ECLI:CZ:NS:2012:22.ND.142.2012.1
sp. zn. 22 Nd 142/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobce P. R. , bytem v P., proti žalované L. Š, bytem v K., adresa pro doručování K., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 74 C 72/2011, o návrhu na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jaroslav Hikl, JUDr. Táňa Šimečková a JUDr. Jan Zavrtálek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 25/2012.
Odůvodnění:
V řízení o ochranu osobnosti, v němž se žalobce domáhá, aby mu žalovaná zaplatila 2.500.000,- Kč, rozhodla Mgr. Martina Telcová, samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. října 2010, č. j. 74 C 72/2011-22, tak, že se žalobci přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu ½ a že se mu zástupce z řad advokátů neustanovuje. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Zavrtálka a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Táni Šimečkové usnesením ze dne 19. ledna 2012, č. j. 1 Co 303/2011-30, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dalším usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. března 2012, č. j. 74 C 72/2012-54, vydaným samosoudkyní Mgr. Martinou Telcovou, bylo žalobci uloženo, aby zaplatil soudní poplatek ze žaloby ve výši 12.500,- Kč tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno.
Podáním ze dne 12. března 2012, doplněným podáním ze dne 20. dubna 2002, žalobce požádal znovu o osvobození od soudních poplatků a současně vznesl námitku podjatosti samosoudkyně a shora jmenovaných soudců Vrchního soudu v Olomouci. Vytýká jim nesprávnost rozhodnutí, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Poukazuje na to, že např. usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. února 2011, sp. zn. 6 Nc 563/2010 byl od placení soudních poplatků s přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům osvobozen. V dané věci také soudy obou stupňů nesprávně zvažovaly výši plnění, které po žalované požaduje. Senát Vrchního soudu v Olomouci ve stejném složení rozhodl v neprospěch žalobce už usnesením ze dne 3. února 2011, č. j. 1 Co 5/2011-136, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. října. 2010, č. j. 23 C 298/2010-91, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti žalované. Dále usnesením z 3. února 2011, sp. zn. 1 Co 6/2011, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. 23 C 268/2010, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Naproti tomu, když rozhodoval senát Vrchního soudu v Olomouci ve složení z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhela a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Táni Šimečkové usnesením ze dne 31. května 2011, č. j. 1 Co 116/2011-87, správně zrušil usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. ledna 2011, č. j. 24 C 520/2011-58, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Mgr. Martina Telcová předložila spis podle §15 odst. 1 občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) Vrchnímu soudu v Olomouci, aby jako soud nadřízený rozhodl o návrhu žalobce na její vyloučení. Ten předložil spis nadřízenému Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na vyloučení jmenovaných soudců, kterým podle rozvrhu práce přísluší o námitce podjatosti rozhodovat.
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15 odst. 1 věta prvá, §14 odst. 1 a §14 odst. 4 o. s. ř.).
Soudci Vrchního soudu v Olomouci v písemných vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci, účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by uvedení soudci vrchního soudu byli jakýmkoli způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, nebyly v daném případě zjištěny.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb.). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. 5 Nd 427/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 73). Protože v posuzované věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 25/2012.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. června 2012
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu