ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.1222.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 1222/2012 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. října 2012 o dovolání podaném P. D. , proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 5 To 238/2011 ze dne 4. 4. 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 25/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 9 T 25/2011 ze dne 2. 6. 2011 byl dovolatel uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu třiceti šesti měsíců. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu třiceti šesti měsíců a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podal příslušný státní zástupce odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem sp. zn. 5 To 238/2011 ze dne 4. 4. 2012 tak, že podle §258 odst. 1, písm. b), e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu odnětí svobody a trestu zákazu činnosti a podle §259 odst. 3, odst. 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že P. D. podle §147 odst. 2 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců a pro jeho výkon jej zařadil do věznice s dohledem. Dále mu uložil trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu čtyř let.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal P. D. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a to vzhledem ke skutkovým okolnostem shledaným odvolacím soudem. Za přitěžující okolnosti takto soud označil reálnou možnost vzniku neodstranitelného následku v podobě těžké újmy na zdraví či smrti a také laxní a nezodpovědný přístup dovolatele k údržbě předmětného vozidla. Uvedené skutečnosti však obsahuje skutková podstata přečinu, kterým byl dovolatel shledán vinným, a proto je odvolací soud nemohl dále (navíc) označit za okolnosti přitěžující ve smyslu ustanovení §39 odst. 4 tr. zákoníku Přitom míra porušení povinností dovolatele jako řidiče byla výrazně nižší, než ke které dospěl soud a v těchto souvislostech se uložený trest jeví jako výrazně represivní a tedy přísný. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadený (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Brně podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil, dále, aby podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a konečně Krajskému soudu v Brně podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále navrhl, aby příslušný předseda senátu soudu prvního stupně uplatnil postup podle §265h odst. 3 tr. ř. a následně, aby Nejvyšší soud uložený trest odnětí svobody dovolateli odložil.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v rámci uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyla vznesená žádná (právně relevantní) námitka, když dovolatel ve skutečnosti brojí výlučně proti výši uloženého trestu odnětí svobody a jeho výkonu, když tento pokládá za příliš přísný. Poukázal také na to, že výrok o uložení trestu z hlediska jeho druhu, výše či způsobu výkonu lze dovoláním napadnout pouze z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., když ovšem napadený výrok v tomto ustanovení vymezenými vadami zjevně netrpí a takové vady nejsou podaným dovoláním ani namítány. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se takto v zásadě nelze domáhat přezkoumání závěrů o druhu a výši uloženého trestu, pokud se například nejedná o porušení zásad při ukládání trestu souhrnného apod.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel vznesl své výhrady v podstatě proti druhu a výši jemu uloženého trestu s tím, že odvolací soud hodnotil skutečnosti, které jsou obsahem tzv. kvalifikované skutkové podstaty přečinu, jímž byl shledán vinným znovu, jako okolnosti přitěžující a následně mu uložil trest, který je příliš přísným. V tomto směru však odvolací soud zejména i v důvodech ve věci přijatého rozhodnutí podrobně a přesvědčivě poukázal na okolnosti samotného případu, a to zejména v rámci naplnění všech znaků skutkové podstaty přečinu těžkého ublížení na zdraví podle §147 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, a tedy porušení důležité povinnosti uložené mu jako řidiči podle zákona, když nepřehlédl ani okolnosti dovolateli polehčující. Za daných skutečností potom uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze na posuzovaný případ vztáhnout, když obsahem podaného dovolání je pouze nesouhlas dovolatele s druhem a výší jemu uloženého trestu. V tomto směru lze přitom dovoláním příslušné rozhodnutí napadnout pouze užitím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., když ovšem ani takto případně napadený výrok citovaného rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu v něm uvedenými vadami netrpí.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka