ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.1789.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 1789/2012- 354
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce JUDr. O. K. , proti žalovaným 1) JUDr. J. Š., advokátce, , jako správkyni konkursní podstaty úpadce J. K., narozeného 11. září 1962 a 2) JUDr. B. K., advokátu, , jako insolvenčnímu správci dlužnice L U P E M I, s. r. o., identifikační číslo osoby 61 06 52 42, za účasti J. K., , jako vedlejšího účastníka řízení na straně druhého žalovaného, zastoupeného JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Bělocerkevská 1037/38, PSČ 100 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 182/2010, o dovolání společnosti L U P E M I, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Turnovského 263, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 61 06 52 42, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2011, č. j. 10 Cmo 63/2011-292, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. dubna 2011, č. j. 26 Cm 182/2010-268, podle ustanovení §104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil řízení, neboť „účast druhého žalovaného v souvisejícím konkursním řízení byla usnesením zdejšího soudu ze dne 5. srpna 2010, č. j. 52 K 92/97-6288, které nabylo 11. srpna 2010 právní moci, dnem 29. srpna 2008 ukončena“.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 31. srpna 2011, č. j. 10 Cmo 63/2011-292, změnil usnesení soudu prvního stupně (mimo jiné) ve výroku o zastavení řízení tak, že řízení se zastavuje jen ve vztahu ke druhému žalovanému.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §7 a §23 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, jakož i na závěr formulovaný Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 21. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 2099/2009 (uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2011, pod číslem 58) – dospěl k závěru, podle něhož „soud prvního stupně přehlédl, že účastníkem řízení je vedle popírajícího konkursního věřitele (druhého žalovaného) též správkyně konkursní podstaty J. K. (první žalovaná), a proto bylo namístě zastavit řízení jen vůči druhému žalovanému“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost L U P E M I, s. r. o. (dále jen „společnost“) dne 21. listopadu 2011 dovolání, požadujíc, aby jí soud ustanovil zástupce pro dovolací řízení v osobě JUDr. Petra Mikyska.
Dovolání společnosti Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. b) o. s. ř. jako podané neoprávněnou osobou odmítl. Od prohlášení konkursu na majetek společnosti totiž společnost není subjektivně legitimována k podávání opravných prostředků v řízení, jehož se na jejím místě od téže doby účastní její insolvenční správce (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1688/2011, jímž bylo odmítnuto dovolání společnosti podané v konkursní věci úpadce J. K.).
Na tomto závěru není způsobilá nic změnit ani skutečnost, že v průběhu dovolacího řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. září 2011, č. j. MSPH 76 INS 8711/2009-B-490, které nabylo právní moci dne 23. února 2012 (tj. po uplynutí lhůty k podání dovolání), zrušil konkurs na majetek společnosti, neboť její majetek je pro uspokojení jejích věřitelů zcela nepostačující [srov. §308 odst. 1 písm. d) a §309 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolání společnosti bylo odmítnuto a ostatním účastníkům dovolacího řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. července 2012
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu