ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.4045.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 4045/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Zemědělského podniku Razová, státního podniku v likvidaci , se sídlem v Praze 6, Řepy, Třanovského 622/11, identifikační číslo osoby 13642090, proti povinnému J. Š. , za účasti věřitelů 1) České republiky – Okresního soudu v Uherském Hradišti , 2) Okresní správy sociálního zabezpečení v Uherském Hradišti , se sídlem v Uherském Hradišti, Stojanova 484 a 3) CORSAIR (Luxembourg) No 11 S. A., se sídlem L-1115 Luxembourg, Boulevard Konrad Adenauer 2, Lucemburské velkovévodství, registrační číslo B90447, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, pro 65.383,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 1E 36/95, o dovolání věřitele CORSAIR (Luxembourg) No 11 S. A. proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 22. 1. 2010, č. j. 59Co 486/2009-296, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 22. 1. 2010, č. j. 59Co 486/2009-296, a usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. 4. 2009, č. j. 1E 36/95-269, se ruší a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 21. 4. 2009, č. j. 1E 36/95-269, rozvrhl rozdělovanou podstatu 151.061,80 Kč tak, že se z ní uspokojují přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
„ 1) pohledávka ČR - Okresního soudu v Uherském Hradišti ve výši 10.769,60,-- Kč (jedná se o pohledávku na státem zálohovaných nákladech řízení za znalecké posudky podle usnesení OS UH č.j. 1E 36/95-44 ze dne 23.7.1999 ve výši 2.563,-- Kč a č.j. 1E 36/95-116 ze dne 29.3.2006 ve výši 8.206,60 Kč)
Tímto byla tato pohledávka uspokojena zcela.
2) pohledávka oprávněného Jihomoravské pekárny, státní podnik v likvidaci, se sídlem Brno, Běhounská 112/10, IČ 00093092, ve výši 36.857,82 Kč (jedná se o pohledávku vymáhanou tímto výkonem rozhodnutí sestávající z
- jistiny ve výši 22.297,66 Kč
- úroku z prodlení za poslední 3 roky před rozvrhovým jednáním v celkové výši 14.560,16 Kč.
Datem rozhodným pro pořadí této pohledávky je den 1.2.1995.)
Tímto byla tato pohledávka uspokojena zcela.
3) pohledávka OSSZ Uherské Hradiště ve výši 45.664,-- Kč (jedná se o pohledávku tohoto věřitele podle výkazu nedoplatků č.j. 3626/97, která je zajištěna soudcovským zástavním právem k nemovitostem prodaným v tomto výkonu rozhodnutí podle usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti č.j. 4E 212/2002-8.
Datem rozhodným pro pořadí této pohledávky je den 14. 3. 2002.)
Tímto byla tato pohledávka uspokojena zcela.
4) pohledávka OSSZ Uherské Hradiště ve výši 21.498,33 Kč (jedná se o pohledávku tohoto věřitele podle platebního výměru č. 380/98, která je zajištěna soudcovským zástavním právem k nemovitostem prodaným v tomto výkonu rozhodnutí podle usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti č.j. 7E 205/2006-10.
Datem rozhodným pro pořadí této pohledávky je den 14. 11. 2006.)
Tímto byla tato pohledávka uspokojena zcela.
5) pohledávka OSSZ Uherské Hradiště ve výši 413,-- Kč (jedná se o pohledávku tohoto věřitele podle vykonatelného výkazu nedoplatků č. j. 5245/07.
Datem rozhodným pro pořadí této pohledávky je dne 7. 9. 2007.)
Tímto byla tato pohledávka uspokojena zcela.
6) pohledávka oprávněného Jihomoravské pekárny, státní podnik v likvidaci, se sídlem Brno, Běhounská 112/10, IČ 00093092, ve výši 35.859,05 Kč (jedná se o část pohledávky oprávněného vymáhané tímto výkonem rozhodnutí sestávající z úroků z prodlení za dobu starší než 3 roky před rozvrhovým jednáním.
Datem rozhodným pro pořadí této pohledávky je den 1. 2. 1995.)
Tímto byla tato pohledávka uspokojena pouze z části.“
Rozdělovanou podstatu rozvrhl podle zásad uvedených v §337c zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád, (dále též jen „o. s. ř.“). V případě pohledávky věřitele CORSAIR (Luxembourg) dospěl k závěru, že jeho pohledávku nelze zařadit do třetí skupiny podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť skutečnost, že věřitel je sám oprávněným ve věci Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. EXNc 5448/2005, kde tuto pohledávku vymáhá proti povinnému prostřednictvím soudního exekutora, neznamená, že tento věřitel získá bez dalšího postavení oprávněných v dalších exekučních řízeních, vedených formou prodeje stejných nemovitostí (§15 zákona č. 119/2001 Sb.). Z uvedeného důvodu zařadil pohledávku CORSAIR (Luxembourg) do šesté skupiny podle §337c odst. 1 písm. f) o. s. ř. jako druhou v pořadí, a protože rozdělovaná podstata byla vyčerpána uspokojením pohledávek s lepším pořadím, nezůstala na tohoto věřitele žádná finanční částka k rozvrhu.
Krajský soud výše uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení okresního soudu (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.) a soudu prvého stupně uložil, aby rozhodl o nákladech řízení rozvrhového jednání (výrok III.). Dovodil, že soud prvého stupně správně určil pořadí jednotlivých přihlášených pohledávek věřitelů, včetně pohledávky věřitele CORSAIR (Luxembourg), protože „odvolatel ani jeho právní předchůdkyně nemohl přihlásit svou pohledávku dne 23. 9. 1999, neboť v té době nebyla vykonatelná. Odvolací soud uzavřel, že věřitel svou pohledávku řádně přihlásil až 13. 6. 2006 (správně 13. 6. 2005), kdy pohledávku přihlásil již jako vymahatelnou a její existenci prokázal pravomocným rozhodnutím soudu. Zároveň dospěl k závěru, že ani do účinnosti novely občanského soudního řádu provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (s účinností ode dne 1. 1. 2001, dále též jen „před novelou“) nemohl věřitel pro zachování lepšího pořadí při rozvrhu rozdělované podstaty přihlásit svoji (v době doručení přihlášky soudu) nevymahatelnou pohledávku.
Proti tomuto usnesení podal věřitel CORSAIR (Luxembourg) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř., a podává je z důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.. Podle jeho názoru odvolací soud nesprávně posoudil pořadí pohledávky přihlášené jeho právní předchůdkyní, kterou učinila vůči soudu dne 23. 9. 1999, byť v té době pohledávka nebyla vykonatelná. V průběhu řízení se totiž stala vykonatelnou dne 13. 8. 2001, což dovolatel soudu doložil ještě před zahájením prvního dražebního jednání podáním ze dne 13. 6. 2005. Dovolatel zejména odkazuje na znění §336b odst. 2 písm. i) o. s. ř. ve znění účinném před novelou, kdy obsahem dražební vyhlášky byla výzva těm, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, aby je uplatnili. Až občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2001 v §336b odst. 2 písm. i) obsahuje výzvu věřitelům, aby přihlásili do dražby své vymahatelné pohledávky. Z uvedeného dovozuje, že řádně před 1. 1. 2001 mohl přihlásit věřitel do zahájení dražby i pohledávku doposud nevymahatelnou a pořadí pohledávky na uspokojení z nejvyššího podání má zachováno při splnění dalších povinností, a to prokázání své pohledávky listinami do prvního dražebního jednání. Zásadní právní význam spojuje s otázkami, které v judikatuře Nejvyššího soudu nebyly doposud rozhodovány a to tím, zda „Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2000 ve svém ustanovení §336b odst. 2 písm. i) stanovil náležitost dražební vyhlášky, a to výzvu aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního jednání a prokázali je listinami s upozorněním, že jinak bude k jejich nárokům přihlíženo jen podle obsahu spisů. Jsou všemi, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, věřitelé, kteří mají pohledávku za povinným a mají nárok na její uspokojení, byť jejich pohledávka není vykonatelná ani zajištěna zástavním právem?“ A zda „…je podání, kterým věřitel přihlašuje svou pohledávku do výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, stíháno tzv. koncentrací, a proto je v ní věřitel povinen uvést všechny rozhodné skutečnosti, či tyto může doplnit v průběhu řízení až do prvního dražebního jednání, pokud ovšem takovým doplněním neuplatní nový nárok z jiného důvodu, či nárok vyšší než původně?“. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz článek II., bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§236 odst. 1, §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §238a odst. 1 písm. e/, odst. 2 o. s. ř.). Ten je dán tím, že judikatura Nejvyššího soudu doposud neřešila otázku, zda má věřitel přihlášené nevymahatelné pohledávky učiněné před novelou zachováno pořadí pro rozvrh výtěžku rozdělované podstaty dnem, kdy k soudu došla přihláška (§337c odst. 5 o. s. ř.), anebo až dnem, kdy doloží, že jeho pohledávka se stala vymahatelnou.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Dovolatel takovéto vady nevymezuje (byť v dovolání uvádí, že podává dovolání z důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) a ani z obsahu spisu je zjistit nelze.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Protože právní předchůdkyně dovolatele přihlásila svoji pohledávku dne 23. 9. 1999, bylo třeba v dané věci vycházet z §336 odst. 2 písm. i) o. s. ř. ve znění před novelou, neboť právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. zůstávají zachovány (Část dvanáctá, hlava I, bod 1, věta za středníkem přechodných a závěrečných ustanovení citovaného zákona), a podle něhož obsahem dražební vyhlášky byla i výzva věřitelům, aby přihlásili do dražby své pohledávky. Protože nemovitosti byly vydraženy až po účinnosti o. s. ř. ve znění zákona č. 30/2000 Sb., je třeba při zařazení přihlášených pohledávek do rozvrhu výtěžku prodeje nemovitostí vycházet z §337c odst. 5 písm. c) o. s. ř. (viz Část dvanáctá, hlava I, bod 25 citovaného zákona), který považuje u přihlášené pohledávky za rozhodující den, kdy k soudu došla přihláška.
Žádné ustanovení občanského soudního řádu, ve znění před novelou, v části páté, hlavě páté, neomezovalo věřitele povinného přihlásit svoji pohledávku v průběhu provádění výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí do zahájení dražebního jednání, a již vůbec „přihlášku pohledávky“ nevázalo na podmínku, že pohledávka se stala vymahatelnou. Z uvedeného vyplývá, že věřitel povinného, odkázaný se svým nárokem na rozdělovanou podstatu, mohl svoji nevymahatelnou pohledávku přihlásit, a tím mít i zachováno pořadí pro fázi řízení rozvrhu rozdělované podstaty. Aby pohledávka přihlášeného věřitele mohla být do rozvrhu rozdělované podstaty zařazena (při zachování pořadí dnem jejího přihlášení), musel věřitel doložit nejpozději do zahájení dražebního jednání, že ji má proti povinnému přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v §274 (vymahatelnou pohledávku) - §336f odst. 1 věta první o. s. ř. Pokud by tak neučinil, nebyl by do pořadí v rozvrhu zařazen. Výjimku představují pohledávky zajištěné zástavním právem. Ty se uspokojují z rozvrhu výtěžku, i když doposud nebyly přiznány exekučním titulem, a jejich pořadí se řídí speciálním ustanovením (§337c odst. 5 písm. d/ o. s. ř.). Z uvedeného vyplývá, že pro pořadí věřitelem přihlášené nevymahatelné pohledávky k rozvrhu rozdělované podstaty je rozhodující podle občanského soudního řádu, ve znění před novelou zákonem č. 30/2000 Sb., den, kdy k soudu došla přihláška (§337c odst. 5 písm. c/ o. s. ř.), pokud ji věřitel soudu doložil způsobilým exekučním titulem nejpozději před zahájením dražebního jednání.
Dovolatel a její právní předchůdkyně splnili dvě základní podmínky pro zachování pořadí v rozvrhu rozdělované podstaty dnem doručení přihlášky (nevymahatelné) pohledávky:
1) Pohledávku přihlásila právní předchůdkyně dovolatele po nařízení výkonu rozhodnutí usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. 2. 1998, č. j. 1E 688/96-10, dne 23. 9. 1999 (č. l. 17 spisu). Věc sp. zn. 1E 688/96 byla usnesením téhož soudu ze dne 12. 1. 2006, č. j. 1E 36/95-91, spojena ke společnému řízení s touto věcí.
2) Dovolatel doložil vymahatelnost přihlášené pohledávky podáním soudu ze dne 13. 6. 2005, tedy před zahájením dražebního jednání nařízeného usnesením téhož soudu ze dne 3. 8. 2007, č. j. 1E 36/95-163, na den 12. 10. 2007, při kterém byl udělen na dražené nemovitosti příklep.
Z uvedeného vyplývá, že pořadí dovolatelem přihlášené pohledávky je nutno přezkoumat z obou vymezených hledisek, a nikoliv jen k okamžiku doložení druhé, tak jak to učinil odvolací soud. Argumentace odvolacího soudu, že dovolatel ani jeho právní předchůdkyně nemohl přihlásit dne 23. 9. 1999 svou pohledávku, protože sama by nemohla podat řádný návrh na výkon rozhodnutí pro neexistenci vykonatelného titulu, proto není správná.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním hodnocení věci, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 2, části věty za středníkem o. s. ř. zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil v uvedeném rozsahu i jeho rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. l, část věty první za středníkem o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího (§243d odst. l, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu