ECLI:CZ:NS:2012:22.CDO.4089.2011.1
sp. zn. 22 Cdo 4089/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. H. , zastoupené JUDr. Alešem Pillerem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 37, proti žalovanému Ing. J. H., zastoupenému JUDr. Vladimírem Hodboďem, CSc., advokátem se sídlem v Brně, Veveří 46, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 565/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2011, č. j. 17 Co 167/2008-166, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
„V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“ (§243c odst. 2 o. s. ř.).
Okresní soud ve Znojmě („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. prosince 2007, č. j. 9 C 565/2002-92, rozhodl výrokem pod bodem I., že z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví žalobkyně ideální jedna polovina nemovitostí zapsaných na listě vlastnictví č. 4548 pro obec a katastrální území Znojmo-město u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Znojmo, označených jako dům č. p. 813 – bydlení na parcele č. 1349, pozemek parc. č. 1349 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 255 m2 a pozemek parc. č. 1350 – zahrada o výměře 279 m2, v hodnotě 1.450.000,- Kč. Výrokem pod bodem II. přikázal žalovanému hypoteční úvěr u Komerční banky, a. s., pobočky Znojmo, ve výroku blíže označený, se zůstatkem jistiny k datu 25. 6. 1999 ve výši 1.816.804,41 Kč a s úrokem 643,45 Kč. Výrokem pod bodem III. uložil žalobkyni povinnost vyplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 725.000,- Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 31. května 2011, č. j. 17 Co 167/2008-166, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Dovolání není přípustné.
V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Dovolatelé spatřují zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v tom, že odvolací soud údajně nerespektoval právní názor, který Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne 14. prosince 2010, č. j. 22 Cdo 4161/2009-145, kterým již v této věci rozhodoval. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl: „Předpokladem vyloučení věci z bezpodílového spoluvlastnictví manželů z důvodu, že podle své povahy slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů (§143 obč. zák. ve znění před novelou č. 91/1998 Sb.), je také to, že současně neslouží i druhému z manželů. Pokud věc může sloužit i druhému z manželů k výkonu jeho povolání (resp. oběma manželům současně), popřípadě i k jinému účelu než k výkonu povolání, nepřichází v úvahu vyloučení takové věci z bezpodílového spoluvlastnictví manželů, zvláště když také takovému jinému účelu začala sloužit. Jestliže se věc již stane součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nemůže později změnit právní režim a přejít do výlučného majetku jednoho z manželů jen proto, že dodatečně byly na její pořízení použity jen prostředky z výlučného majetku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 2008, sp. zn. 22 Cdo 3596/2006). Toto pravidlo platí i opačně; jestliže věc nabyl do výlučného vlastnictví jen jeden z manželů, může se stát předmětem společného jmění jen postupem předvídaným v §143a obč. zák., tedy rozšířením společného jmění formou notářského zápisu (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2001, sp. zn. 22 Cdo 1439/2000)“. Odvolacímu soudu vytkl, že „vyšel ze skutečností nastalých až delší dobu poté, co nemovitost žalovaný koupil, a nezabýval se tím, k čemu nemovitost v době, kdy ji žalovaný koupil, sloužila, a zda již v té době objektivně mohla a měla sloužit i žalobkyni, resp. pro bydlení rodiny“. V nyní posuzovaném rozhodnutí však odvolací soud uvedl, že ke dni zakoupení nemovitosti tato „objektivně nemohla sloužit i k podnikání žalobkyně, případně k jinému společnému účelu, a to bydlení žalobkyně, žalovaného a obou nezl. dětí“. Jde o skutkové zjištění, které v souladu s uvedenými závěry dovolacího soudu vedlo správně k závěru, že nemovitost v BSM nebyla; pokud jej žalobkyně zpochybňuje, uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., pro který nelze dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. připustit.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. dubna 2012
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu