ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.3114.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 3114/2011-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce S. R. , bytem v O., proti žalované M. K. , bytem v P., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 5 C 118/2008, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. února 2011, č. j. 19 Co 23/2011-160, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 8. 2. 2011, č. j. 19 Co 23/2011-160, potvrdil usnesení Okresního soudu v Prostějově (soud prvního stupně) ze dne 15. 11. 2010, kterým zastavil dovolací řízení (z důvodu nezaplacení soudního poplatku z dovolání) a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná (nezastoupena advokátem) podáním ze dne 11. 4. 2011, které lze podle jeho obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) pokládat za dovolání proti usnesení odvolacího soudu.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod č. 61/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 1997, pod č. 88). Přípustnost dovolání nezakládá ani §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání, v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno.
Dovolací soud proto bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost, aniž se zabýval otázkou nedostatku povinného zastoupení dovolatelky.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobci podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. listopadu 2012
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu