ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.3733.2011.1
sp. zn. 25 Cdo 3733/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. J. V. , zastoupeného JUDr. Pavlem Smetkou, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, Masarykova 1031, proti žalovanému J. H. , o 20.237,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem ve věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 1648/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. září 2010, č. j. 38 Co 139/2010-356, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 9. 2010, č. j. 38 Co 139/2010-356, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 3. 11. 2009, č. j. 5 C 1648/2001-302, jímž byla postupem podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rovněž rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že veškerá podání žalobce označená jako žaloba pro zmatečnost neobsahovala náležitosti podle §79 odst. 1 a §232 odst. 1 o.s.ř., zejména žalobce neoznačil rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje, v jakém rozsahu toto rozhodnutí napadá, a neuvedl důvod zmatečnosti. Nedostatky tohoto podání nebyly žalobcem odstraněny ani přes dvě řádně doručené výzvy podle §43 odst. 1 o.s.ř. k opravě a doplnění žaloby, a v řízení tak nebylo možno pokračovat; žalobce vady podání neodstranil ani v odvolacím řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Nesouhlasí s odvolacím soudem, že podal žalobu pro zmatečnost, nýbrž má za to, že již prvním podáním ze dne 31. 7. 2008 uplatnil žalobu na obnovu řízení obsahující všechny náležitosti podle §232 odst. 1 o.s.ř. a popisující i vytýkané vady řízení. Výzvy soudu k opravě a doplnění podání chápal jako požadavek na změnu znění žaloby, kterou proto následně nesprávně označil za žalobu pro zmatečnost, i když se obsahově stále jednalo o obnovu řízení. Rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje, je uvedeno v záhlaví podání a rozsah, v jakém rozhodnutí žalobce napadá, je uveden v závěrečných ustanoveních žaloby Ad 1. a Ad 2. Vadu řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spatřuje dovolatel v tom, že mu nebyl k podání žaloby podle hlavy druhé o.s.ř. ustanoven zástupce z řad advokátů. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil těmto soudům k dalšímu projednání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Podle ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání; je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. §232 odst. 1 o.s.ř.). Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (zmatečnosti) mohou být měněny jen po dobu trvání lhůt k žalobě (srov. §232 odst. 2 o.s.ř.).
Neobsahuje-li žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. §235a odst. 2, §43 odst. 1 o.s.ř.). Není-li žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. §235a odst. 2 a §43 odst. 2 větu první o.s.ř.).
Především není opodstatněná dovolací námitka, že soudy obou stupňů nesprávně posuzovaly podání žalobce jako žalobu pro zmatečnost. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce v podání ze dne 31. 7. 2008 soudu sdělil, že podává „žalobu na obnovu řízení pro zmatečnost dle §228 o.s.ř.“, jejímž obsahem byla podrobná rekapitulace dosavadního průběhu řízení a kritika práce advokátů zastupujících žalobce. Dále v ní uvedl, že „obnovu řízení žádám z toho důvodu, že v rozsudku 1648/2001 jsou nepřesnosti, které mě v rámci soudního řízení zvláště u OS v Hodoníně poškozují“ a že lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení je zachována. Zcela důvodně za této situace soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 12. 2008, č. j. 5 C 1648/2001-288, žalobce vyzval, aby do 15 dnů od doručení usnesení odstranil vady podání tak, že vylíčí skutečnosti, které svědčí o tom, že žaloba byla podána včas, označí důkazy, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, označí rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje, v jakém rozsahu je toto napadáno a aby uvedl, zda svým podáním zamýšlel podat žalobu pro zmatečnost nebo žalobu na obnovu řízení. Je tedy zřejmé, že soud postupoval v souladu s ustanovením §43 o.s.ř., neboť podání bylo neúplné, trpělo neurčitostí a rozpory v tvrzení a neobsahovalo náležitosti žaloby pro zmatečnost ani na obnovu řízení, aniž bylo zřejmé, který z těchto opravných prostředků je vlastně míněn. V reakci na výzvu soudu pak žalobce jednoznačně označil podání za žalobu pro zmatečnost a také v textu podání opakoval, že podává žalobu pro zmatečnost. Protože usnesení soudu neobsahuje poučení ani pokyn, aby byla podána žaloba pro zmatečnost, nelze výzvu soudu chápat jako požadavek na změnu znění žaloby a nelze přisvědčit dovolateli, že by jím provedené úpravy žaloby byly výsledkem nesprávného podnětu soudu. Ostatně ani náležitosti žaloby na obnovu řízení žalobce nedoplnil, takže i taková žaloba by musela být odmítnuta postupem podle §43 odst. 2 o.s.ř.
O důvodu zmatečnosti se v žalobě uvádí pouze obecná informace bez konkrétních tvrzení, že „obnovu řízení žádám z toho důvodu, že v rozsudku 1648/2001 jsou nepřesnosti, které mě v rámci soudního řízení zvláště u OS v Hodoníně poškozují“ a že žalobce nebyl řádně zastoupen, když soudem ustanovení zástupci spis řádně neprostudovali. Jako relevantní odpověď k výzvě soudu ze dne 17. 9. 2009, č. j. 5 C 1648/2001-299, aby žalobce doplnil, v čem spatřuje důvod zmatečnosti, označil rozhodnutí, proti kterému žaloba pro zmatečnost směřuje, a též doplnil, v jakém rozsahu je toto rozhodnutí napadáno, žalobce pouze uvedl nekonkrétní a nesrozumitelný důvod, že „mimořádný opravný prostředek, t.j. tuto žalobu pro zmatečnost, předkládám z důvodů ustoupení požadavku právní jistoty neméně důležitému zájmu veřejnému z hlediska zákonnosti.“
Jestliže soud prvního stupně poučil žalobce o zákonných náležitostech žaloby pro zmatečnost (§232 odst. 1 o.s.ř.) a o tom, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento její nedostatek pokračovat, soud žalobu pro zmatečnost odmítne (§43 odst. 2 o.s.ř.), lze takový postup soudu považovat za odpovídající požadavku ustanovení §43 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť žalobci byla poskytnuta srozumitelná a dostatečná informace o tom, jak má žalobu doplnit, jakož i o následcích neodstranění vytýkaných vad žaloby. Žaloba pro zmatečnost zůstala i po jejím doplnění neurčitá a nesrozumitelná zejména v údaji o tom, z jakého důvodu je žaloba pro zmatečnost podána; nedostatek těchto údajů přitom brání pokračování v řízení o žalobě pro zmatečnost. I když přes nejasnosti ve vymezení rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje (v záhlaví podání je uvedena pouze spisová značka, nikoliv číslo jednací, a v textu se poukazuje i na nesprávnost dalších procesních rozhodnutí), je možno dovodit, kterého rozhodnutí se žaloba týká, pak rozsah, v jakém rozhodnutí žalobce napadá, již dovodit nelze, neboť v závěrečných odstavcích žaloby (označeny Ad 1. a Ad 2.) je pouze žalobní návrh, z něhož rozsah, v jakém žalobce rozhodnutí napadá, přímo nevyplývá. Uvedené nedostatky žaloby pro zmatečnost žalobce neodstranil ani v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby.
Vadu řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatel spatřuje v tom, že žalobci nebyl k podání žaloby podle hlavy druhé o.s.ř. ustanoven zástupce z řad advokátů. Neporozuměl-li žalobce poučení soudu prvního stupně v usnesení ze dne 19. 12. 2008, č. j. 5 C 1648/2001-288, a ze dne 17. 9. 2009, č. j. 5 C 1648/2001-299, které podle dovolacího soudu splňují všechny náležitosti výzvy ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř., nic mu nebránilo, aby to uvedl již v podání ze dne 1. 2. 2009, jímž reagoval na výzvu soudu k doplnění žaloby, případně v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby. Z obsahu podání žalobce ze dne 1. 2. 2009 a 10. 10. 2009 (ani z jeho odvolání) rozhodně nevyplývá, že by požadoval vysvětlení či objasnění toho, jak postupovat při odstraňování vad žaloby pro zmatečnost ze dne 31. 7. 2008; nejde proto o situaci, že by žalobce nevěděl, jakou vadu podání má odstranit, a že tedy nebyl soudem řádně poučen. Žalobci navíc v původním nalézacím řízení byl ustanoven zástupce z řad advokátů, tudíž věděl, že o ustanovení zástupce může soud požádat, avšak neučinil tak. Bez návrhu účastníka není soud povinen (ani oprávněn) ustanovit mu zástupce (srov. §30 odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že závěr odvolacího soudu o důvodech pro odmítnutí žaloby je z hlediska uplatněných dovolacích námitek správný, přičemž nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. července 2012
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu