ECLI:CZ:NS:2012:26.ND.67.2012.1
sp. zn. 26 Nd 67/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce P. C. , bytem v P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 166/2011, u Městského soudu v Praze (jako soudu odvolacího) pod sp. zn. 55 Co 524/2011, a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 25/2012 o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Keményová, JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Hana Voclová a JUDr. Stanislav Bernard, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 25/2012.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 19. 10. 2011 žalobce P. C. vznesl mimo jiné námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Podjatost soudců spatřuje v jejich předchozím členství v Komunistické straně Československa (dále jen KSČ), přičemž někteří ze soudců tohoto soudu již minimálně jedno odvolání P. C. řešili, vždy ho poškodili, porušili občanský soudní řád a své komunistické minulosti se tedy nezpronevěřili. Namítal, že soudci totalitního komunistického režimu nemohou být nikdy považováni za nestranné a nepodjaté vůči účastníku, který je bývalým politickým vězněm téhož totalitního komunistického režimu, kterému oni bezvýhradně sloužili.
Vrchní soud v Praze předložil námitku podjatosti spojenou s návrhem na vyloučení soudců tohoto soudu – bývalých členů KSČ – Nejvyššímu soudu spolu se spisem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 23 C 166/2001, a s písemným vyjádřením výše jmenovaných soudců zařazených v senátě 4 Co a zastupujících soudců senátu 55 Co, jimž podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze přísluší projednání a rozhodnutí dané věci.
Všichni tito soudci se shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle rozvrhu práce přísluší o vznesené námitce podjatosti rozhodnout tříčlennému senátu 26 Cdo, protože žalobce vznesl i námitku podjatosti vůči soudci tohoto senátu JUDr. Miroslavu Ferákovi, rozhodl jiný senát Nejvyššího soudu nejdříve o této námitce. Usnesením ze dne 17. 7. 2012, č. j. 28 Nd 128/2012-31, rozhodl, že soudce JUDr. Miroslav Ferák není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Nd 67/2012.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Důvodem vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je zpravidla přímý zájem soudce na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
Z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci nebo k účastníkům.
Případné členství či kandidatura na členství v bývalé KSČ, což činí žalobce hlavním důvodem své námitky podjatosti těchto soudců, není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout. Na tomto závěru nic nemění ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/2010, neboť toto rozhodnutí se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (popř. kandidatury) soudců v KSČ v období před 17. 11. 1989.
Nejvyšší soud se ostatně otázkou vyloučením soudců z projednávání věcí (k námitce podjatosti vznesené žalobcem) z důvodů jejich členství či kandidatury v KSČ zabýval opakovaně (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. 4 Nd 296/2010, ze dne 20. 3. 2012, sp. zn. 20 Nd 14/2012, ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 23 Nd 370/2011) a dospěl k závěru, že míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Případný závěr o podjatosti soudců se musí opírat o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce nemůže být pouhý odkaz na jeho politickou angažovanost v minulosti, prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu, míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Od těchto závěrů, jenž jsou i v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 3268/10, nemá důvod se Nejvyšší soud odchýlit ani v této projednávané věci.
Žalobcem namítané (obecné) okolnosti tak nemohou objektivně založit podjatost jmenovaných soudců a soudkyň Vrchního soudu v Praze.
Pokud žalobce ve svém podání u některých soudců Vrchního soudců v Praze namítal také jejich postup a rozhodování v jiných věcech, pak ani tato okolnost nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z projednávané věci, a to s ohledem na ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., podle kterého důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Protože Nejvyšší soud neshledal důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 25/2012, byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu, rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí v této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2012
Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc.
předsedkyně senátu