ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.4924.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 4924/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. M. A. , zastoupeného Mgr. Janou Klosovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Třída Svobody 2, PSČ 772 00, proti žalovanému P. A. , zastoupenému JUDr. Janem Vyjídákem, advokátem, se sídlem ve Šternberku, Potoční 36, PSČ 785 01, o nahrazení projevu vůle uzavřít dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 17 C 388/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. června 2010, č. j. 51 Co 642/2009-234, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2.760,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 12. května 2009, č. j. 17 C 388/2008-187, nahradil Okresní soud v Olomouci projev vůle žalovaného uzavřít (ve výroku specifikovanou) dohodu o převodu jeho členských práv a povinností v Okresním stavebním bytovém družstvu Olomouc se sídlem v Uničově, identifikační číslo osoby 00052795, na žalobce (výrok I.) a zavázal žalovaného zaplatit žalobci náklady řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem změnil Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o nahrazení projevu vůle zamítl, a zavázal žalobce zaplatit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ohlašuje uplatnění dovolacího důvodu dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno.
V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozsudku, kterou bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a proti druhému výroku napadeného rozsudku, je objektivně nepřípustné (srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti rozhodnutí ve věci samé, jež je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na posouzení dvou právních otázek:
1/ na posouzení (ne)shody obsahu dohody o převodu členských práv a povinností zahrnuté do žalobního návrhu s obsahem dohody o převodu členských práv a povinností vymezené v smlouvě o uzavření smlouvy budoucí ze dne 2. října 2007. Porovnáním obsahu obou dohod odvolací soud dovodil, že prostřednictvím smluvního přímusu by žalovaný musel potvrdit, že částku 150.000,- Kč za převod členských práv a povinností obdržel již v roce 1996 (což popíral), ač podle obsahu dohody obsažené ve smlouvě o uzavření smlouvy budoucí měl tuto částku obdržet v době od 2. října 2007 do 31. prosince 2007, což se ve skutečnosti (ani dle tvrzení žalobce) nestalo,
2/ na tom, že žalobce neprokázal, že by učinil vůči žalovanému řádnou výzvu podle ustanovení §290 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, tj. že žalovaného vyzval k uzavření dohody včas a za těch podmínek, které účastníci dohodli ve smlouvě o uzavření smlouvy budoucí,
přičemž každý z uvedených závěrů sám o sobě - v případě jeho správnosti - obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby.
Dovolatel přitom právní závěr odvolacího soudu, podle něhož obsah dohody, kterou má být žalovaný povinen uzavřít, musí být totožný s obsahem dohody tak, jak jej vymezuje smlouva o uzavření smlouvy budoucí, dovoláním nenapadá, a dovolacímu přezkumu jej tak neotvírá. Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů nemůže rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat (srov. ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08).
Jelikož dovoláním nezpochybněný závěr odvolacího soudu o nezbytnosti shody obsahu obou dohod obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby (k tomu srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sp. zn. 33 Cdo 4087/2008, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu), nemůže mít věcný přezkum dovoláním zpochybněného závěru o absenci průkazu výzvy k uzavření dohody vliv na výsledek řízení, a neprojeví se tak v poměrech dovolatele. I kdyby byl dovolatelem napadený závěr odvolacího soudu shledán nesprávným, Nejvyšší soud by proto nemohl napadené rozhodnutí zrušit (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. 20 Cdo 910/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).
Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto, čímž žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jež podle ustanovení §7 písm. e/, §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí 2.000,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. S připočtením náhrady za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 460,- Kč tak Nejvyšší soud přiznal žalobci k tíži žalovaného částku 2.760,- Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 25. ledna 2012
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu