ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.196.2012.1
sp. zn. 28 Nd 196/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně DONA reality s. r. o. , IČ 27334236, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Jehlářská 2282/13, zastoupené JUDr. Zdeňkem Holáskem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, 28. října 2073/31, proti žalované Ing. J. H. , se sídlem v L., správkyni konkursní podstaty Národní stavební společnosti a. s., v konkursu, IČ 61324892, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Anenská 3, o vyloučení nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 10 Cmo 23/2012, o námitce podjatosti , takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein a Mgr. Tomáš Braun nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 10 Cmo 23/2012.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze se pod sp. zn. 10 Cmo 23/2012 projednává odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 11. 2011, č. j. 77 Cm 5/2010-227, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vyloučení specifikovaných nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty (výrok I.), a jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.).
Po zahájení odvolacího řízení podala žalobkyně k Vrchnímu soudu v Praze podání, kterým uplatnila námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiřího Karety, JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna. Žalobkyně na podjatost soudců usuzovala z toho, že konkrétně soudce JUDr. Jiří Kareta nestandardně odmítl omluvu a žádost právního zástupce žalobkyně o odročení jednání a je osobně zainteresován na ukončení věci ve výjimečně krátké době v porovnání s podobnými případy. Podjatost soudce JUDr. Jiřího Goldsteina dle názoru žalobkyně vyplývá z jeho rozhodování v obdobné věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 25 Cm 62/2008.
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein a Mgr. Tomáš Braun ve vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že se necítí být jakkoliv podjatí ve vztahu k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům. Osobně účastníky a jejich zástupce neznají a na věci nemají jakýkoliv osobní zájem.
Nejvyšší soud jako soud nadřízený (ust. §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), aniž by nařizoval jednání (ust. §16 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle ust. §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ust. §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud (ust. §16 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. ust. §116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.
Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců. Námitka podjatosti samotná není odůvodněna jinak, než rozhodováním soudců v jiných věcech a odmítnutím odročení jednání, tj. skutečnostmi, které nejsou dle ust. §14 odst. 4 o. s. ř. způsobilými důvody pro vyloučení soudce. Snaha o co nejrychlejší projednávání a rozhodnutí věci je pak plně v souladu se zásadou hospodárnosti řízení.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle ust. §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein a Mgr. Tomáš Braun nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 10 Cmo 23/2012.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2012
JUDr. Jan E l i á š, Ph.D.
předseda senátu