ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.1097.2011.1
26 Cdo 1097/2011, 26 Cdo 1099/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně městské části Praha 6 , se sídlem Praha 6, Čs. armády 23, proti žalovanému Mgr. V. P., o zaplacení částky 10.980,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 47 C 140/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. června 2010, č. j. 64 Co 129/2010-87, a opravnému usnesení téhož soudu ze dne 3. září 2010, č. j. 64 Co 129/2010-90, takto:
I. Dovolání se odmítají .
II. Žalobkyni se náhrada nákladů dovolacího řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 17. 6. 2010, č.j. 64 Co 129/2010-87, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 3. 9. 2010, č.j. 64 Co129/2010-90, potvrdil usnesení ze dne 9. 10. 2009, č.j. 47 C 140/2005-78, kterým Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) odmítl (pro opožděnost) odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 6. 2009, č.j. 47 C 140/2005-67 (kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 29. 1. 2007, č.j. 47 C 140/2005-49, jako opožděně podané); současně rozhodl o nákladech řízení.
Proti označeným usnesením odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v nichž vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutími; namítal především, že vzhledem k tomu, že mu rozsudek soudu prvního stupně nebyl doručen, jsou následná usnesení o odmítnutí odvolání (včetně napadeného potvrzujícího rozhodnutí) neopodstatněná.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání namítla, že není přípustné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.), poté co shledal, že dovolání byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou (§240 odst. 1 o.s.ř.), se zabýval jejich přípustností.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesením odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a také v §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadenými usneseními odvolacího soudu nebyla změněna (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzena (§237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.
Dovolání nejsou přípustná ani podle §238, §238a odst. 1 a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání (za obdobného použití §237 odst. 1 a 3 o.s.ř.) přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle §208 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp.zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 41, ročník 2003).
Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání proti napadeným usnesením odvolacího soudu nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustná odmítl (§241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243 odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., a je odůvodněn tím, že vyjádření žalobkyně k dovolání nelze vzhledem k jeho obsahu považovat za náklad potřebný k účelnému uplatňování nebo bránění práva.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2012
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu