Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.03.2012, sp. zn. 21 Cdo 1379/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1379.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1379.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 1379/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce P. P. , zastoupeného Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně 1, Masarykovo náměstí č. 193/20, proti žalovanému Ing. M. M. , jako správci konkursní podstaty úpadce IZOBAL, a.s. - v likvidaci se sídlem v Hradci Králové, Okružní č. 1144, IČO 25251139, o 1,149.892,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 19/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. ledna 2010, č. j. 7 C 19/2009-106, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2010, č. j. 25 Co 264/2010-126, takto: I. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. ledna 2010, č. j. 7 C 19/2009-106, se zastavuje . II. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2010, č. j. 25 Co 264/2010-126, se odmítá . Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2010, č. j. 7 C 19/2009-106, Nejvyšší soud České republiky pro nedostatek funkční příslušnosti podle ustanovení §243c odst. 1, §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003). Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 10. 2010, č. j. 25 Co 264/2010-126, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2010, č. j. 7 C 19/2009-106, ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba (podaná z titulu náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru podle ustanovení §61 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2006 – dále „zák. práce“) „ve zbývajícím rozsahu, v němž se žalobce proti žalovanému domáhá zaplacení náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu od 1. 10. 2004 do 11. 7. 2007“, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. Právní otázku vzniku nároku na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení §61 odst. 1 zák. práce v případě zaměstnance, kterému byl po neplatném rozvázání pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na jeho žádost přiznán starobní důchod, posoudil odvolací soud tak, že nárok na náhradu mzdy podle ustanovení §61 odst. 1 zák. práce žalobci za dobu od 1. 10. 2004 do 11. 7. 2007 nenáleží, tedy v souladu s ustálenou judikaturou (srov. bod II. Stanoviska občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. června 2004 k některým otázkám rozhodování soudů ve věcech nároků z neplatného rozvázání pracovního poměru podle ustanovení §61 zákoníku práce, sp. zn. Cpjn 4/2004, které bylo uveřejněno pod č. 85 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004). Tento výklad ustanovení §61 odst. 1 zák. práce je v právní praxi přijímán, vycházely z něho soudy obou stupňů a ani dovolací soud nemá důvod na svém právním názoru cokoliv měnit. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. – aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl. Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. března 2012 JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/21/2012
Spisová značka:21 Cdo 1379/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1379.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§237 odst. 3 o. s. ř.
§243b odst. 5 věta první o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
§104 odst. 1 věta první o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 1978/12
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01