ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.1322.2012.1
sp. zn. 25 Cdo 1322/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce JUDr. P. J. , proti žalovaným 1) SHIBA KLUBU ČR, IČO 70893691 , se sídlem Brno, Mojmírovo náměstí 22, a 2) Ing. H. P. , oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Fojtou, advokátem se sídlem Brno, Drobného 34, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 290/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 11. 2011, č.j. 12 Co 270/2011-461, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 1. 2012, č.j. 12 Co 270/2011-467, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 11. 2011, č.j. 12 Co 270/2011-461, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 1. 2012, č.j. 12 Co 270/2011-467, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 2. 2011, č.j. 22 C 290/2005-412, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci 40.000,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, v němž navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Ve vyjádření k dovolání žalovaní uvedli, že považují dovolání za nepřípustné, a navrhli, aby jej dovolací soud odmítl a přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (dále jen „o. s. ř.“) a shledal, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Jelikož napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 40.000,- Kč, tedy nedosahujícím zákonné hranice 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena [§237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], o čemž byli účastníci v usnesení odvolacího soudu náležitě poučeni.
Nejvyšší soud proto podle §218 písm. c) ve spojení s §243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřísluší, neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a vyjádření žalovaných k dovolání, které se zabývá pouze přípustností dovolání z hlediska §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ač přípustnost dovolání je zákonem výslovně vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., nelze považovat za úkon účelně provedený k ochraně práv žalovaných.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. září 2012
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu