ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.2219.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 2219/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobce: I. M. , proti žalované: Česká republika – Krajský soud v Ostravě , se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží č. 34, o finanční odškodnění, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 60 Nc 6/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2012, č. j. 57 Co 339/2011-51, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě výše označeným bylo ve výroku I. potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2011, č. j. 60 Nc 6/2006-45, kterým bylo podání žalobce odmítnuto. Ve výroku II. usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Soud prvního stupně odmítl podání žalobce v souladu s ustanovením §43 odst. 2 o. s. ř. Podání žalobce nesplňovalo náležitosti stanovené v §42 a §79 o. s. ř., přičemž žalobce ani po výzvě soudu ze dne 7. 3. 2011 tyto vady neodstranil. Opravným usnesením téhož soudu bylo dne 12. 9. 2011 opraveno záhlaví usnesení, konkrétně chybné označení žalované.
Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Uvedl, že žalobce na výzvu soudu nijak nereagoval, přestože byl poučen o důsledcích neodstranění vad podle §43 odst. 2 o. s. ř. Nedostatek v tvrzeních žalobce tak brání dalšímu projednání žaloby.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž jako důvody označil: „1) jestliže Krajský soud v Ostravě není dle O.Z. žádná právnická osoba tak svým jménem nemá právo nic vydávat; 2) v této věci rozhodoval místně nepříslušný soud, protože žalovaný byla ČR; 3) soud byl neúměrně dlouhý.“ Na závěr navrhl zrušení usnesení.
Dne 21. 6. 2012 byl žalobce soudem prvního stupně vyzván, aby do 20 dnů ode dne doručení výzvy oznámil soudu, že si pro podání dovolání v této věci zvolil advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen o důsledcích nedodržení stanovené lhůty a též o možnosti podání návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Žalobce ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nijak nereagoval.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce není ve věci povinně právně zastoupen a tento nedostatek nebyl žalobcem ke dni vydání rozhodnutí odstraněn. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud rozhodl na základě ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. o zastavení dovolacího řízení ve věci.
Z dosavadního průběhu dovolacího řízení nevyplývá, že by žalované vznikly nějaké náklady, a proto bylo o nich bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku II. usnesení uvedeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2012
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.
předseda senátu