ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.282.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 282/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Městského fotbalového klubu Frýdek - Místek, občanského sdružení , se sídlem ve Frýdku – Místku, Horní 3276, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 26674351, zastoupeného JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě – Vítkovicích, Ruská 87/11, PSČ 703 00, proti žalované Mgr. R. P. P. , advokátce, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně FOTBALOVÝ KLUB VÁLCOVNY PLECHU, Frýdek – Místek, s. r. o., identifikační číslo osoby 25396951, zastoupené Mgr. Petrem Poločkem, advokátem, se sídlem ve Frýdku - Místku, Novodvorská 667, PSČ 738 01, o vyloučení práv ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 Cm 16/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. června 2010, č. j. 6 Cmo 138/2009-85, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3,060,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 20. října 2009, č. j. 9 Cm 16/2008-47, kterým Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vyloučení „práv vyplývajících z členství v Českomoravském fotbalovém svazu“ (dále jen „sporná práva“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.
Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) neshledal žalobu důvodnou především proto, že žalobci nesvědčí právo, které by vylučovalo zařazení sporných práv do soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně. Na základě veřejné dražby konané dne 4. února 2005 (jak dovozoval) žalobce sporná práva nabýt nemohl, neboť ta se konala více než jeden měsíc poté, co žalovaná pojala sporná práva do soupisu majetku konkursní podstaty (1. ledna 2005). Jelikož po té, co byla sporná práva zapsána do soupisu, s nimi mohla nakládat jedině žalovaná, je jejich převod dražbou pro rozpor s ustanovením §18 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), absolutně neplatným právním úkonem.
Dovolatel přitom závěr odvolacího soudu, podle něhož mu nesvědčí právo vylučující soupis, jenž sám o sobě vede k zamítnutí žaloby, dovoláním nenapadá.
Spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacímu důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže, a dovolání je - podle posledně označeného ustanovení - nepřípustné jako celek (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. 20 Cdo 910/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).
Jelikož dovoláním nezpochybněný závěr, podle něhož žalobci nesvědčí právo vylučující zařazení sporných práv do soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby (k tomu srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 5230/2008, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2011, pod číslem 73), není v projednávané věci dovolání přípustné ani pro posouzení otázek, zda „členství nebo práva a povinnosti spojená s členstvím v občanském sdružení … mohou být zahrnuta do konkursní podstaty … a následně zpeněžena“, či zda „je členství nebo práva spojená s členstvím v občanském sdružení … postižitelné exekucí či výkonem rozhodnutí“.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. února 2012 (dále jen „vyhláška“), a náhrady hotových výdajů. Podle ustanovení §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 vyhlášky činí sazba odměny 4.500,- Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.250,- Kč, jelikož zástupce žalované učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 510,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalované k tíži dovolatele celkem 3.060,- Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona č. 328/1991 Sb. srov. též důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušil ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. až uplynutím 31. prosince 2012.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 28. března 2012
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu