Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.09.2012, sp. zn. 21 Cdo 2823/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2823.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2823.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 2823/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně V. T. , zastoupené JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže č. 66/3, proti žalovaným 1) J. T. , zastoupené Mgr. Šárkou Petráňovou, advokátkou se sídlem v Hlincové Hoře, Kodetka Klidná č. 69, 2) S. Š. , 3) V. T. , o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 97/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. dubna 2011, č.j. 8 Co 83/2011-138, a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. září 2010, č.j. 23 C 97/2009-107, takto: I. Řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. září 2010, č.j. 23 C 97/2009-107, se zastavuje ; jinak se dovolání žalobkyně odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 4. 2011, č.j. 8 Co 83/2011-138, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 9. 2010, č.j. 23 C 97/2009-107, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále také jen „o.s.ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Dovolatelka v projednávané věci - jak vyplývá z obsahu dovolání (srov. §41 odst. 2 o.s.ř.) - právní posouzení věci (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) odvolacím soudem nezpochybňuje a v dovolání ani neoznačuje žádnou právní otázku, pro kterou by rozhodnutí (rozsudek) odvolacího soudu mělo mít po právní stránce zásadní význam. Námitky žalobkyně (že soudy „měly rozhodnout na základě nového revizního znaleckého posudku, vzhledem k tomu, že vyhotovený znalecký posudek nedal jednoznačnou odpověď na zadané otázky“) nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř., když směřují proti skutkovému zjištění, že „zůstavitel J. T.“, zemřelý dne 30. 5. 2007, „nebyl ve stavu, kdy by nemohl platnou závěť sepsat“. K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., přihlédnuto (srov. §237 odst. 3 část věty za středníkem o.s.ř.). Nejvyšší soud České republiky proto v této části dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl. Dovolání žalobkyně směřuje rovněž proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 9. 2010, č.j. 23 C 97/2009-107. Z ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř., podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o.s.ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také funkční příslušnost soudu pro projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně neupravuje. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud České republiky v této části řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně trpící touto vadou podle ustanovení §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 45, ročník 2000). O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 2 věty první a odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. září 2012 JUDr. Roman Fiala, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/17/2012
Spisová značka:21 Cdo 2823/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2823.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu funkční
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 o. s. ř.
§243b odst. 5 věta první o. s. ř.
§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02