ECLI:CZ:NS:2012:22.ND.393.2012.1
sp. zn. 22 Nd 393/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobce Bc. L. R., trvale bytem ve V. 154, proti žalované Mudr. A. W., bytem ve S. 245, okres F. M., zastoupené JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Přívozská 10, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Alianz pojišťovny, a s. se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, identifikační číslo osoby 47 11 59 71, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 5. března 2009, č. j. 16 C 224/2003-443, žalované uložil, aby zaplatila žalobci 63.850,- Kč s 2,5 % úrokem z prodlení ročně od 31. 3. 2004 do zaplacení, ohledně částky 511.934,90 Kč s 2,5 % úrokem z prodlení od 31. 3. 2004 do zaplacení žalobu zamítl, ohledně částky 150,- Kč řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že žalovaná způsobila žalobci dne 1. června 2002 škodu na jeho vozidle Renault Clio Thalia v obci D. L., neboť s vozidlem ŠKODA Felicia GLX vlivem nepřiměřené rychlosti přejela částečně do levé poloviny vozovky a došlo k čelnímu střetu s vozidlem žalobce. Pojišťovna uhradila žalobci jen 80 % nákladů vynaložených na opravu jeho vozidla, takže sám zaplatil 46.000,- Kč. Dále zaplatil 17.850,- Kč na půjčovném za vozidlo, které potřeboval v době opravy svého vozidla. Ohledně dále žalované částky 511.934,90 Kč žalobce neprokázal, že zdravotní potíže, se kterými spojuje vznik škody, byly v příčinné souvislosti s lehkým zraněním, které utrpěl při dopravní nehodě 1. 2. 2002.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 10. prosince 2009, č. j. 8 Co 666/2009-491, ve spojení s opravnými usneseními ze dne 22. ledna 2010, č. j. 8 Co 666/2009-500, a ze dne 12. ledna 2011, č. j. 8 Co 666/2009-553, odmítl odvolání žalobce proti výroku, kterým bylo žalované uloženo, aby mu zaplatila 63.851- Kč s příslušenstvím, výroky rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby ohledně částky 511.934,90 Kč s příslušenstvím a o nákladech řízení, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud odůvodnil odmítnutí dovolání tím, že k jeho podání nebyl žalobce subjektivně oprávněn, neboť jeho žalobě bylo zčásti vyhověno. Důvodem zrušení výroku rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 511.934,90 Kč byl nedostatečně zjištěný skutkový stav, a to zda onemocnění žalobce po 1. 2. 2002 bylo v příčinné souvislosti se zraněním utrpěným při dopravní nehodě. Odvolací soud nařídil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru lékařství.
Podáním ze dne 29. června 2012 doplněným podáním ze dne 14. října 2012 žalobce navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Návrh odůvodnil tím, že žádá postoupení věci „do nezávislé oblasti Praha 1, jelikož Okresní soud Frýdek -Místek je soudem, kde se krade a falšují písemné listiny“. Dále uvedl, že na adrese (míněno V. 154) dostal vzhledem k exekučním řízením „výpověď pobytu, neboť neměl žádnou nájemní ani podnájemní smlouvu a zákonné trvalé bydliště existovalo pouze v P., kde nyní přebývá donucen okolnostmi.“
Žalovaná a vedlejší účastnice s přikázáním věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasí; vedlejší účastnice poukazuje na to, že pouhá změna bydliště žalobce nemůže být důvodem k přikázání věci jinému soudu.
Podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
V posuzované věci žalobce v návrhu na přikázání věci neuvádí žádné skutečnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci. Skutečnost, že se žalobce nyní zdržuje v Praze, nemůže být sama o sobě důvodem pro přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Důvodem pro přikázání věci jinému soudu nemohou být ani skutečnosti, které by zakládaly vyloučení soudce ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), proto návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu v Praze 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. prosince 2012
JUD. Jiří S p á č i l, CSc.
předseda senátu
.