ECLI:CZ:NS:2012:22.ND.264.2012.1
sp. zn. 28 Nd 264/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobkyně Tessile ditta services a. s. , IČO: 28329082, se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, zastoupené Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, proti žalovanému M. N. , o zaplacení 968,-Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 6 EC 293/2011, o určení příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu takto:
Věc vedenou u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 6 EC 293/2011 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň – jih usnesením ze dne 26. srpna 2011, č. j. 6 EC 293/2011-21, podle §105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyslovil svou místní nepříslušnost v označené věci a věc s ohledem na místo trvalého pobytu žalovaného postoupil Okresnímu soudu Plzeň – město.
Okresní soud Plzeň – město vyslovil nesouhlas s postoupením věci s tím, že z výpisu Centrální evidence obyvatel sice je patrné, že žalovaný má od 17. května 1999 trvalý pobyt v jeho obvodu, nicméně na adrese svého trvalého pobytu je minimálně od ledna roku 2011 neznámý, jak vyplynulo ze sdělení České pošty ze dne 24. ledna 2012 a z nedoručené zásilky uložené ve spise. Okresní soud Plzeň – město uzavřel, že dosud nebylo doloženo, že měl žalovaný ke dni podání žaloby bydliště v jeho obvodu, a nelze tak dojít k závěru, že Okresní soud Plzeň - město je místně příslušný k projednání věci.
Věc byla v souladu s §105 odst. 3 o. s. ř. předložena Krajskému soudu v Plzni, který v usnesení ze dne 28. února 2012, č. j. Nc 69/2012-36, vyslovil, že nesouhlas Okresního soudu Plzeň – město s postoupením označené věci je důvodný. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že nelze ztotožňovat pojem ,,trvalý pobyt“ a ,,bydliště“ fyzické osoby ve smyslu občanského soudního řádu, byť se obě místa zpravidla překrývají. Ze skutkového stavu věci je podle Krajského soudu v Plzni zřejmé, že adresa trvalého pobytu žalovaného v Centrální evidenci obyvatel je zcela formální, a věc tak není možné postoupit k rozhodnutí Okresnímu soudu Plzeň – město.
Jelikož se následně Okresnímu soudu Plzeň - jih ani po dalším šetření nepodařilo zjistit současné bydliště žalovaného, předložil věc podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podmínky rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. jsou v daném případě splněny, neboť není zpochybněno, že věc spadá do pravomoci soudů České republiky, avšak podmínky místní příslušnosti soudu nelze zjistit.
Obsah pojmu bydliště, tak jak ho užívá občanský soudní řád, není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel a který slouží též k určení adresy pro doručování fyzické osoby. Zpravidla se tyto pojmy překrývají, ne vždy je však zápis v evidenci obyvatelstva o trvalém pobytu fyzické osoby totožný s bydlištěm osoby. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, popř. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se tam trvale zdržovat. Bydlištěm je zejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. Zpravidla soud usuzuje na obecný soud žalovaného podle údajů o evidenci obyvatelstva, přičemž ve sporném řízení je také věcí žalovaného, aby v případné námitce místní nepříslušnosti soudu doložil skutečnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jeho bydlištěm je jiné místo než to, které je evidováno jako místo jeho trvalého pobytu (k tomu srovnej: Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 559).
S přihlédnutím k tomu, že není žádného důvodu, aby věc byla projednána a rozhodnuta Okresním soudem Plzeň – jih, resp. Okresním soudem Plzeň - město, neboť v obvodech těchto soudů se žalovaný prokazatelně nezdržuje v úmyslu zde trvale bydlet, nemá zde sídlo ani žalobkyně ani její zástupce a projednávaná věc nemá žádný vztah k obvodu tohoto soudu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci bude z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení vhodné určit Městský soud v Brně, v jehož obvodu je sídlo žalobkyně i sídlo zástupce žalobkyně. Proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud určil Městský soud v Brně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2012
Mgr. Michal Králík, Ph. D., v. r.
předseda senátu