ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.281.2012.1
sp. zn. 28 Nd 281/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce Společenství domu čp. 678 , IČ: 26781409, se sídlem v Praze 6, K Červenému vrchu 678/1, zast. JUDr. Irenou Malcovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Olštýnská 607/1, proti žalované Mount Tessin s. r. o., IČ: 27146502, se sídlem v Brně, Veselá 199/5, o zaplacení 259.460,65 Kč s příslušenstvím , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 92/2011, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 49 C 92/2011, se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Žalobce podáními ze dne 30. 5. 2011 a 9. 12. 2011 navrhl, aby shora uvedená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Uvedl, že sídlo žalované zapsané v obchodním rejstříku je toliko formální. Na adrese svého sídla je totiž dotčená obchodní společnost neznámá. Poukázal rovněž na okolnost, že jediný společník žalované je právnickou osobou sídlící v Praze 4. V Praze se nachází i stavba, v důsledku jejíž rekonstrukce vznikl dluh, jehož úhrady se žalobce domáhá. Bydlí zde i svědci (technický dozor, členové výboru), jejichž výpověďmi žalobce eventuelně hodlá prokázat svá tvrzení. Dle názoru žalobce je tak přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 v souladu se zásadou hospodárnosti řízení.
Žalovaná se nevyjádřila.
Podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Se zřetelem na okruh dosud navrhovaných důkazů (k prokázání žalobních tvrzení jsou označeny toliko listinné důkazy založené ve spise) by v projednávané věci přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 samo o sobě k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání sporu nevedlo. Okolnost, že svědci, které hodlá žalobce eventuelně označit k prokázání svých tvrzení, bydlí v Praze, pak důvod pro přikázání věci jinému soudu rovněž nezakládá. Případnou nezbytnou osobní účast svědků při určitém úkonu (např. svědecké výpovědi) je totiž možno řešit dožádáním podle §39 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Okolností odůvodňující delegaci vhodnou zásadně není ani skutečnost, že žalovaná právnická osoba je na adrese svého sídla neznámá.
Výjimečné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně tak v posuzovaném případě naplněny nejsou. Nejvyšší soud proto návrhu žalobce nevyhověl a předmětnou věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2012
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu