ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.458.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 458/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a Mgr. Davida Havlíka v právní věci žalobce SIKK stavební společnost s. r. o. se sídlem v Praze 7, Na Maninách č. 10, IČO 25749021, zastoupené Mgr. Alešem Hanákem, advokátem se sídlem v Pacově, Hronova č. 1078, proti žalovanému Společenství domu čp. 678 se sídlem v Praze 6 - Vokovicích, K Červenému vrchu č. 678, IČO 26781409, zastoupenému JUDr. Irenou Malcovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Olštýnská č. 607/1, o 568.661,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2010, č. j. 12 Co 408/2010-76 (správně 12 Co 408/2010-80), vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 12 Co 408/2010 (u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 278/2007), o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. září 2011, č. j. 11 Cmo 126/2011-126, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ireny Malcové, advokátky se sídlem v Praze 8, Olštýnská č. 607/1.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.) :
Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 9. 2011, č. j. 11 Cmo 126/2011-126, ve výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2011, č. j. 12 Co 408/2010-99, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost (tak, že žaloba pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010, č. j. 12 Co 408/2010-80, se zamítá), není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2, §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
V posuzované věci žalobce v žalobě pro zmatečnost napadl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010, č. j. 12 Co 408/2010-80, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 6. 2010, č. j. 10 C 278/2007-69, o zastavení řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 11. 2009, č. j. 10 C 278/2007-60, pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání, a to z důvodů uvedených v ustanovení §229 odst. 3 a 4 o. s. ř.; z pohledu těchto zmatečnostních důvodu také soudy věc posuzovaly.
Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou soudů, na níž nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit, dovodil, že žalobou pro zmatečnost napadené usnesení městského soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení obvodního soudu o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání, nelze z pohledu ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř. považovat za usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, které bylo uveřejněno pod č. 88 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1521/2007), a že proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení, není žaloba pro zmatečnost podaná podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. přípustná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2006, sp. zn. 21 Cdo 972/2005, které bylo uveřejněno pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007).
Námitky uplatněné žalobcem v dovolání nepolemizují se závěry odvolacího soudu z hlediska opodstatněnosti posuzované zmatečnostní žaloby. Tyto námitky vyjadřují pouze nesouhlas dovolatele s usnesením městského soudu napadeným zmatečnostní žalobou, a to z důvodů, jež pro posouzení tohoto rozhodnutí z pohledu existence zmatečnostních vad nemohou být významné; proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2, §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jeho práva, spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.000,- Kč (srov. §10 odst. 2 a 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb., č. 277/2006 Sb. a Čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.) a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), tedy celkem 2.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalovaného advokátka JUDr. Irena Malcová osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], ve výši 460,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalovanému nahradil; ve smyslu ustanovení §149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.760,- Kč zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2012
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu