ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.1609.2012.1
sp. zn. 25 Cdo 1609/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Mgr. D. K. , proti žalovanému JUDr. V. F. , zastoupenému JUDr. Jarmilou Zichovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pellicova 2c, o 313.333,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 47/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2011, č. j. 44 Co 414/2011-196, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně usnesením ze dne 26. 9. 2011, č. j. 38 C 47/2007-188, zamítl žádost Mgr. T. O., advokáta, o zproštění funkce ustanoveného zástupce žalobkyně.
K odvolání obou účastníků řízení Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 12. 2011, č. j. 44 Co 414/2011-196, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se Mgr. T. O. „ustanovení zprošťuje“ a další advokát se k zastoupení žalobkyně neustanovuje.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž uvádí, že nutnost výměny jí ustanovených zástupců nezavinila, a poukazuje na důvody, pro které vyvstala potřeba ustanovení již čtvrtého zástupce v pořadí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatelka sice není zastoupena advokátem, ani nedoložila, že by měla sama právnické vzdělání, avšak vzhledem k nepřípustnosti dovolání není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle §104 odst. 2 o.s.ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o.s.ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně zproštění ustanoveného zástupce. Do výčtu rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné, obsaženého v ustanoveních §237 až §239 o.s.ř., nelze takové rozhodnutí zařadit.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, protože napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé. Za věc samu se pokládá nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto - §79 odst. 1 o.s.ř. Rozhodnutí o zproštění ustanoveného zástupce a neustanovení jiného neřeší věc samu (vymezenou návrhem resp. žalobou). Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, dovolací soud o náhradě nákladů dovolacího řízení nerozhodoval s tím, že o nich bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2012
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu