ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.2270.2011.1
sp. zn. 25 Cdo 2270/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců a) A. M. , a b) A. M. , obou zastoupených Mgr. Petrem Vysoudilem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Matiční 730/3, proti žalované OKD, a. s., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Prokešovo nám. č. 6/2020, IČO 26863154, zastoupené JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 108 C 184/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. prosince 2010, č. j. 57 Co 323/2010-410, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 57 Co 323/2010-410, jímž Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 11. 6. 2010, č. j. 108 C 184/2006-379, ve výroku o věci samé ohledně částky 62.813,- Kč a ve výroku o náhradě nákladů vůči státu, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle §243c odst. 2 o.s.ř. odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Přezkumu napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení brání ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Žalovaná totiž dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o platební povinnosti v částce 62.813,- Kč, která sestává z ušlého zisku za neuskutečněný pronájem nebytových prostor ve výši 18.664,- Kč a z nákladů na opravu poškozené čističky ve výši 44.149,- Kč. Vzhledem k tomu, že jde o dva samostatné dílčí nároky odvíjející se od odlišného skutkového základu, byť mající původ v téže škodné události (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1097/2004, publikované pod C 3431 v Souboru civilních rozhodnutí NS, C. H. Beck), zohledňuje se tato samostatnost i při rozhodování o přípustnosti dovolání. Dovolání tak směřuje proti dvěma výrokům rozsudku o věci samé, kterými bylo rozhodnuto o samostatných peněžitých plněních nepřevyšujících 50.000,- Kč, přípustnost dovolání je tudíž vyloučena citovaným ustanovením. Nejvyšší soud proto dovolání žalované jako nepřípustné odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcným obsahem jí uplatněných námitek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaná nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobcům v této fázi řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2012
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu