ECLI:CZ:NS:2012:21.ND.261.2012.1
sp. zn. 21 Nd 261/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce M. M. , proti žalovanému L. P., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 C 27/2012, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 C 27/2012, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 5. 3. 2012 podanou dne 6. 3. 2012 u Okresního soudu v Písku domáhal, aby výživné, které bylo žalovanému stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Čadci ze dne 12. 7. 2006, „č. j. 5 P/36/2005-87“, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Žilině ze dne 27. 4. 2007, „č. j. 7 CoP /6/2006“, ve výši 6.500,- Kč, bylo od 1. 5. 2009 zvýšeno na 13.000,- Kč. Současně podáním z téhož dne navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Olomouci, s odůvodněním, že žalobce se „většinu času zdržuje v Olomouci, kde studuje“, a že dojíždění k soudu v Písku je pro něj a jeho matku, která má (stejně jako on) trvalé bydliště v Dlhé nad Kysucou ve Slovenské republice a která „má zájem být vyslechnuta jako svědek“, časově i finančně náročné. V obvodu Okresního soudu v Písku, který je místně příslušný k projednání této věci, má trvalé bydliště pouze žalovaný (ten se navíc většinu času zdržuje v Praze).
Žalovaný s přikázáním věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí; v současné době leží po autohavárii v nemocnici na Homolce a i po propuštění by pro něj bylo obtížné se k soudu mimo trvalé bydliště dostavit.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
V posuzované věci žalobce neuvádí v návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci žádné skutečnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci. Skutečnost, že se žalobce „většinu času zdržuje v Olomouci, kde studuje“, nemůže být - sama o sobě - důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci. Důvodem pro takový postup nemohou být ani osobní a ekonomické poměry žalobce a jeho matky, která má trvalé bydliště v Dlhé nad Kysucou ve Slovenské republice a která podle žalobce „má zájem být vyslechnuta jako svědek“; neumožní-li jim jejich osobní či finanční poměry osobní účast při jednání u místně příslušného Okresního soudu v Písku, nic nebrání tomu, aby byli v projednávané věci vyslechnuti (žalobce jako účastník řízení a matka žalobce jako svědek) prostřednictvím dožádaného soudu (§122 odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), proto návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. září 2012
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu