ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.1633.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 1633/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce M. M. , bytem v P., proti žalovaným 1) Hlavnímu městu Praha, IČ 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské nám. 2, zastoupenému JUDr. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 18 a 2) Městské části Praha 13, IČ 00241687, se sídlem v Praze 5, Sluneční nám. 2580/13, o zaplacení částky 3,000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 495/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2010, č. j. 28 Co 190/2010-71, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2010, č. j. 28 Co 190/2010-71, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 2. 2010, č. j. 25 Co 495/2009-64, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež postrádalo relevantní zákonem stanovené náležitosti podání, a to jak v rovině obecné (§42 odst. 4 o. s. ř.), tak v rovině speciální, tj. pokud jde o samotný charakter dovolání jako takového (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné, protože usnesení o ustanovení zástupce z řad advokátů v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání není dána ani ustanovením §237 odst. 1 o. s. ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1998, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 88/1997). Přípustnost dovolání tedy nebylo možno dovodit z žádného ustanovení platného procesního práva.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení ve věci končí
(viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, publikované pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 27. června 2012
JUDr. Josef Rakovský
předseda senátu