ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1188.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 1188/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně PhDr. D. B. , zastoupené JUDr. Petrem Cardou, advokátem se sídlem ve Svitavách, Pod Věží č. 121/3, proti žalované Základní škole a mateřské škole Jaroměřice, okres Svitavy, příspěvkové organizaci se sídlem v Jaroměřicích č. 310, IČO 70985758, zastoupené JUDr. Drahomírem Krátkým, advokátem se sídlem v Prostějově, Poděbradovo nám. č. 8a, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 7 C 225/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. září 2010, č. j. 22 Co 130/2010, 22 Co 131/2010-210, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění ( §243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. 9. 2010, č. j. 22 Co 130/2010, 22 Co 131/2010-210, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 10. 11. 2009, č. j. 7 C 225/2007-164, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 21. 12. 2009, č. j. 7 C 225/2007-178, ve věci samé (ve výroku o určení neplatnosti výpovědi dané žalobkyni dopisem žalované ze dne 25. 6. 2007) není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. [soud prvního stupně v rozsudku ze dne 10. 11. 2009, č. j. 7 C 225/2007-164, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 21. 12. 2009, č. j. 7 C 225/2007-178, rozhodl stejně jako ve svém předchozím rozsudku ze dne 26. 8. 2008, č. j. 7 C 225/2007-69, který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 1. 2009, č. j. 22 Co 460/2008-99 (v obou případech žalobu zamítl)] a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť žalobkyně ve svém dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) – uplatnila dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. [namítá, že „Okresní soud dostatečně nevzal v úvahu skutečnost, že žalobkyně nebyla přijata jako učitelka prvního nebo druhého stupně základní školy, ale jako učitelka základní školy (bez rozlišení, na kterém stupni má učit)“, že „Pokud tedy oba soudy při posouzení věci vycházely z toho, že žalobkyně byla učitelkou na prvním stupni a že pokud bylo třeba snížit stav učitelů na tomto stupni, byl dán důvod výpovědi žalobkyni, je to v rozporu s obsahem pracovní smlouvy, a soudům obou stupňů vytýká, že neučinily odpovídající závěry, že na škole nebyla zajištěna výuka českého jazyka učitelem s odpovídající aprobací]. K okolnostem, uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se však podle výslovného znění ustanovení §237 odst. 3 věty za středníkem o. s. ř. nepřihlíží.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně, aniž by se mohl věcí dále zabývat, podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. června 2012
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu