ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.1019.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 1019/2012 -34
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. září 2012 o dovolání podaném R. K. , proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 783/2011 ze dne 7. listopadu 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 1 T 95/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 1 T 95 2011 ze dne 29. září 2011 byl dovolatel uznán vinným ad 1) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), a ad 2) přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedené trestné činy byl dovolateli uložen trest odnětí svobody v trvání tří let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věcí přesně specifikovaných ve výroku citovaného rozsudku.
O odvolání R. K. proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem sp. zn. 4 To 783/2011 ze dne 7. listopadu 2011 tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), c), d) trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal dovolatele vinným přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku. Za výše uvedený trestný čin byl dovolateli uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §259 odst. 1 tr. ř. byla věc ohledně zrušené části 1) napadeného rozsudku vrácena soudu prvního stupně.
Proti tomuto rozsudku soudu druhého stupně (proti jeho odsuzující části) podal R. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných, náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného prostředku uvedl, že napadený rozsudek spočívá na skutkovém závěru po provedeném procesu, který byl podle jeho přesvědčení veden nefér, neboť hrubá pochybení policie nahradili službu konající policisté svým výkladem, jako svědci či policejní složky úředními záznamy a vyjádřeními. Uvedl, že dále trvá na tom, že látka nalezená u něho v autě, nebyla zajištěna předepsaným způsobem. Obsah látky nebyl před možnou manipulací zabezpečen a není evidentně pravdou, že mohl po celou dobu látku sledovat. To s tím, že v policejních záznamech uvedené množství hmoty se podstatným způsobem liší od váhy psychotropní látky předané ke zkoumání. Dále poukázal na skutečnost, že alespoň v dosud nepravomocně zproštěné části obžaloby bylo nepochybně manipulováno policií s důkazy a výpovědí svědků policistů K., P., S. i B. nejsou bez vzájemných rozporů, kdy pochybení policie dle jeho přesvědčení není možné nahrazovat dodatečnými výklady. Poukázal takto na extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a závěry soudů týkající se právní kvalifikace předmětného skutku. Dále uvedl, že došlo k rozporu s ustanovením §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., jeho obhajoba, kterou prezentoval v průběhu celého trestního řízení, nebyla procesně odpovídajícím způsobem vyvrácena. Závěrem svého podání proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „napadený rozsudek zrušil a Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikázal, aby o věci znovu jednal a rozhodl.“
Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, avšak to přípisem ze dne 20. srpna 2012 po seznámení s obsahem tohoto podání sdělilo, že se k němu nebude věcně vyjadřovat. Současně příslušný státní zástupce vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
Z výše uvedeného je tak zřejmé, že námitky tak, jak je koncipoval ve svém podání dovolatel, nejsou způsobilé být právně relevantně uplatněny nejen pod deklarovaným dovolacím důvodem, ale ani pod žádným z dalších, zákonem taxativně vymezených důvodů dovolání. Dovolatel jejich prostřednictvím předkládá Nejvyššímu soudu toliko vlastní verzi skutkového děje, brojí proti údajným procesním pochybením policie i soudů a napadá způsob, jakým soudy hodnotily ve věci provedené důkazy; takovéto námitky však neodpovídají hmotně právní povaze uplatněného dovolacího důvodu. Soudy (zejména) v odůvodnění svých (přijatých) rozhodnutí podrobně a pečlivě objasnily, z jakých (ve věci provedených) důkazů vycházely, jak které (jednotlivé) důkazy hodnotily. Vycházely tak zejména z výpovědí čtyř zasahujících policistů, kteří se podrobně vyjádřili ke způsobu manipulace s vydanými sáčky obsahujícími drogy, z odborného vyjádření ze dne 18. 7. 2011 týkajícího se možných odchylek vah, z odborného vyjádření Krajského ředitelství policie, Jihočeského kraje ze dne 8. 4. 2011 ke stanovení množství a druhu omamných látek, když dospěly k jednoznačnému přesvědčení, že přes ne zcela důsledný postup policie, lze učinit jednoznačný závěr o vině dovolatele.
Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Nejvyšší soud neshledal ve věci žádný, natož pak extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé, který jediný by mohl v řízení o dovolání odůvodnit zásah do skutkových zjištění soudu prvého stupně a soudu odvolacího.
S poukazem na uvedené pak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání R. K. odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 5. září 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka