ECLI:CZ:NS:2012:22.ND.13.2012.1
sp. zn. 22 Nd 13/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) Bc. L. R. , a b) T. R. , proti žalované Trisia a. s. , se sídlem v Třinci, nám. Svobody 526, identifikační číslo osoby 64610152, zastoupené JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou se sídlem v Třinci, Husova 401, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 172/2009, o náhradu majetkové a nemajetkové újmy ve výši 50.000.000 Kč a o písemnou omluvu, o návrhu žalobců na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 172/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku jako soud místně příslušný předložil podle §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky návrh žalobců, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Žaloba o shora uvedená plnění, došlá příslušnému soudu dne 5. srpna 2009, je blíže nazvána jako „žaloba na zmařenou investici související s uskutečněním a realizací projektu euroAR a GENESIS pro zdravotně postižené spoluobčany a znemožnění pracovního uplatnění zdravotně postižené osobě se SABOTOVÁNÍM rozvoje aktivit euroAR.“ Lze z ní vyčíst, že jejím skutkovým důvodem je neoprávněné vniknutí do pronajatých nebytových prostor, zadržení věcí žalobců a výměna zámku. Žalobci byli vyzváni k odstranění vad žaloby, což dosud neučinili, neboť požádali o ustanovení advokáta.
Žalobci návrh na přikázání věci jinému soudu ze dne 1. března 2011 (č. l. 71) odůvodnili zdravotní, časovou a finanční náročností cesty k příslušnému soudu z Prahy 1, kde se v současné době zdržují.
Žalovaná s návrhem nesouhlasí a mimo jiné poukázala na náklady, které by jí vznikly cestami do Prahy a které by jí v případě jejího úspěchu ve věci žalobci s ohledem na deklarovanou nemajetnost nebyli schopni nahradit.
Podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Skutečnosti, kterými žalobci návrh na přikázání věci jinému soudu odůvodnili, by zřejmě nevedly k tomu, že by věc byla jiným soudem projednána rychleji a hospodárněji. Vzhledem k tomu, že příčina sporu mezi účastníky leží v nájmu nebytových prostor v Třinci, mělo by přikázání věci účinek spíše opačný. To i vzhledem k době, po kterou se již příslušný soud žalobou zabývá. Došlo by sice k úsporám žalobců, na druhé straně by však vznikly náklady žalované, a není důvodu dávat žalobcům přes nesouhlas žalované přednost. Odhlédnout přitom nelze od toho, že žaloba, jak dal najevo příslušný soud ve výzvě k odstranění jejích vad, se jeví jako neurčitá a neúplná, a není tedy zřejmé, zda vůbec bude projednána.
Skutečnosti uváděné žalobci nejsou ani z žádných jiných hledisek natolik významné a výjimečné, aby dostatečně odůvodnily průlom do zásady zákonného soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu). Okolnosti, že účastník řízení nemá momentálně bydliště v obvodu příslušného soudu, a tudíž musí překonat mezi místem bydliště a sídlem soudu větší vzdálenost, či že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými obtížemi, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit.
Nejvyšší soud tedy návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. ledna 2012
JUDr. František Balák
předseda senátu