ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2072.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 2072/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Ing. P. M. , zastoupeného Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní č. 6, proti žalované České zbrojovce a. s. se sídlem v Uherském Brodě, Svat. Čecha č. 1283, IČO 46345965, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 356/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 4. listopadu 2010, č. j. 60 Co 393/2010-101, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 4. 11. 2010, č. j. 60 Co 393/2010-101, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 25. 6. 2010, č. j. 6 C 356/2009-78, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že „výpověď daná žalovanou žalobci ze dne 24. 11. 2008“ je neplatná), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť otázka, zda přijetí organizačního opatření směřovalo k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byla vyřešena v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, uveřejněným ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 54, roč. 2005, a otázka břemene tvrzení podle ustanovení §133a o. s. ř. v souladu s právním názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura ročník 2007, pod pořadovým číslem 148, i nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 37/04, uveřejněným pod č. 419/2006 Sb.
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud, aniž by se mohl věcí dále zabývat, je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., protože žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. června 2012
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu