ECLI:CZ:NS:2012:23.ND.185.2012.1
sp. zn. 23 Nd 185/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně M. H., zastoupené JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalované DEVELOP BUILDING s.r.o. , se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Kubelíkova 1224/42, IČO: 277 63 056, zastoupené Mgr. Gabrielou Dudášovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, o zaplacení částky 294.706,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 54/2012, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 54/2012 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 předložil Nejvyššímu soudu České republiky věc vedenou pod sp. zn. 4 C 54/2012 s návrhem, aby byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Olomouci (§12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“). Uvedl, že žalobce má bydliště v Olomouci, její zástupce má sídlo v Brně a žalovaná vyvíjí svoji činnost převážně v Olomouci, kde se – jak vyplývá z jejích webových stránek – nalézá i její kancelář. Zdůraznil, že řízení se s ohledem na charakter nároku patrně neobejde bez ohledání na místě samém a bez znaleckého zkoumání, které se musí uskutečnit v obvodu Okresního soudu v Olomouci. Vzhledem k tomu měl za to, že projednání věci Okresním soudem v Olomouci by vedlo k rychlejší a hospodárnější ochraně práv účastníků.
Žalobkyně s návrhem souhlasila a navrhla, aby bylo spojeno k dalšímu řízení dalších 14 obdobných věcí.
Žalovaná s návrhem nesouhlasila s odůvodněním, že sídlí – stejně jako její zástupkyně – v Praze a že rovněž její statutární orgán má bydliště v Praze. Dále namítla, že nemá kancelář v Olomouci a že údaj na webových stránkách o jejím sídle v Olomouci není aktuální; dodala, že navíc tato skutečnost není pro předmět sporu významná. Zdůraznila, že – stejně jako žalobci, resp. Společenství vlastníků jednotek domu M., Olomouc, – si i ona nechala vyhotovit znalecký posudek k vadám na nemovitostech, které mají být předmětem sporu, a připomněla, že žalovaná částka vychází právě ze znaleckého posudku vypracovaného pro zmíněné společenství vlastníků. S ohledem na to není podle jejího názoru potřebné a ani hospodárné, aby místo samé ohledával soud. Z těchto důvodů by projednání věci Okresním soudem v Olomouci nevedlo k rychlejší a hospodárnější ochraně práv účastníků a kromě toho by tím došlo k zásahu do jejího práva na zákonného soudce, neboť takový zásah není k přikázání věci (s ohledem na použitou argumentaci) ospravedlnitelný.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o.s.ř.) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována (§12 odst. 3 věta druhá o.s.ř.); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.
V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvody, kterými byl návrh odůvodněn, jsou sice srozumitelné, avšak z hlediska rozhodnutí o přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu jsou nedostatečné. Přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci by se nepříznivě projevilo v poměrech žalované, jež s přikázáním věci nesouhlasí, a která by nesla zvýšené náklady řízení spojené s účastí statutárního orgánu, resp. svého právního zástupce, kteří mají sídlo v Praze, na procesních úkonech realizovaných Okresním soudem v Olomouci. Sama skutečnost, že žalobci bydlí v obvodu Okresního soudu v Olomouci pak důvod pro přikázání věci tomuto soudu nezakládá; případnou nezbytnou osobní účast žalobců (účastnické výpovědi apod.), resp. ohledání na místě samém, je totiž možno řešit dožádáním podle §39 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Má-li k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti docházet jen zcela výjimečně a z jiných důvodů, než pro které byla věc předložena, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci by bylo jen těžko odůvodnitelné. Z těchto důvodů návrhu nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. července 2012
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu