ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.303.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 303/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně BHS, spol. s r.o. , se sídlem Praha 4, Nad Lesním divadlem 1354, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45308381, zastoupené JUDr. Antonínem Konečným, advokátem se sídlem Praha 3, Čajkovského 4, proti žalované Brochier s.r.o. , se sídlem Praha 10, Ukrajinská 728/2, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 61246247, zastoupené Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem se sídlem Praha 5, Nádražní 58/110, o zaplacení částky 517 308 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 154/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. srpna 2010, č.j. 4 Cmo 350/2009-160, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Antonína Konečného, advokáta se sídlem Praha 3, Čajkovského 4.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. srpna 2010, č.j. 4 Cmo 350/2009-160, výrokem I. potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2009, č.j. 21 Cm 154/2004-133, ve znění opravného usnesení ze dne 29. září 2009, č.j. 21 Cm 154/2004-139 , ve výroku I., kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 517 308 Kč s úrokem z prodlení specifikovaném v tomto výroku a ve výrocích III. a IV. o náhradě nákladů řízení; výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně, jako zhotovitelka, má vůči žalované, jako objednatelce, nárok na zaplacení doplatku ceny díla ve smyslu §548 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) podle smlouvy o dílo ze dne 29.8.2003, uzavřené podle §536 a násl., neboť splnila svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním podle §554 odst. 1 obch. zák., o čemž byl smluvními stranami sepsán předávací protokol dne 2.12.2003. Předmět díla – hrubá stavba rodinného domu Royal v Hrnčířích - byl podle zjištění obou soudů proveden v souladu se zadáním, odpovídá výsledku určenému ve smlouvě a žádné vady nevykazuje, jak potvrdil soudní znalec Zdeněk Bareš. Odvolací soud neshledal za důvodnou námitku žalované, že žalobkyně záměrně nadhodnotila rozpočet stavby. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně žalovanou s nabídkovým rozpočtem ve výši přesahující 1 900 000 Kč včetně DPH seznámila a tento rozpočet byl podkladem pro dohodu o ceně díla, která byla ve smlouvě dohodnuta jako cena pevná ve výši 1 720 000 Kč bez DPH. Odvolací soud zdůraznil, že v dané věci se nejednalo o případ, že by ohledně ceny díla byl dohodnut způsob jejího určení, tj. že by se účastníci v souladu s §536 odst. 3 obch. zák. nedohodli na ceně, ale způsobu stanovení ceny a to tak, že cena bude určena ve vazbě na skutečné náklady vynaložené na provedení díla. Konstatoval, že ze smlouvy nevyplynulo, že by ohledně rozpočtu smlouva nezaručovala jeho úplnost či že by se jednalo o rozpočet nezávazný ve smyslu §547 odst. 2 a 3 obch. zák., naopak se jednalo o rozpočet zaručený. Nebylo rovněž prokázáno, že by smlouva byla v dohodě o ceně díla změněna.
Žalovanou namítané rozdíly v množství součástí, dílů a materiálu, které žalovaná považovala za vady díla, není podle závěru odvolacího soudu možno za vady díla považovat, neboť k rozdílným výsledkům bylo žalovanou, jako objednatelkou, dospěno odlišným způsobem výpočtu. Odvolací soud ze skutkových zjištění, zejména ze znaleckého posudku znalce Zdeňka Bareše dovodil, že dílo žádné vady nevykazuje, a proto žalované nepřísluší, aby zadržovala část ceny díla, která by odpovídala nároku na slevu, jestliže by vady díla nebyly odstraněny (§439 odst. 4 obch. zák.).
Odvolací soud uzavřel, že nárok žalobkyně na doplacení ceny díla není nárokem uplatněným v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, neboť vyplývá z obsahu smlouvy o dílo ze dne 29.8.2003, na jejímž obsahu se strany dohodly, dohodnutá cena odpovídá spodní hranici ceny hrubé stavby daného typu rodinného domu v dané době, když znalcem provedené porovnání cen se pohybuje v rozmezí 1 720 000 Kč až 2 180 000 Kč.
Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož byla v předmětné smlouvě o dílo v čl. VIII. bodu 2 mezi smluvními stranami platně sjednána smluvní pokuta zajišťující plnění závazku. Jestliže žalovaná závazek zaplatit cenu díla v dohodnuté době porušila, má právo podle závěrů soudů na zaplacení smluvní pokuty požadované žalobkyní s ohledem na délku prodlení. Výše smluvní pokuty nebyla soudy shledána nepřiměřená, a proto nepřistoupily k její moderaci podle §301 obch. zák.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Důvodnost podaného dovolání spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení ve smyslu §241a písm. 2 odst. b) o. s. ř.
Má za to, že zásadní právní otázka v napadeném rozhodnutí měla být řešena tak, že na straně objednatele vzniká právo uplatňovat nároky z odpovědnosti za vady zhotovitele včetně nároku na přiměřenou slevu z celkové sjednané ceny díla, vyplývá-li z obsahu uzavřené smlouvy, že rozsah sjednaného díla se vymezuje mimo jiné odkazem na položkový rozpočet zpracovaný zhotovitelem, a jestliže skutečný rozsah díla o více jak 5 % neodpovídá rozsahu sjednanému ve smlouvě a v položkovém rozpočtu, o který se smlouva opírá. Dovolatelka se domnívá, že pak se jedná o kvantitativní vadu provedeného díla ve smyslu §560 odst. 1 a 4 obch. zák. ve spojení s §420 až 422 obch. zák.
Za další otázku zásadního právního významu považuje, zda je možno jednání zhotovitele považovat za výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ve smyslu §265 obch. zák., za situace, kdy zhotovitel ve smlouvě deklaruje, že si na základě předaných dokladů a opatřených podkladů, a to především projektové dokumentace učinil přesný závěr o rozsahu díla, a přitom vymezí jím zpracovaným položkovým rozpočtem, ať už úmyslně či z nedbalosti rozsah díla jinak než jak vyplývá z projektové dokumentace za účelem, aby dosáhl vyšší ceny díla, jež se odvíjí podle dohody stran od ceny uvedené v položkovém rozpočtu.
Žalovaná je na rozdíl od odvolacího soudu přesvědčena, že jako objednatelka má na základě předmětné smlouvy o dílo nárok na uplatnění vad kvalitativních i kvantitativních, neboť dílo trpí vadami, neodpovídá-li rozsahem a parametry dílu sjednanému ve smlouvě. Podle dovolatelky byla žalobkyně, jako zhotovitelka, povinna sestavit rozpočet takovým způsobem, aby tento co nejvěrněji odpovídal požadavkům na jednotlivé části díla vyžadované projektovou dokumentací. Pokud by tak učinila, nevznikl by žalobkyni nárok na doplatek ceny díla. Žalovaná je přesvědčena, že není povinna žalobkyni cokoli na doplacení ceny díla hradit a stejně tak nepovažuje za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení požadované smluvní pokuty. I kdyby bylo možno připustit oprávněnost nároku žalobkyně na doplacení ceny díla, žalovaná má za to, že nárok žalobkyně stejně zanikl, a to započtením ze strany žalované dne 17.9.2009, kdy oproti pohledávce žalobkyně na doplacení ceny díla započetla svoji pohledávku vůči žalobkyni z titulu nároku na slevu z ceny díla v totožné výši.
Na základě uvedených důvodů dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně v napadeném rozsahu byl zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaná doplnila dovolání tzv. „Rozvedením důvodů dovolání“ ze dne 9.2.2011.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání žalované navrhla odmítnutí dovolání, neboť má za to, že oba soudy dospěly ke správnému právnímu závěru. Poukazuje na to, že rozhodným kritériem je cena za dílo ve výši 1 720 000 Kč sjednaná ve smlouvě, přičemž nabídkový rozpočet sloužil jen jako podklad pro jednání o ceně díla. Žalobkyně dále připomíná, že námitky žalované k hodnocení důkazů a učiněným skutkovým zjištěním nelze podřadit uplatněnému dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), po zjištění, že dovolání žalované bylo podáno včas (§240 odst. 1 o. s. ř.) a je řádně zastoupena advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolací soud nepřihlédl k podání ze dne 9.2.2011, označené jako „Rozvedení důvodů dovolání“, neboť toto doplnění dovolání bylo podáno po lhůtě určené k podání dovolání, jež uplynula dne 12.12.2010, a proto k tomuto podání nemůže být přihlédnuto (§242 odst. 4 o. s. ř.).
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
V posuzované věci není dovolání podané proti rozsudku odvolacího soudu přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je-li napadán potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, a není přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť v dané věci nejsou dány předpoklady pro uplatnění této přípustnosti dovolání.
Zbývá tedy posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Předpokladem pro závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Je třeba konstatovat, že přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Teprve za situace, kdy dovolací soud shledá přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku, může se zabývat uplatněnými dovolacími důvody.
Je třeba připomenout, že přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním právním významu rozhodnutí po stránce právní. Z toho vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních (ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají. Při dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny, skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.
Nesouhlasí-li dovolatelka s hodnocením provedených důkazů, je namístě uvést, že přezkoumávání hodnocení důkazů nemůže být předmětem dovolací řízení při uvažované přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. §241a odst. 3 o. s. ř. a Občanský soudní řád, komentář, Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.BECK, 7. vydání r. 2006, str. 1268).
V dané věci soudy vyšly ze skutkových zjištění, že účastnice uzavřely dne 29.8.2003 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení hrubé stavby rodinného domu podle projektové dokumentace. Cena byla podle zjištění soudu prvního stupně, s jehož závěry se odvolací soud ztotožnil, stanovena ve smlouvě pevnou částkou bez DPH ve výši 1 720 000 Kč. Cena díla měla být hrazena postupně formou záloh, přičemž po dokončení díla, tj. po sepsání předávacího protokolu měla být vystavena závěrečná faktura, v níž zhotovitelka měla vyúčtovat celkovou cenu díla, vypořádat DPH, případné předem dohodnuté a objednatelkou odsouhlasené vícepráce, měly být odečteny zálohové platby a zádržné ve výši 100 000 Kč. První polovina zádržného ve výši 50 000 Kč měla být uhrazena po podpisu protokolu o odstranění vad a nedodělků, druhá polovina ve výši 50 000 Kč měla být vrácena do 1.1.2005. Položkový rozpočet, na jehož podkladě byla cena díla stanovena, nebyl podle zjištění soudů neúplným rozpočtem ve smyslu §547 odst. 2 obch. zák. a ani rozpočtem nezávazným ve smyslu ů 547 odst. 3 obch. zák.
Z těchto skutkových zjištění, která nemohou být v rámci dovolacího důvodu podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. podrobena dovolacímu přezkumu, soudy učinily správný právní závěr, že mezi účastnicemi byla sjednána podle §546 odst. 1 obch. zák. pevná cena díla ve výši 1 720 000 Kč.
Ze skutkových závěrů soudů, dále vyplynulo, že dílo bylo provedeno bez vad, což soud dovodil po zhodnocení důkazu provedeného znaleckým posudkem, zpracovaným Zdeňkem Barešem. Jak výše uvedeno, ani hodnocení důkazů nepodléhá dovolacímu přezkumu.
Odvolacímu soudu nelze proto vytknout nesprávné právní posouzení věci, jestliže z uvedených skutkových zjištění dovodil, že žalobkyně právo na požadovaný doplatek ceny díla podle §548 odst. 1 obch. zák., jestliže bylo dílo ve smyslu §554 odst. 1 obch. zák. provedeno jeho řádným ukončením a předáním žalované, jako objednatelce.
Rovněž uplatněný nárok na smluvní pokutu byl posouzen odvolacím soudem správně v souladu se smluvním ujednáním v předmětné smlouvě o dílo v čl. VIII. bodu 2 a odvolací soud se s uplatněným nárokem na zaplacení smluvní pokuty vypořádal i v souladu s §301 obch. zák.
Rozhodnutí odvolacího soudu nemá tedy ve věci samé ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání žalované není podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné a podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. jej odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 10 000 Kč §3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění před novelou vyhláškou č. 64/2012 Sb. s ohledem na přechodná ustanovení vyhlášky č. 64/2012 Sb. a zahájení dovolacího řízení a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., v platném znění), tedy celkem ve výši 10 300 Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.
V Brně 20. června 2012
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu