ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.652.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 652/2012 -18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. června 2012 o dovolání podaném A. A. , nar., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 6 To 567/2011 ze dne 6. 2. 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T 48/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Opavě sp. zn. 19 T 48/2011 ze dne 27. 9. 2011 byl dovolatel uznán vinným pomocí k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), §283 odst. 1 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za tuto pomoc k označenému trestnému činu byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvaceti měsíců.
V předmětné věci podal A. A. i příslušný státní zástupce (v jeho neprospěch) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem sp. zn. 6 To 567/2011 ze dne 6. 2. 2012 tak, že z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zrušil ve výroku o uložení souhrnného trestu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. A. A. znovu odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a pro jeho výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvaceti měsíců. Odvolání podané A. A. potom podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal A. A. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že se jednání kladeného mu za vinu nedopustil s tím, že popsaný skutkový stav soudy dovodily pouze na základě výpovědi svědka J. F., která však nestačí pro učinění závěru, že soudy popsaný skutek také spáchal. Soudům tak vytkl jednostranné hodnocení důkazů v jeho neprospěch s tím, že tvrzení, že je osobou opakovaně zneužívající metanfetamin, nemůže být podpůrným důkazem o jeho vině. Nesprávné právní posouzení skutku se takto odvíjí od nesprávně zjištěného skutkového stavu. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil (citovaný) rozsudek Okresního soudu v Opavě ve spojení s (citovaným) rozsudkem Krajského soudu v Ostravě a podle §265 l odst. 1 přikázal Okresnímu soudu v Opavě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K takto podanému dovolání státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky zaslal přípis, že nevyužívá svého oprávnění podle §265h odst. 2 tr. ř. a nebude se k němu věcně vyjadřovat s tím, že vyjadřuje výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nezbytné opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Je tedy zapotřebí vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, jak je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že s dalšími obviněnými nijak v popsaném smyslu nespolupracoval. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč především uvěřily svědecké výpovědi J. F. (již dříve samostatně odsouzeného v souvislosti s popsaným jednáním dovolatele), když nic nenasvědčuje tomu, že jím učiněná výpověď je výpovědí proti dovolateli zaujatou . Z této výpovědi totiž zjevně plyne, že dovolatel si byl vědom toho, že spoluobviněný P. U. a samostatně stíhaný J. F. vyráběli bez povolení pervitin a popsaným způsobem jim k tomu pomáhal. Je sice pravdou, že z výpovědi svědkyně Ž. V. pro dovolatele nic neplyne, stejně tak i z toho, že dovolatel je drogově závislý, tyto skutečnosti však s ohledem na uvedené podstatnými (i z hlediska rozhodování soudů) nejsou. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. června 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka