ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.230.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 230/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobce: F. K. , proti žalované: Lesní společnost Železná Ruda, a. s. , se sídlem Pancířská 348, Železná Ruda, zastoupena Mgr. Ladislavou Jindřichovou, advokátkou v Klatovech, Komenského 4, pro 7.596.861,- Kč, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 454/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 8. 2011, č. j. 18 Co 380/2011-127, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Plzni výše označeným bylo ve výroku I. potvrzen výrok I. usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 17. 6. 2011, č. j. 4 C 454/2009-116, kterým bylo řízení o žalobě zastaveno. Ve výroku II. usnesení odvolacího soudu byl změněn výrok II. usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 9.360,- Kč. Ve výroku III. usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení tak, že k jejich náhradě nemá právo žádný z účastníků.
Předmětem řízení je žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 7.596.861,- Kč, a která představuje v podstatě dluhy z podnikatelské činnosti. Žalobce v průběhu řízení opakovaně žádal o přiznání osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Naposledy byla žádost žalobce zamítnuta usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 29. 12. 2010, které bylo potvrzeno pravomocným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 3. 2011.
Soud prvního stupně poté, co žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, jej vyzval k uhrazení poplatku za probíhající řízení ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení. Jelikož žalobce soudní poplatek ani poté nezaplatil, soud prvního stupně řízení v souladu s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil, když o tomto následku byl žalobce ve výzvě k úhradě řádně poučen. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správně potvrdil, když se s postupem soudu a z něj vyplývajícími závěry ztotožnil.
Žalobce se poté, co dne 20. 9. 2011 podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 380/2011-127, domáhal ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o návrhu žalobce rozhodl usnesením ze dne 7. 11. 2011 na základě posouzení ustanovení §138 odst. 1 věty první a §30 odst. 1, 2 o. s. ř. Podle soudu byl návrh žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva, když žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž dovolání přípustné není. Odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně ztotožnil. Žalobce podle jeho názoru uplatňuje právo zřejmě bezúspěšně, když ve věci nejsou na jeho straně splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a v důsledku toho ani podmínky k ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 14. 12. 2011 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 8. 2011, č. j. 18 Co 380/2011-127, podal žalobce dne 20. 9. 2011 dovolání, které tituloval jako „Dovolání k Vrchnímu soudu Praha“. K projednání dovolání je však funkčně příslušný Nejvyšší soud. Žalobce ve svém podání uvedl, že se neztotožňuje se závěry Krajského soudu v Plzni. V řízení před odvolacím soudem mu měl být odepřen právní zástupce, který by řádně obhájil požadavky žalobce, jakož i podanou žalobu na dobře promyšlený podvod ze strany žalované. Další relevantní tvrzení v dovolání uvedena nejsou a chybí i závěrečný návrh žalobce. Podle obsahu směřuje však toto dovolání proti usnesení o zastavení řízení; ve věcí zastoupení žalobce bylo rozhodováno až následně.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Zákon v ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. hovoří o přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení. Podmínkou tu však je zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, kterou nelze odstranit. V projednávané věci však bylo řízení o žalobě zastaveno – a toto rozhodnutí následně potvrzeno odvolacím soudem – z toho důvodu, že žalobcem nebyl zaplacen soudní poplatek za podání žaloby, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě soudu prvního stupně. Nezaplacení soudního poplatku však není takovou podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit, a proto odvolací soud učinil správně, pokud v poučení uvedl, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné podle ustanovení §239 o. s. ř., které upravuje přípustnost dovolání proti tzv. nemeritorním usnesením nižších instancí, dovolací soud jej v souladu s ustanovením §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Oproti žalobci byl žalovaný v řízení úspěšný a podle §243b odst. 5 a návazných ustanovení o. s. ř. vzniká straně, která dosáhla v dovolacím řízení úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v rámci dovolacího řízení žádné náklady nevznikly a proto bylo o nákladech tohoto řízení rozhodnuto tak, jak ve výroku II. usnesení uvedeno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. března 2012
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu