ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.489.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 489/2012 -30
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2012 o dovolání obviněného Mgr. T. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2011, č. j. 11 To 454/2010-266, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 4 T 26/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 6. 2010, č. j. 4 T 26/2010-216, byl obviněný Mgr. T. P. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 trestního zákona (tj. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 /dále jen „tr. zák.“/) a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil jednáním podrobně popsaným v tzv. skutkové větě výroku o vině. Za to byl podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla současně uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, se sídlem O., P., škodu ve výši 5.808,06 Kč a poškozené O. P., bytem A., P., škodu ve výši 13.502,- Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla poškozená O. P. podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 3. 2011, č. j. 11 To 454/2010-266, jímž je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 10. 3. 2011 (§139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř.).
Shora citované usnesení odvolacího soudu napadl obviněný Mgr. T. P. následně dovoláním . V něm se omezil pouze na uvedení toho, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje a že je podává „z důvodů dle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř.“
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci, jemuž byl doručen dne 21. 6. 2011. Přípisem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 7. 2011 pověřený státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že Nejvyšší státní zastupitelství se k podanému dovolání věcně vyjadřovat nebude. Současně vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí (usnesení) soudu druhého stupně, jímž bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut mimo jiné řádný opravný prostředek (odvolání) obviněného proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byl uznán vinným a byl mu uložen trest.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.) a prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.). K otázce, zda podané dovolání zároveň splňuje povinné obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., učinil Nejvyšší soud následující závěry:
Podle §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání obviněného (dovolatele) vedle obecných náležitostí podání (§59 odst. 3 tr. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá a čeho se domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se dovolání opírá.
V posuzovaném případě bylo dovolání obviněného Mgr. T. P. s procesním spisem předloženo Nejvyššímu soudu poprvé dne 18. 10. 2011. Z obsahu podaného dovolání předseda senátu, jemuž byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, zjistil, že dovolatel prostřednictvím svého - v té době již bývalého - obhájce JUDr. Petra Nováka, Ph.D. podal dovolání, aniž by v něm v souladu s povinnými náležitostmi uvedenými v §265f odst. 1 tr. ř. uvedl, z jakých konkrétních důvodů shora citované rozhodnutí odvolacího soudu, případně též jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, napadá a čeho se domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu. Jinými slovy, dovolatel sice použil odkaz na zákonná ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř., ale současně neuvedl jediný konkrétní důvod (skutečnost), pro který podle jeho názoru dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu a jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně spočívají na vadách předpokládaných v obou uplatněných dovolacích důvodech. Zároveň neučinil žádný návrh na rozhodnutí dovolacího soudu.
Za výše konstatovaného stavu věci bylo povinností předsedy senátu soudu prvního stupně (zde samosoudce), aby ještě před tím, než podané dovolání předložil Nejvyššímu soudu, postupoval v souladu s ustanovením §265h odst. 1 tr. ř. a vyzval dovolatele k odstranění výše uvedených vad podaného dovolání ve stanovené lhůtě dvou týdnů s upozorněním, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Ve výzvě bylo nutno obviněného rovněž upozornit na to, že doplnění dovolání o chybějící obligatorní náležitosti může - s ohledem na ustanovení §265d odst. 2 věty první tr. ř. - učinit pouze prostřednictvím obhájce. A konečně, dovolatel měl být upozorněn i na skutečnost, že v případě, kdy již uplynula zákonná dovolací lhůta, je s ohledem na ustanovení §265f odst. 2 tr. ř. odstranění vad dovolání mimo lhůtu možné jen v rozsahu a z důvodů, jejichž rámec je vymezen původním podáním.
Poněvadž v posuzovaném případě tento postup dodržen nebyl , vrátil Nejvyšší soud přípisem ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1356/2011, dovolání obviněného včetně spisu bez meritorního rozhodnutí zpět soudu prvního stupně s tím, že v rámci řízení podle §265h tr. ř. bude nejprve nutno odstranit zjištěné procesní nedostatky. Jinými slovy, obviněnému (a tedy i jeho obhájci) měla být dána možnost podané dovolání doplnit a jeho obsah - pokud jde o povinné náležitosti dovolání - uvést do souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání obviněného bylo Nejvyššímu soudu opětovně předloženo dne 13. 1. 2012. Z předloženého procesního spisu předseda senátu Nejvyššího soudu zjistil, že předseda senátu soudu prvního stupně splnil uložené pokyny potud, že zaslal obviněnému dne 1. 11. 2011 výzvu podle §265h odst. 1 tr. ř. k doplnění dovolání, kterou obviněný převzal dne 3. 11. 2011. Přípisem ze dne 18. 11. 2011, tj. ve stanovené lhůtě, na ni reagoval tak, že sám, tj. bez obhájce , dovolání doplnil a současně požádal o ustanovení obhájce ex offo (č. l. 312 spisu). Na č. l. 315 je poté založen referát předsedy senátu, jímž udělil soudní kanceláři pokyn k odeslání přípisu obviněnému, jímž bude vyzván k doložení aktuálních majetkových poměrů včetně aktuálních příjmů a čestného prohlášení o tom, že nevlastní žádný hodnotnější majetek movitého či nemovitého charakteru, a to pro účely řízení o přiznání bezplatné obhajoby podle §33 odst. 2 tr. ř., resp. ustanovení obhájce pro podání (doplnění) dovolání. Tento přípis byl obviněnému doručen dne 29. 11. 2011. Poté již spis obsahoval pouze další pokyn předsedy senátu kanceláři ze dne 5. 1. 2012, aby byl spis odeslán Nejvyššímu soudu (č. l. 316 spisu).
Za daných okolností bylo zřejmé, že spis byl Nejvyššímu soudu spolu s dovoláním obviněného opět předložen předčasně a k jeho projednání nadále nebylo možno přistoupit. Nebylo totiž především zřejmé, jak předseda senátu soudu prvního stupně rozhodl o bezplatné obhajobě obviněného nebo o obhajobě za sníženou odměnu, ačkoliv tak v rámci řízení podle §265h tr. ř. (tj. před předložením věci Nejvyššímu soudu) učinit měl (srov. P. Šámal a kol.: Trestní řád – Komentář – díl I., 6. doplněné a přepracované vydání, C. H. Beck, Praha 2008, str. 255). Předmětné rozhodnutí má formu usnesení, proti němuž je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
Vzhledem k výše uvedenému byla věc znovu vrácena soudu prvního stupně zpět bez meritorního vyřízení s tím, že řízení podle §265h tr. ř. je nejprve nutno řádně dokončit, tj. v daném případě rozhodnout též o nároku obviněného na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu. Pro úplnost je třeba dodat, že v posuzované věci se nejedná o případ nutné obhajoby (§36 tr. ř.).
Potřetí byl spis Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 4 T 26/2010 spolu s dovoláním obviněného Nejvyššímu soudu předložen dne 20. 4. 2012.
Na č. l. 321 spisu je založeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. 2. 2012, jímž rozhodl o tom, že obviněnému Mgr. T. P. se v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 4 T 26/2010 nárok na bezplatnou obhajobu nepřiznává. Důvodem takového rozhodnutí byla skutečnost, že obviněný nijak nereagoval na opakovanou výzvu učiněnou přípisy ze dne 24. 11. 2011 a ze dne 26. 1. 2012, aby doložil své aktuální majetkové poměry, včetně výše příjmů a čestného prohlášení o tom, že nevlastní žádný hodnotnější majetek movitého či nemovitého charakteru, tak aby mohlo být o jeho žádosti na přiznání bezplatné obhajoby rozhodnuto. Neosvědčil tedy, že nemá dostatek prostředků k tomu, aby si hradil náklady obhajoby (zde obhájce pro kvalifikované doplnění podaného dovolání). Předmětné usnesení zároveň obsahovalo řádné poučení o tom, že proti němu lze podat stížnost do tří dnů ode dne oznámení a že tato stížnost má odkladný účinek. Usnesení bylo obviněnému doručeno dne 5. 3. 2012 (viz doklad na č. l. 322 verte spisu). Stížnost si v zákonné lhůtě nepodal a poté, kdy rozhodnutí nabylo právní moci (20. 3. 2012) předseda senátu soudu prvního stupně postupoval dále tak, že dne 29. 3. 2012 udělil pokyn kanceláři, aby spis předložila Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání.
Ve shora uvedených souvislostech považuje Nejvyšší soud za nezbytné poznamenat, že zákonodárce si byl nepochybně vědom zvýšených nároků, jež na dovolatele klade obsah a poměrně úzké vymezení jednotlivých dovolacích důvodů. Proto je v §265d odst. 2 tr. ř. stanoveno, že dovolání obviněného může být podáno zásadně jen prostřednictvím obhájce. Tento zákonný požadavek vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku kladoucího zvýšené nároky zejména na jeho přesné obsahové náležitosti limitující mimo jiné přezkumnou činnost Nejvyššího soudu. Obhájce (advokát) jako osoba příslušně kvalifikovaná zejména též v oblasti trestního práva by měl zaručovat, aby právní složitost spojená s podáním dovolání nebyla na újmu možnosti plného využití tohoto mimořádného opravného prostředku obviněným, a to dokonce i tehdy, že obviněný je jinak osobou s právnickým vzděláním.
V případě dovolatele Mgr. T. P. byla podmínka uvedená v §265d odst. 2 tr. ř. formálně splněna. Přes tuto skutečnost dovolání podané prostřednictvím jeho tehdejšího obhájce JUDr. Nováka, Ph.D. postrádalo obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř. Předseda senátu soudu prvního stupně dovolatele v souladu s pokyny Nejvyššího soudu vyzval k odstranění obsahových vad dovolání (§265h odst. 1 tr. ř.) včetně upozornění, že doplnění dovolání o chybějící náležitosti lze v souladu s ustanovením §265d odst. 2 věty první učinit pouze prostřednictvím obhájce a je tak třeba doložit soudu jeho plnou moc, neboť právní zastoupení JUDr. Petrem Novákem, Ph.D. bylo ukončeno ke dni 26. 8. 2011. Zároveň ho upozornil na to, že pokud tak ve lhůtě dvou týdnů neučiní, bude dovolání obligatorním postupem odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Obviněný na toto upozornění reagoval vlastním podáním, tzn. učiněným nikoliv prostřednictvím obhájce, doručeným soudu prvního stupně dne 21. 11. 2011, které označil jako doplnění dovolání s žádostí „vo vofáka“ (viz č. l. 312 spisu). Jak již bylo zmíněno shora, ani na opakovanou výzvu předsedy soudu prvního stupně k prokázání svých aktuálních majetkových poměrů pro účely rozhodnutí o jeho žádosti o přiznání bezplatné obhajoby podle §33 odst. 2 tr. ř. a ustanovení obhájce k podání dovolání obviněný již nijak nereagoval. Proto bylo rozhodnuto shora zmíněným usnesením tak, že se mu nárok na bezplatnou obhajobu nepřiznává. Dovolání přitom obviněný ve stanovené lhůtě nedoplnil ani prostřednictvím žádného dalšího zvoleného obhájce.
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. Poněvadž v posuzovaném případě shledal, že dovolání obviněného Mgr. T. P. neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., rozhodl o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. dubna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler