ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.314.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 314/2012 -24
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. března 2012 o dovolání podaném P. B. , proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 5 To 383/2011 ze dne 15. 11. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 3 T 68/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 3 T 68/2011 ze dne 9. 8. 2011 byl dovolatel uznán vinným přečinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Dále bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podali P. B. a příslušná státní zástupkyně odvolání, o kterých rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 5 To 383/2011 ze dne 15. 11. 2011 tak, že je jako nedůvodná podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. B. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že podle jeho názoru nejednal proti tělesné integritě zasahujících policistů. Poukázal na to, že policisté uváděli různé důvody, proč vlastně zjišťovali totožnost dovolatele, jejich výpovědi se liší. Poukázal i na to, že bylo rozhodováno o umístění svědka MUDr. P. do cely na základě nepravdivých údajů některého z policistů. Uzavřel s tím, že se ve věci nemohlo jednat o spolehlivě učiněná skutková zjištění, která by také mohla poskytnout soudům dostatečný prostor k tomu, aby mohly přesvědčivě rozhodnout o vině. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadené (citované) usnesení odvolacího soudu zrušil a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 22. 2. 2012. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyššího státního zástupce k podanému dovolání ani žádný jiný přípis, jímž by deklaroval svůj zájem využít práva vyjádřit se k dovolání obviněného či práva plynoucího z ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že z jeho strany nešlo o násilné jednání proti tělesné integritě zasahujících policistů, kdy intenzita a způsob jeho jednání nenasvědčuje závěru o tom, že útočil s úmyslem vést násilí proti tělu policisty. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím poškozených Z. B. a M. O. i svědkyně L. K., když nelze v této souvislosti přehlédnout ani znalecký posudek podaný znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, stran charakteru a rozsahu zranění poškozených. Oba soudy potom odpovídajícím způsobem vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a proč neprovedly další ve věci navrhované důkazy. Stejně tak zejména i odvolací soud se podrobně a přiléhavě zabýval i samotnou korektností zákroku zmíněných policistů a důvodností policisty vedeného postupu z hlediska perlustrace dovolatele a MUDr. P., a to i z pohledu ustálené judikatury Ústavního soudu České republiky. Konečně adekvátním způsobem odvolací soud reagoval i na námitku, podle které by to, že MUDr. P. (zadržený spolu s dovolatelem) nebyl trestně právně stíhán, mělo být posouzeno ve prospěch dovolatele jako skutečnost zpochybňující věrohodnost základu trestního stíhání jeho samotného. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že ve věci učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. března 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka