňů neměly přihlížet k jeho podáním, tj. odvolání proti usnesení o nařízení exekuce (č. l. 49 – 51), návrhu na odklad exekuce (č. l. 56 – 60) a návrhu na zastavení exekuce (č. l. 109 – 118). Jestliže se dále oba účastníci vzdali práva do usnesení soudu prvního stupně, jímž byl návrh na zastavení exekuce zamítnut (č. l. 324), neměl městský soud k odvolání Mgr. Rada Pokorného věc projednávat. Odvolacímu soudu vytýká, že rozhodoval tendenčně a podjatě ve prospěch povinné, přičemž tendenčně odůvodnil i své rozhodnutí, což se projevilo účelovou interpretací, např. tvrzením, „že oprávněná navrhla zamítnout návrh Mgr. Pokorného, advokáta, namísto oprávněnou uváděného návrhu, aby soud podání Mgr. Pokorného, advokáta, odmítl jako podání učiněné osobou neoprávněnou. Uvedla dále, že slovenská výkonná moc (ve sporu se jedná o to, kdo je vlastníkem 647 kusů akcií slovenského tzv. strategického podniku, společnosti TRANSPETROL, a. s., a právo na výplatu příslušné dividendy) učinila nátlak na Středisko cenných papírů Slovenské republiky, dále na slovenského generálního prokurátora, o čemž svědčí jím podané dovolání, stejně jako na obecné slovenské soudy, o čemž zase svědčí mnohá jejich rozhodnutí. Nejinak tomu bylo ve vztahu k českým výkonným orgánům, což dokládá zápis ze dne 16. 9. 2009 (tedy po nařízení exekuce), kdy se uskutečnila schůzka mezi údajnými zástupci TRANSPETROLU a. s. a zástupci české společnosti Česká rafinérská a. s., a z něhož vyplývá, že záležitost je řešena na mezivládní úrovni (ministr hospodárstva SR se sešel s premiérem ČR a ministrem průmyslu a obchodu ČR) a dále, že Ministerstvo spravedlivosti SR na základě podnětu TRANSPETROLU a. s. řeší záležitost ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti ČR. Význam této schůzky, při níž se probíraly možnosti mediálních hrozeb zastavení dodávky ropy do České republiky, je nasnadě. Ministerstvo spravedlnosti do věci zasahovalo, vyžadovalo si podávání nejrůznějších zpráv a vysvětlení od soudů nižších stupňů, od exekutora apod. Stejně tak se zachoval i předseda Městského soudu v Praze JUDr. Sváček, který dne 10. 3. 2010 změnil rozvrh práce pro rok 2010 č. 11, Spr 3553/2009, čemuž předcházela změna č. 10 ze dne 8. 3. 2010. V důsledku toho rozhodoval o odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce JUDr. Jiří Cidlina, podle povinné nezákonný soudce, zatímco o odvolání do usnesení o nařízení exekuce podaném Mgr. Pokorným a o odvolání do usnesení o odkladu exekuce rozhodoval jako předseda senátu 39 Co JUDr. Čestmír Slaný. Účelovou změnu rozvrhu práce Městského soudu v Praze považuje za bezprecedentní zásah do práva oprávněné na zákonného soudce. Z tohoto důvodu oprávněná vznesla námitku podjatosti soudce JUDr. Jiřího Cidliny. Připomněla, že na Slovensku jsou vedeny spory o to, kdo vlastně je akcionářem TRANSPETROLU a. s. a kdo je řádným členem jejího představenstva. V této souvislosti poukázala na nálezy Ústavního soudu Slovenské republiky. Uvedla dále, že generální prokurátor při podání mimořádného dovolání proti usnesení Okresního soudu Bratislava 1 ze dne 30. 3. 2009 snad jednal formálně oprávněně, avšak proti smyslu zákona. Pokus odklidit následky platného svolání mimořádné valné hromady jeho prostřednictvím byl úspěšný, ale přišel pozdě, neboť ani podle slovenského práva nepůsobí odklad vykonatelnosti retroaktivně. Mimořádná valná hromada se řádně konala, byla usnášeníschopná ke zvolení nového představenstva. To nemůže již ovlivnit ani skutečnost, že Nejvyšší soud Slovenské republiky teprve po jejím konání usnesení Obvodního soudu Bratislava 1 ze dne 30. 3. 2009 zrušil. Konečně uvedla, že jediným zástupcem povinné v České republice je B. K. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby v odůvodnění rozhodnutí vyslovil, že Mgr. Radek Pokorný není oprávněn vystupovat jako zástupce povinné.
Oprávněná dále doplnila dovolání podáním ze dne 7. 12. 2010 (č. l. 726), k němuž předložila nález Ústavního soudu ze dne 9. 9. 2010, č. j. II ÚS 58/2010-70, a ze dne 1. 3. 2011 (č l. 776), v němž rozvedla námitku podjatosti JUDr. Cidliny.
Povinná ve vyjádření k dovolání uvedla, že oprávněná ve svém dovolání nijak nespecifikuje, v čem spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a že nedoložila žádný z dokumentů, které dle dovolání měly tvořit jeho přílohy. K otázce zastoupení povinné uvedla, že Mgr. Radku Pokornému udělili plnou moc dne 31. 8. 2009 Ing. I. K. a Ing. S. J., podle obchodního rejstříku předseda a členka představenstva povinné, tedy osoby, které k tomu byly oprávněny. K námitce nezákonného soudu dále uvedla, že změnu rozvrhu práce umožňuje přímo §41 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých zákonů (dále též jen „zákon č. 6/2002 Sb.“). Námitku podjatosti soudce JUDr. Jiřího Cidliny považuje za nedůvodnou, nepodloženou žádnými relevantními skutečnostmi ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. Zároveň ji považuje za opožděnou, neboť byla uplatněna až v dovolacím řízení. Pokud jde o usnesení Okresního soudu Bratislava 1, uvedla, že společnost TRADEUNION byla pověřena ke všem úkonům směřujícím k uskutečnění valné hromady, včetně jejího samotného konání, nikoliv jen ke svolání valné hromady. Pokud došlo k odložení vykonatelnosti usnesení, nemohla pověřená společnost mimořádné valné shromáždění dne 29. 4. 2009 provést. Současně uvedla, že nález Ústavního soudu Slovenské republiky se týká jen ústavněprávních otázek řízení o mimořádném dovolání generálního prokurátora. Povinná proto navrhla, aby dovolací soud dovolání oprávněné odmítl, popř. zamítl.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání - přípustné podle §237 odst. 1 písm. a), §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §130 zákona č. 120/2001 Sb. – není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne k vadám řízení uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnostní vady), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Mezi tzv. zmatečnostní vady náleží podle §229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. vada spočívající v tom, že byl soud nesprávně obsazen.
Podle §41 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce .
Podle §41 odst. 2 téhož zákona rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu.
V souzené věci předseda městského soudu JUDr. Jan Sváček změnil 10. 3. 2010 (rozhodnutí je vedeno pod Spr. 3553/2009) rozvrh práce (změna č. 11), dle něhož s účinností od 1. 4. 2010 vyřizuje věci napadlé do senátu 17 Co senát ve složení JUDr. Marie Hajná – předsedkyně senátu, JUDr. Alena Svátková – zástupce předsedy senátu a JUDr. Čestmír Slaný – člen senátu, a věci napadlé do senátu 39 Co senát ve složení JUDr. Jiří Cidlina – předseda senátu, JUDr. Olga Petrová – zástupce předsedy senátu, JUDr. Miluše Čechurová – člen senátu (č. l. 797).
Rozhodoval-li proto senát 39 Co ve složení určeném rozvrhem práce o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 1. 4. 2010 o zastavení exekuce, které bylo spolu se spisem odvolacímu soudu postoupeno 29. 4. 2010 (č. l. 532), nelze důvodně namítat, že soud, který ve věci rozhodoval, byl nesprávně obsazen. Námitka oprávněné, že ze strany vedení městského soudu se jednalo o účelovou změnu rozvrhu práce, že i nadále je u věcí napadajících do senátu 39 Co veden jako zpravodaj JUDr. Čestmír Slaný (č. l. 701 – 708), není podstatná, neboť JUDr. Jiří Cidlina věc rozhodoval v souladu se změnou v rozvrhu práce.
Nejvyšší soud dále ve svém usnesení ze dne 19. 4. 2012, č. j. 29 NSČR 29/2012-B-549, zaujal názor, že námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen, není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců senátu nadřízeného soudu. Proto nemůže obstát námitka podjatosti JUDr. Jiřího Cidliny, který se po změně rozvrhu práce stal členem senátu 39 Co. Ten současně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah, a nejsou mu známy žádné okolnosti, pro které by bylo možno pochybovat o jeho nepodjatosti. Navíc zbývající dvě členky senátu JUDr. Petrová a JUDr. Čechurová v senátě setrvaly.
Pro rozhodování soudu je současně nerozhodné, jaká jednání probíhala mezi orgány výkonné moci.
Pro vyřešení otázky, kdo je oprávněn povinnou osobu zastupovat, bylo nejdříve třeba vyřešit otázku, kdo je jejím statutárním orgánem, k tomu viz níže.
Jak již bylo shora uvedeno, dovolací soud je vázán uplatněným dovolacím důvodem a jeho vymezením; proto předmětem dovolacího řízení je závěr odvolacího soudu o tom, že je dán důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Exekučním titulem je v souzené věci exekutorský zápis sepsaný soudní exekutorkou JUDr. Evou Jablonskou ze dne 4. 6. 2009, sp. zn. Exz 109/2009. V něm TRANSPETROL a. s. uznala dluh vůči společnosti CZ PAP s. r. o. ve výši 12 684 021,81 EUR z titulu zástavního práva k akciím a zavázala se ho zaplatit do 10. 6. 2009. Dále se zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 300 000 EUR do 25. 6. 2009 pro případ, že svůj závazek včas nesplní. Povinná osoba rovněž vyslovila souhlas s přímou vykonatelností exekutorského zápisu.
Podle 79 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. exekutorský zápis musí obsahovat mimo jiné jméno, příjmení, bydliště, a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků (písm. b/) a jejich podpisy (písm. h/).
Je-li účastníkem exekutorského zápisu právnická osoba, jedná za ni statutární orgán, kterým je v případě akciové společnosti představenstvo (srov. §191 zákona č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů).
V souzené věci za povinnou osobu jednal Ing. Mgr. I. I. jako předseda představenstva a JUDr. J. H. jako člen představenstva. Spornou otázkou zůstává, zda k tomu byli oprávněni.
Usnesením ze dne 30. 3. 2009, č. j. 36CbR 14/2008-224, Sa 507/B, Okresní soud Bratislava 1 pověřil navrhovatele TRADEUNION společnost s ručením omezeným, svolat ve lhůtě 40 dnů od právní moci tohoto usnesení mimořádnou valnou hromadu obchodní společnosti TRANSPETROL a. s. s tímto programem: „1. Otvorenie, 2. Zvolenie orgánov mimoriadneho valného zhromaždenia, 3. Zmena stanov spoločnosti, 4. Odvolanie a voĺba členov predstavenstva, 5. Odvolanie a voĺba členov dozornej rady, 6. Rózne, 7. Záver“, a současně ho pověřil činit s tím všechny související úkony.
Proti tomuto usnesení podal generální prokurátor Slovenské republiky mimořádné dovolání ze dne 23. 4. 2009, č. j. VI/2 Pz 191/09-7, a to podle §243e odst. 4 ve spojení s §35 odst. 2 písm. i) zákona č. 99/1963 Zb., občiansky súdny poriadok, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. p.“).
Na základě tohoto mimořádného dovolání Nejvyšší soud Slovenské republiky usnesením ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 6 MObdo 3/2009, odložil vykonatelnost citovaného usnesení Okresního soudu Bratislava 1 ze dne 30. 3. 2009 až do rozhodnutí o podaném mimořádném dovolání generálního prokurátora. Následně Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 5. 2009 usnesení Okresního soudu Bratislava 1 zrušil.
Mimořádná valná hromada byla svolána na 29. 4. 2009 v 15, 00 hodin a v rámci ní bylo zvoleno nové představenstvo, jehož předsedou se stal Ing. Mgr. I. I., a členy JUDr. J. H. a Ing. P. Š.
Jestliže vykonatelnost usnesení Okresního soudu Bratislava 1 ze dne 30. 3. 2009, č. j. 36CbR 14/2008-224, byla odložena, mimořádnou valnou hromadu svolala právnická osoba, která k tomu nebyla již oprávněna, což může být důvodem pro vyslovení neplatnosti mimořádné valné hromady (§131 slovenského obchodního zákoníku). Pro posouzení věci je rozhodné, zda byly provedeny na základě návrhu povinné osoby změny zapsaných údajů. Podle sdělení Okresního soudu Bratislava 1 – Obchodný register, bylo jednání ohledně společnosti TRANSPETROL a. s. dne 28. 5. 2009 odmítnuto, k datu 20. 10. 2009 nebyly podány námitky a řízení je ukončeno (č. l. 259, oznámení o odmítnutí provedení změny zapsaných údajů na základě návrhu na změnu zapsaných údajů 5/Re/829/2009, který byl podaný dne 6. 5. 2009, a to z důvodu, že návrh na zápis změn do obchodního rejstříku nebyl podaný oprávněnou osobou, nebyl podepsán statutárním orgánem společnosti zapsaným v obchodním rejstříku, nebyly předloženy předepsané přílohy s tím, že soud nepřihlédl k zápisu o konání mimořádné valné hromady ze dne 29. 4. 2009, neboť rozhodnutí valné hromady neučinil akcionář společnosti, kterým je podle listin založených v písemném materiálu společnosti a výpisu z CD a CPSR Slovenská republika zastoupená Ministerstvem hospodářství SR).
Jestliže tedy rejstříkový soud přezkoumal usnesení mimořádné valné hromady a shledal, že jmenování do funkcí nebylo platné, a odmítl je z toho důvodu zapsat do obchodního rejstříku, nemohli se Ing. Mgr. I. I. ani JUDr. J. H. stát členy představenstva povinné společnosti.
Z tohoto důvodu nebyli statutárním orgánem povinné osoby a nemohli za ni podepsat exekutorský zápis, jenž je předmětem exekuce.
Proto byl také oprávněn zastupovat povinnou osobu Mgr. Radek Pokorný, nyní Mgr. Marek Vojáček, kterému byla udělena plná moc členy představenstva zapsanými v obchodním rejstříku (č.l. 762).
Odvolací soud tak, byť na základě dílčích odlišných závěrů, správně dovodil, že je dán důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného usnesení zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Povinné, jež byla v dovolacím řízení úspěšná, přísluší právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§142 odst. 1, §224 odst. 1, §243b odst. 5 o. s. ř.). Ty jsou tvořeny odměnou advokáta ve výši 4 000,- Kč (§12 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012), paušální náhradou ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, tj. 860,- Kč.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu