ECLI:CZ:NS:2012:21.CUL.11.2012.1
sp. zn. 21 Cul 11/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka o návrhu a) J. J. a b) Z. J. , podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. Ul 38/2012, takto:
I. Návrh navrhovatelů J. J. a Z. J. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze "k dosud neprovedenému procesnímu úkonu ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Co 191,192/2008" se zamítá .
II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 4.12.2007 č.j. 40 C 27/2006-20 zamítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení a rozhodl, že navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci Družstvu Machuldova 599 na náhradě nákladů řízení 15.600,- Kč k rukám advokáta JUDr. Karla Slapničky.
Řízení o odvolání, které navrhovatelé podali proti tomuto usnesení, Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 13.2.2008 č.j. 40 C 27/2006-34 z důvodu nezaplacení soudního poplatku zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne 12.3.2008 č.j. 40 C 27/2006-38 pak Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že se navrhovatelům vrací soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 5.8.2008 č.j. 54 Co 191,192/2008-48 potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 13.2.2008 č.j. 40 C 27/2006-34 o zastavení odvolacího řízení a usnesení obvodního soudu ze dne 12.3.2008 č.j. 40 C 27/2006-38 o vrácení soudního poplatku a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Podáním ze dne 30.3.2012, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 4.4.2012, označeným jako "návrh na provedení procesního úkonu, a to zahájení odvolacího řízení ve věci usnesení MS Praha č.j. 54 Co 191,192/2008-48 ze dne 5.8.2008" se navrhovatelé domáhali "určení lhůty k provedení procesního úkonu odvolání ve věci zmatečnosti k usnesení MS Praha č.j. 54 Co 191/2008-48 ze dne 5.8.2008, kdy odvolací řízení ve věci žaloby pro zmatečnost k rozhodnutí 55 C 86/2005-19 dosud nebylo zahájeno".
Podáním ze dne 8.6.2012, doručeným dne 12.6.2012 Vrchnímu soudu v Praze, označeným jako "návrh na provedení procesního úkonu z návrhu na provedení procesního úkonu ze dne 30.3.2012 ve výše uvedené věci", podali navrhovatelé J. J. a Z. J. další "návrh na provedení procesního úkonu odvolání ve výše uvedené věci".
Vrchní soud v Praze - poté co uložil navrhovatelům, aby odstranili vady návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 8.6.2012 - usnesením ze dne 20.9.2012 č.j. Ul 38/2012-111 návrh navrhovatelů ze dne 8.6.2012 na určení lhůty Městskému soudu v Praze k provedení procesního úkonu odmítl a rozhodl, že navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že ani po doplnění návrhu na určení lhůty nelze mít procesní úkon, u kterého navrhovatelé namítají průtahy, za přesně specifikovaný.
Návrhem na určení lhůty k procesnímu úkonu vedeného u Vrchního soudu v Praze "a to z dosud neprovedeného procesního úkonu ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Co 191,192/2008" ze dne 25.10.2012 podaným dne 30.10.2012 u Vrchního soudu v Praze se navrhovatelé domáhali, aby Vrchnímu soudu v Praze byla určena lhůta k rozhodnutí o jejich návrhu ze dne 30.3.2012 s tím, že "Vrchní soud pominul jejich návrh ze dne 30.3.2012, v němž požadují zahájení odvolacího řízení k výroku žaloba pro zmatečnost se zamítá a výroku o nákladech řízení" a že "by měl věc postoupit svému nadřízenému soudu".
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst.4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákon o soudech a soudcích"), jemuž byla věc předložena dne 15.11.2012, dospěl k závěru, že návrh navrhovatelů není důvodný.
Podle ustanovení §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.
Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne (§174a odst.7 část věty před středníkem zákona o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst.5 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
V posuzované věci - jak vyplývá z obsahu spisu - se navrhovatelé domáhají určení lhůty k rozhodnutí o jejich návrhu na určení lhůty k rozhodnutí o jejich odvolání proti usnesení obvodního soudu.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení Čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis, jehož smysl (účel) spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.1.2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).
Protože rozhodování o návrhu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích není rozhodováním ve věci samé ani rozhodováním v řízení o věci samé, nelze ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích na rozhodování v tomto řízení sui genesis aplikovat (použít). Nelze se tedy návrhem podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích domáhat, aby právě v řízení podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích byla určena lhůta pro provedení procesního úkonu; ostatně v ustanovení §174a odst. 5 zákona o soudech a soudcích je již stanovena lhůta k rozhodnutí, a to do 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla věc rozhodujícímu soudu předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.
Za přihlédnutí k tomu, že řízení o odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4.12.2007 č.j. 40 C 27/2006-20 (ve věci žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení i nákladů řízení) již bylo pravomocně skončeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5.8.2008 č.j. 54 Co 191,192/2008-48, byl návrh podle ustanovení §174a odst. 7 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítnut.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť navrhovatelé nemají ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jim stát nahradil náklady, které jim v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2012
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu