ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.469.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 469/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobců a) J. L. , b) MARIONETA, s. r. o. , se sídlem v Hořovicích, Rpety 83, identifikační číslo osoby 26436833, obou zastoupených JUDr. Stanislavem Červencem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 10, proti žalovanému Komerční banka, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupenému JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 15, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 9 C 340/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2009, č. j. 24 Co 386/2009-66, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Berouně rozsudkem pro zmeškání vyhověl žalobě na vyloučení movitých věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 14 Nc 3983/2008, s tím, že žalovaný se bez omluvy nedostavil k jednání, na něž byl předvolán dne 22. 4. 2009 a byly dány všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že rozsudek pro zmeškání Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 6. 2009, č. j. 9 C 340/2008-39, se nevydává. Uzavřel, že zástupce žalovaného nebyl řádně poučen o následcích nedostavení se k jednání ve smyslu §153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) – předvolání mu bylo doručeno v rozporu s pokynem soudce podle vzoru instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 028 namísto správného vzoru č. 029, a byl toliko poučen tak, že nedostaví-li se k jednání a nepožádá-li z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Současně bylo zjištěno, že před jednáním 8. 6. 2009 do spisu omylem nebylo založeno podání zástupce žalovaného doručené soudu dne 28. 4. 2009, v němž omlouvá svou nepřítomnost u jednání a žádá, aby bylo rozhodnuto bez něj. Pro vydání rozsudku pro zmeškání tedy nebyly splněny zákonné podmínky.
Žalobci v dovolání, jehož přípustnost dovozují z §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., namítají, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Uvedli, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází z neúplného zjištění procesního postupu soudu prvního stupně, v důsledku toho i z nesprávného právního posouzení a zatěžuje řízení nepřípustným a neakceptovatelným formalizmem. Přitom poukázali na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, podle něhož měl být zástupce žalovaného poučen řádně. Závěr o nedostatečnosti poučení účastníka podle dovolatelů nemá oporu ve spisu. Pokud odvolací soud měl pochybnost o správnosti zaslaného předvolání, měl si vyžádat jeho předložení soudem prvního stupně, případně žalovaným. Odvolací soud se však spokojil s údajem na doručence, na níž je uveden vzor č. 028 jen v důsledku písařské chyby administrativní pracovnice soudu. Tím mělo dojít k zásahu do jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a na soudní ochranu. Navrhli, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření nesouhlasí s názorem žalobců a má dovolání za nedůvodné.
Dovolací soud věc posoudil podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (Část první, bod II. Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Napadené rozhodnutí spočívá na závěru, že v dané věci nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání (§153b odst. 1 o. s. ř.), neboť zástupce žalovaného nebyl řádně poučen o následcích nedostavení se k jednání okresního soudu, jež se uskutečnilo dne 8. 6. 2009.
Podle §153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen , bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
Nezbytným předpokladem pro vydání rozsudku pro zmeškání je tedy (mimo jiné) i to, aby žalovaný byl poučen, že bude rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání, jestliže jednání, k němuž byl předvolán, zmešká bez důvodné a včasné omluvy (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání Praha : C. H. Beck, 2009, str. 1050). V případě, že žalovaný je v řízení zastupován zvoleným zástupcem, pak musí být tento předpoklad splněn ve vztahu k zástupci žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR uveřejněné pod číslem 47/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nemůže se tudíž ani jednat o nepřípustný formalizmus, pokud se odvolací soud (ne)splněním této podmínky zabýval.
V posuzovaném případě vycházel odvolací soud ze spisu okresního soudu, z něhož vyplývá, že soudkyně okresního soudu vydala dne 20. 4. 2009 pokyn na č.l. 28, aby
- právnímu zástupci žalobce (JUDr. O. Chudobovi dle plné moci ze dne 22. 12. 2008) bylo zasláno na doručenku typu IX předvolání k jednání na den 8. 6. 2009 podle vzoru 028,
- právnímu zástupci žalovaného (JUDr. P. Balcarovi dle plné moci ze dne 10. 3. 2009) bylo zasláno na doručenku typu VI předvolání k jednání na týž den podle vzoru 029, a to včetně stejnopisu žaloby.
Z příslušných doručenek se podává, že okresní soud právnímu zástupci žalobce zaslal předvolání k jednání na doručenku typu IX podle vzoru 028 a právnímu zástupci žalovaného zaslal stejnopis žaloby a předvolání k jednání na doručenku typu VI rovněž podle vzoru 028. Samotný text těchto předvolání do spisu založen nebyl, avšak ze Sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. dubna 2004, č. j. 20/2004-Org, o vydání vzorů „tr. ř., o. s. ř., k. ř., d. ř.“, doporučených pro použití v trestním a v občanském soudním řízení, vyplývá, že vzor č. 028 obsahuje předvolání zástupce účastníka k prvnímu jednání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků, a vzor č. 029 obsahuje předvolání zástupce žalovaného k prvnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání.
Ze spisu současně vyplývá, že právní zástupce žalovaného se podáním, doručeným soudu 28. 4. 2009, omluvil z nařízeného jednání, přitom též uvedl, že nárok žalobce považuje za nedůvodný a neuznává jej. Toto podání však bylo omylem založeno do spisu až poté, co již okresní soud rozhodl o vyloučení movitých věcí z exekuce rozsudkem pro zmeškání (viz úřední záznam na č.l. 48).
Lze tedy konstatovat, že závěr o tom, že zástupce žalovaného nebyl řádně poučen o následcích nedostavení se k jednání (že může být rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání), logicky vychází ze spisového materiálu a provedeného dokazování ohledně postupu okresního soudu. Dovolací soud ani v hodnocení důkazů či poznatků, které vyplynuly v řízení najevo, neshledává žádný logický rozpor.
Dovolací soud nezastává ani názor žalobců, že by skutková zjištění v projednávané věci byla neúplná; požadavek dovolatelů, že odvolací soud měl provést (v odvolacím řízení nenavržené) důkazy předložením skutečného předvolání soudem prvního stupně či dokonce žalovaným, považuje za zcela nadbytečný, neboť soud měl při rozhodování k dispozici celý soudní spis, navíc účastníci v odvolacím řízení ani údaj o doručované písemnosti uvedený na doručence, tj. text „9 C 340/2008-028 – vz. 028 + žaloba“ nijak nezpochybnili. Přitom nelze opomenout, že není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé (§50f odst. 3 o. s. ř. resp. odst. 9 o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2009, jež bylo účinné v době doručování).
Namítají-li žalobci až ve svém dovolání, že údaj o zaslání vzoru 028 uvedený na doručence neodpovídá skutečnosti a vyskytl se na doručence jen v důsledku písařské chyby, uplatňují tím novou skutečnost, což §241a odst. 4 o. s. ř. nepřipouští.
Lze tedy uzavřít, že závěr odvolacího soudu o tom, že pro vydání rozsudku pro zmeškání v projednávané věci nebyly splněny zákonné podmínky, je správný; Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí dovolacího soudu není v dané věci rozhodnutím, jímž se řízení končí, nerozhodoval dovolací soud o nákladech dovolacího řízení. O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu