ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.1165.2012.1
sp. zn. 26 Cdo 1165/2012
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobců a/ P. K. a b/ M. O. , zastoupených Mgr. Jiřím Lukešem, advokátem se sídlem Praha 10, Vršovická 27/7, proti žalované L. V. , zastoupené Mgr. Janem Maškem, advokátem se sídlem Kladno, Pekařská 658, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 15 C 33/2010, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2011, č. j. 31 Co 444/2011-130, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2011, č. j. 31 Co 444/2011-130, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. května 2011, č. j. 15 C 33/2010-90, vyhověl žalobě a přivolil (z důvodu podle §711a odst. 1 písm. c/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění po novele provedené zákonem č. 107/2006 Sb. do 31. října 2010 – dále jen „obč. zák.“) k výpovědi žalobců ze dne 1. června 2010 z nájmu žalované k „bytu č. 1 o velikosti 1+1 v domě čp. v K. ulice B.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“, resp. „dům“), určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalované uložil povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobcům do patnácti dnů od zajištění přiměřeného náhradního bytu a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
Z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného domu. Ohledně předmětného bytu uzavřeli účastníci nájemní smlouvu na dobu neurčitou. K žádosti žalobců jako spoluvlastníků domu vydal magistrát města Kladna, odbor výstavby, dne 30. března 2010 stavební povolení na stavební úpravy mimo jiné i předmětného bytu a na přístavbu předmětného domu, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. května 2010. Stavební úpravy bytu se mají týkat především elektrických a plynových rozvodů a odpadů a dále má jít o opravu a výměnu oken, dveří, podlah, omítek a o vybudování koupelny a WC. Kromě toho bude uskutečněna celková rekonstrukce a přístavba předmětného domu, která povede i ke změnám jeho společných prostor. Přitom takto vyjmenované opravy v bytě a rekonstrukční práce v jednotlivých částech domu nejde od sebe oddělit, budou časově náročné (budou trvat delší dobu) a v jejich důsledku nelze byt ani dům po delší dobu užívat. Na tomto skutkovém základě dovodil, že byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák., neboť byt i dům vyžadují shora popsané stavební opravy a úpravy, při nichž nebude možné v bytě delší dobu bydlet. Za této situace k výpovědi přivolil.
K odvolání žalované Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 15. prosince 2011, č. j. 31 Co 444/2011-130, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a žalobcům uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek.
Po zopakování důkazů v odvolacím řízení se odvolací soud ztotožnil se skutkovými zjištěními týkajícími se (spolu)vlastnického práva žalobců k předmětnému domu, smlouvy o nájmu předmětného bytu a stavebního povolení ze dne 30. března 2010. Dále zjistil následující skutečnosti. Elektro zařízení v předmětném bytě odpovídá platným normám a je schopno trvalého a bezpečného provozu, avšak rozvody odpovídají podmínkám padesátých a šedesátých let minulého století, nelze používat spotřebiče o větším příkonu a je třeba uvažovat o jejich rekonstrukci v horizontu jednoho roku. Spalinová cesta neodpovídá bezpečnému provozu (neboť komín je opatřen nevyhovující vložkou), je nekontrolovatelná a nečistitelná a nadstřešní část komínu je zchátralá. V bytě jsou nevyhovujícím způsobem umístěny plynové spotřebiče, není zajištěno jejich odvětrávání do komína, rozvody plynu jsou nevyhovující, uzávěry spotřebičů jsou nepřístupné a rozvod plynu musí být (a není) celosvařený. Při přístavbě předmětného domu bude zazděno okno žalované z kuchyně, stávající kuchyně bude zmenšena o čtyři metry a bude rozdělena na komoru, předsíň a příslušenství. Žalovaná trpí neurotickými obtížemi, spolu s dcerou, která je těžce zdravotně postižená, je na současné bydlení velmi vázána a stěhování by vedlo k těžké dekompenzaci žalované i její dcery. Matka žalované není schopna větší fyzické zátěže. Na tomto skutkovém základě odvolací soud především dovodil, že ustanovení §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák. v sobě zahrnuje dvě skutkové podstaty; jde jednak o situaci, kdy je dána potřeba naložit s domem nebo bytem z důvodu veřejného zájmu tak, že byt nelze užívat, a jednak o situaci, kdy byt nebo dům vyžadují opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat. Poté zdůraznil, že v posuzovaném případě byl ve výpovědi z nájmu bytu uplatněn výpovědní důvod podle §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák. v podobě posléze uvedené skutkové podstaty (dále též jen „druhá skutková podstata“). Podle ustálené soudní praxe (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 26 Cdo 2817/2007) však musí jít v takovém případě o nezbytné a zároveň závažné opravy bytu, a to opravy potřebné k zachování jeho stávajícího stavebního určení. V daném případě však je cílem stavební úpravy přístavba předmětného domu a změna ve stávajícím uspořádání bytu. Navíc zamýšlené opravy v bytě (rekonstrukce elektrických a plynových rozvodů, rozvodů vody a kanalizace, výměna oken a vyvložkování komína) jsou opravami, které se běžně (s určitými omezeními) uskutečňují při bydlení nájemců a nepřesahují dobu 3 a 4 týdnů. Vzhledem k uvedenému usoudil, že není naplněna druhá skutková podstata a tudíž ani uplatněný výpovědní důvod podle §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák., a proto vyhovující rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, v němž namítli, že napadené rozhodnutí je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívá na nesprávném právním posouzení a vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Po obsáhlém vylíčení okolností vztahujících se k danému případu uvedli, že odvolací soud nesprávně zjistil povahu a rozsah stavebních prací (oprav), které se mají v předmětném bytě uskutečnit (v této souvislosti dodali, že tento byt /a také byt matky žalované nacházející se rovněž v předmětném domě/ je posledním prostorem v domě, které se zatím – v důsledku postoje žalované – nepodařilo opravit). Jde totiž nejen o nové rozvody elektřiny, vody, plynu a odpady, jak zjistil odvolací soud, nýbrž i o posun příček, dveří a dveřních zárubní, vybourání stávajících podlah a položení nových, o nové omítky a výměnu oken. Podle jejich názoru takovéto opravy jsou potřebné k zachování stávajícího stavebního určení bytu. V této souvislosti odvolacímu soudu rovněž vytkli, že nevzal v úvahu, že Okresní soud v Kladně ve věci sp. zn. 5 T 184/2010 pravomocně rozhodl, že svým jednáním žalobce nespáchal trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, nebo bytu nebo nebytovému prostoru podle §208 odst. 2 trestního zákona a nedopustil se ani jiného trestného činu. Dále namítli, že správně použité ustanovení §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák. odvolací soud nesprávně vyložil, uvažoval-li o pouhých opravách v bytě a nikoli také v předmětném domě (předmětný dům je asi 120 let starý, dlouhou dobu neudržovaný, dovolatelé ho vlastní od roku 1999 a postupně opravují). Navrhli, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky povinného advokátního zastoupení dovolatelů (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.) a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., neboť směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
Podle §242 odst. 1 a 3 o.s.ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3 o.s.ř. (existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu), jakož i k tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), i když nebyly v dovolání uplatněny. Ani posléze uvedené vady dovolatelé – vzhledem k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o.s.ř.) – neuplatnili, byť výslovně namítli, že napadené rozhodnutí je postiženo vadou, které mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jejich dovolací námitky jsou totiž z obsahového hlediska podřaditelné pod dovolací důvody podle §241a odst. 2 písm. b/, odst. 3 o.s.ř.
Podle §241a odst. 3 o.s.ř. je-li dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř. (v projednávané věci je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Za skutkové zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu citovaného ustanovení pokládat výsledek hodnocení důkazů, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení §132 o.s.ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo z přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti logický rozpor, nebo který odporuje ustanovení §133 až §135 o.s.ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného (popřípadě i procesního) práva (srov. Občanský soudní řád, komentář, 5. vydání 2001, nakladatelství C. H. BECK, strana 1003 - 1004).
Dovolací soud už na tomto místě předesílá, že pro posouzení otázky naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu podle §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák. je právně významné rovněž skutkové zjištění o rozsahu oprav, které mají být uskutečněny v předmětném bytě. Odvolací soud v tomto ohledu z provedených důkazů zjistil, že půjde o rekonstrukci elektrických a plynových rozvodů, rozvodů vody a kanalizace, výměnu oken a vyvložkování komína. Přehlédl ovšem, že vedle těchto prací má jít rovněž o opravu a výměnu dveří, podlah a omítek a také o vybudování koupelny a WC, jak vyplynulo z provedených důkazů a jak nakonec správně zjistil také soud prvního stupně. Dovolatelé mu toto pochybení vytkli. Přitom oprava a výměna dveří, podlah a omítek ke změně ve stávajícím uspořádání bytu rozhodně nepovede a podle názoru dovolacího soudu k takovéto změně v tom smyslu, jak je chápána v ustálené soudní praxi (viz např. odvolacím soudem zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2008, sp. zn. 26 Cdo 2817/2007), nedojde ani po vybudování koupelny a WC v bytě; stávající byt totiž bude i nadále sloužit k bydlení, avšak na úrovni, která je v současné době běžným standardem. Ve vztahu k předmětnému domu učinil odvolací soud skutkový závěr, že cílem stavební úpravy je přístavba předmětného domu. Opomněl však, že má jít nejen o přístavbu, nýbrž i o časově náročnou celkovou rekonstrukci předmětného domu, která povede i ke změnám jeho společných prostor, a že vyjmenované opravy v bytě a rekonstrukční práce v jednotlivých částech domu nepůjde od sebe oddělit. Dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř. tudíž byl užit opodstatněně.
Právní názor, že nebyl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle §711a odst. 1 písm. c/ obč. zák., má – s přihlédnutím k řečenému – základ v nesprávně zjištěném skutkovém stavu věci, a už proto neobstojí. Právní otázku, zda předmětný byt nebude možné delší dobu užívat (§711a odst. 1 písm. c/ obč. zák.), bude totiž zapotřebí znovu řešit i z pohledu skutkových zjištění vztahujících se k opravě a výměně dveří, podlah a omítek a také k vybudování koupelny a WC v bytě a zároveň i z pohledu skutkových zjištění týkajících se časově náročné celkové rekonstrukce a přístavby předmětného domu, která povede i ke změnám jeho společných prostor.
Rozsudek odvolacího soudu tedy není z hlediska uplatněných dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 písm. b/, odst. 3 o.s.ř. a jejich obsahové konkretizace správný. Nejvyšší soud ho proto podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil a podle §243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta první o.s.ř.).
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. září 2012
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu