ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.238.2012.1
sp. zn. 28 Nd 238/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce MVDr. M. R., zastoupeného JUDr. Jiřím Zelenkou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiřího z Poděbrad 583, proti žalovanému R. K., o zaplacení 185.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 22 EC 2834/2010, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 22 EC 2834/2010 projedná a rozhodne Okresní soud v České Lípě.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 11. 12. 2010 domáhal zaplacení částky 185.000 Kč s příslušenstvím, přičemž jako titul plnění označil smlouvu o dílo uzavřenou dne 7. 6. 2009. Uvedl, že žalovaný má bydliště ve S.
Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 3. 10. 2011, č. j. 22 EC 2834/2010-49, rozhodl, že soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Dále vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Hodoníně jako soudu místně příslušnému. Z odůvodnění se podává, že šetřením Okresního soudu ve Skalici ve Slovenské republice bylo zjištěno, že žalovaný se na adrese G., již nejméně 10 let nezdržuje a podle sdělení jeho otce by se měl zdržovat na neznámém místě v České republice s tím, že žalovaný neprochází centrální evidencí obyvatel ČR. Dále je patrno, že podle záznamů cizinecké policie neměl žalovaný na území České republiky jako cizinec povolen pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, a že Česká správa sociálního zabezpečení v Praze eviduje žalovaného pod adresou D. Na tuto adresu se žalovanému podařilo doručit žalobu i výzvu k vyjádření. Podle soudu prvního stupně jelikož jsou všichni účastníci státními příslušníky zemí, které jsou členy Evropské unie, bez ohledu na jejich státní občanství je třeba aplikovat na místě vnitrostátních procesních předpisů nařízení Rady Evropských společenství č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V tomto směru je třeba vycházet z článku č. 59 odst. 1 shora uvedeného Nařízení, které co do pojmu bydliště odkazuje na vnitrostátní (procesní) předpisy. Věc posoudil ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř., §84, §85 odst. 1 a §105 odst. 2 o. s. ř. Vyslovil, že s ohledem na předmět sporu v projednávané věci bude místně příslušný obecný soud žalovaného, v jehož obvodu měl v době podání žaloby bydliště. Současně s ohledem na předmět sporu nelze na danou věc aplikovat ustanovení §87 o. s. ř. o místní příslušnosti dané na výběr či ustanovení §88 o. s. ř. o výlučné místní příslušnosti. Zaujal názor, že žalovaný v době podání žaloby bydlel na adrese D., tedy v obvodu působnosti Okresního soudu v Hodoníně, jemuž je třeba postoupit věc jako soudu místně příslušnému.
Okresní soud v Hodoníně přípisem ze dne 13. 7. 2012, sp. zn. 110 EC 577/2011, vyslovil svůj nesouhlas s postoupením věci Okresním soudem v České Lípě, když šetřením bylo zjištěno, že žalovaný je trvale hlášen ve Slovenské republice a na adrese v D. se zdržoval pravděpodobně pouze do června 2010 v pronájmu a odtud se odstěhoval bez udání nové adresy (č. l. 54).
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud České republiky se nejprve zabýval otázkou, zda tato věc patří do pravomoci soudů České republiky, neboť v opačném případě by rozhodnutí podle §11 odst. 3 OSŘ nepřipadalo v úvahu. Podle §2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále „ZMPS“), se ustanovení tohoto zákona použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Ve vztahu ke Slovenské republice je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech podepsaná dne 29. října 1992 (vyhláška č. 209/1993 Sb.), která ovšem otázku pravomoci soudů v majetkových věcech neřeší. Proto se pravomoc v této věci řídí ustanovením §37 odst. 1 ZMPS, podle něhož je pravomoc českých soudů v majetkových sporech dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost.
Podle §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Obecným soudem fyzické osoby je – není-li stanoveno jinak – okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště ve více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale (§85 odst. 1 o. s. ř.). Místní příslušnost v této věci je nutno posuzovat podle těchto ustanovení, neboť výlučná místní příslušnost podle §88 o. s. ř. není dána, příslušnosti dané na výběr (§87 o. s. ř.) se žalobce nedovolával. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, tj. místo, kde má svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí (srov. např. Komentář k občanskému soudnímu řádu, vydaný nakladatelstvím C. H. Beck, 5. vydání 2001, str. 230). Je proto zřejmé, že ve Slovenské republice žalovaný bydliště ve smyslu §85 odst. 1 o. s. ř. nemá. Pak ovšem musí být podle téhož ustanovení založena místní příslušnost (a tedy podle §37 odst. 1 ZMPS i pravomoc) českých soudů.
Ze spisu je patrno (č. l. 48), že žalovaný má hlášen trvalý pobyt bezdomovce města G., Slovenská republika a žije na blíže neurčeném místě v České republice. Na adrese v D. se žalovaný zdržoval jen do června 2010.
Protože jsou splněny předpoklady stanovené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že místně příslušným určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v České Lípě.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2012
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu