ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.627.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 627/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelů 1) Ing. V. R., a 2) Ing. B. H. , zastoupených Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, za účasti 1) Ing. I. P. H. CSc ., a 2) ČSAD Slaný a. s. , se sídlem ve Slaném, Lacinova 1366, PSČ 274 80, identifikační číslo osoby 60 19 34 25, zastoupené JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Královský Vršek 25, PSČ 386 01, o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Nc 4684/2009, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. září 2010, č. j. 14 Cmo 540/2009-36, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. září 2010, č. j. 14 Cmo 540/2009-36 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. července 2009, č. j. 2 Nc 4684/2009-19, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. července 2009, č. j. 2 Nc 4684/2009-19, kterým tento soud zamítl návrh na jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a ovládanými osobami a mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou společnosti ČSAD Slaný a. s. za rok 2007 a uložení povinnosti poskytnout znalkyni součinnosti (výrok I.) a nepřiznal účastníkům náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Vyšel přitom z toho, že:
1) Oznámení o uložení zprávy o vztazích mezi propojenými osobami bylo zveřejněno v Obchodním věstníku dne 25. června 2008.
2) Návrh na jmenování soudního znalce pro přezkoumání této zprávy byl podán dne 25. června 2009.
3) Navrhovatelé požadovali, aby soud vydal usnesení, kterým mimo jiné jmenuje navrženého znalce „pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a ovládanými osobami a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou“.
Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v tom, že petit návrhu nebyl v souladu s ustanoveními §66a odst. 9 a 12 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), dle kterých lze navrhnout znalce k přezkoumání písemné zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou; petitem bylo však požadováno jmenování znalce k přezkoumání písemné zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a ovládanými osobami a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou. Soud prvního stupně byl vázán petitem návrhu, k jehož opravě či úpravě mohlo dojít vzhledem k ustanovení §59 obch. zák. pouze ve lhůtě 15 dní od podání návrhu, resp. do rozhodnutí soudu prvního stupně“. Odvolací soud dále uzavřel, že i kdyby připustil, že je možno návrh upravovat v průběhu odvolacího řízení, nemohlo by se tak stát po uplynutí roční prekluzivní lhůty pro podání návrhu (v dané věci byl návrh změněn až v odvolání došlém soudu dne 10. srpna 2009, tedy až po uplynutí roční prekluzivní lhůty).
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oba navrhovatelé dovolání, v němž co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.
Navrhovatelé namítají, že petit návrhu je stižen zřejmou chybou v psaní, neboť z obsahu celého návrhu vyplývá, že se domáhají navržení znalce k přezkoumání písemné zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou s tím, že postup odvolacího soudu považují za přehnaně formalistický, neboť tímto rozhodnutím fakticky oddělil petit od samotného návrhu, ze kterého je zřejmé, čeho se navrhovatelé domáhají. Navrhovatelé tedy předkládají tyto otázky zásadního právního významu:
1) Je možné zamítnout návrh pro zřejmou písařskou chybu v navrhovaném znění petitu návrhu?
2) Je možné považovat za petit pouze samotný navrhovaný text rozhodnutí soudu bez ohledu na zbytek návrhu?
3) Uplatní se ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. v případě řízení o návrzích, pro jejichž podání je stanovena prekluzívní lhůta, a kdy končí lhůta pro opravu nebo doplnění návrhu?
4) V jakých intencích je možné měnit návrh ve věcech, kde je pro jeho podání stanovená prekluzívní lhůta, po uplynutí této prekluzívní lhůty?
Dovolatelé navrhují, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Společnost ČSAD Slaný a. s. ve vyjádření k dovolání namítla, že navrhovatelé nedoložili, že byli ke dni podání návrhu akcionáři s akciemi, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahovala 5 % základního kapitálu. Dále poukázala na to, že její valná hromada konaná dne 28. června 2010 rozhodla o snížení základního kapitálu a o jeho současném zvýšení podle ustanovení §216b obchodního zákoníku, navrhovatelé nepředložili ve stanovené lhůtě své akcie k výměně a ty byly prohlášeny za neplatné, čímž navrhovatelé pozbyli aktivní legitimaci v řízení. A konečně namítá, že žádná z dovolateli předložených otázek nemá zásadní právní význam.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a je i důvodné.
Podle §43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
Podle §66a odst. 12 obch. zák. každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení §59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.
Zásadní právní význam a tím i přípustnost dovolání shledává Nejvyšší soud v závěru odvolacího soudu o nemožnosti opravy včasného návrhu na jmenování znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami po uplynutí prekluzivní lhůty podle §66a odst. 12 obch. zák. stanovené k jeho podání, za situace, kdy došlo v návrhu k chybě v psaní.
Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 10. října 2006, sp. zn. 21 Cdo 2525/2005, jež je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že žaloba je z pohledu ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. vadným podáním mimo jiné tehdy, je-li v ní uveden údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit), neurčitě nebo nesrozumitelně. Neurčitý je tzv. žalobní petit nejen tehdy, není-li možné ze žaloby vůbec dovodit, o čem má soud jednat a rozhodnout, ale i v případě, že sice obsahuje přesné a úplné údaje, avšak jsou v logickém rozporu s vylíčenými rozhodujícími skutečnostmi (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 366/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura ročníku 2002, pod č. 211). Došlo-li při vyhotovení žaloby k chybám v psaní, v počtech nebo k jiným zřejmým nesprávnostem v tzv. žalobním petitu, má to za následek, že žaloba je vadným podáním pro nedostatek srozumitelnosti.
Je-li žaloba neurčitá nebo nesrozumitelná, jakož i tehdy, neobsahuje-li všechny stanovené náležitosti, je soud povinen pokusit se postupem podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř., aby ji žalobce opravil nebo doplnil. Nepodaří-li se nedostatky žaloby postupem podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. odstranit, soud žalobu odmítne, jsou-li splněny předpoklady uvedené v ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. V případě, že žalobce neúplnost, neurčitost nebo nesrozumitelnost žaloby odstraní (ať z podnětu soudu nebo z vlastní iniciativy), popřípadě alespoň odstraní ty z vad, které brání dalšímu pokračování v řízení, je možné žalobu v řízení projednat a rozhodnout ve věci samé; v takovém případě platí (nastává fikce), že žaloba byla bez vad již od počátku (tj. ode dne, kdy byla podána u soudu). (Srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2001, sp. zn. 21 Cdo 2369/2000, jehož závěry se posadí i pro občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001.)
Výše uvedené závěry, ke kterým Nejvyšší soud dospěl při rozhodování o žalobě podle §64 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, jsou aplikovatelné i v poměrech projednávané věci.
Dovolatelé se návrhem podaným před uplynutím prekluzivní lhůty podle §66a odst. 12 obch. zák. podle označení návrhu a jeho obsahu domáhali jmenování znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou. V petitu návrhu však předmětnou zprávu vyhotovenou zúčastněnou společností nesprávně označili jako zprávu o vztazích mezi ovládanou osobou a ovládanými osobami a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou; přitom je na první pohled zřejmé, že došlo k chybě v psaní spočívající v tom, že správné označení „ovládající osobou“ bylo zaměněno za označení „ovládanou osobou“.
Tím navrhovatelé založili nesrozumitelnost návrhu, kterou bylo třeba i v případě, že prekluzivní lhůta pro podání návrhu již uplynula, odstranit postupem soudu podle §43 odst. 1 o. s. ř. Nevyzval-li je soud k této opravě a přesto došlo k řádné opravě návrhu ze strany dovolatelů (a to v podaném odvolání), aniž by soud dříve návrh podle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, je třeba považovat návrh dovolatelů na zahájení řízení za bezvadný od samého počátku, tj. ode dne zahájení řízení dne 25. června 2009.
Protože odvolací soud postupoval nesprávně, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i usnesení soudu prvního stupně podle §243b odst. 2, věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta první, o. s. ř.).
V dalším řízení se bude soud zabývat i námitkou společnosti ČSAD Slaný a. s., že navrhovatelé pozbyli věcnou legitimaci, a to - přestali-li navrhovatelé skutečně být akcionáři společnosti ČSAD Slaný a. s. - i v intencích usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2002). Touto námitkou se Nejvyšší soud zabývat nemohl, neboť ji ČSAD Slaný a. s. vznesla až v průběhu dovolacího řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1, věta druhá a §226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2012
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu